Rozhovor Naší pravdy s předsedkyní ÚV KSČM Kateřinou Konečnou

Nejsem solitér, ale týmový hráč

V první řadě gratulace naší redakce ke znovuzvolení do funkce předsedkyně ÚV KSČM. Jaké máte pocity?

Zavazující. Těch sedm měsíců jsem dělala spoustu kroků, které byly velmi náročné. Museli jsme se rozloučit s řadou skvělých zaměstnanců, museli jsme stabilizovat stranu finančně i personálně. Samozřejmě není vše úplně dokončeno, ale ty nejtvrdší kroky nás čekaly na začátku, a tak jsem ani nevěřila tomu, že mám šanci dostat tolik hlasů. Pro mě je to závazek v tom, a ve svém kandidátském projevu jsem to zcela konkrétně nastínila, co nás čeká v následujících měsících. Nebudou to pouze příjemná opatření, a přes to všechno mi tu důvěru delegáti dali. Znamená to, že asi cítí stejně, že jdeme správným směrem, správnou cestou, a teď bych je velmi nerada zklamala. Takže mě čeká závazek splnit vše, co jsem slíbila a zároveň pokračovat v nastoleném trendu. Zároveň máme před sebou komunální a senátní volby a musíme se také začít chystat na volby, které nás čekají v roce 2024. Takže máme před sebou spoustu práce.

Trošku doufám, že už skončí ta technokratická práce a znovu začne převládat práce mezi lidmi. Protože jestli mě něco skutečně baví, a všichni to o mně vědí, tak je to být venku, na mítincích, na demonstracích, na besedách, prostě být mezi lidmi. Přiznám se, že za posledních sedm měsíců jsem na to neměla čas, protože jsem se musela věnovat vnitřnímu životu strany daleko víc, než jsem na začátku čekala. Věřím, že si to přes léto v komunální a senátní kampani vynahradím. Skutečně se už hodně těším ven mezi lidi, mezi naše voliče.

Jak jste přijala fakt, že jste neměla protikandidáta. Nemrzelo vás to?

Je vždy jednodušší vyhrát, když se máte s kým poprat. Na druhou stranu ale oba protikandidáti se vzdali s tím, že jdeme do toho jako tým. To ukazuje, že strana už není tak rozpolcená, jak to bývalo zvykem, a za to jsem taky vděčna. Nepomáhalo nám, že jsme si různě vyřizovali účty a měli jsme pocit, že se musíme na některých věcech zbytečně přetahovat. Snažím se jít cestou spolupráce se všemi, kteří o to mají zájem. Nemám problém, když za mnou přijdou členové okresů nebo základních organizací s nějakou konstruktivní smysluplnou myšlenkou, realizovat ji. Takže pro mě je to spíš opět ukázka toho, že jsme nastolili správnou cestu, že se všichni cítí být zahrnuti do toho týmu. Ono to není a nikdy nebude o Kateřině Konečné. Vždycky to bude o celém týmu lidí a o všech lidech na okresech a základních organizacích.

Jak jste spokojena s týmem místopředsedů, který vám sjezd zvolil?

Jsem spokojena. Všichni víme, že nás čeká spousta práce. Myslím si, že jsem dokázala, že nejsem solitér, že jsem týmový hráč, a všichni, kteří byli zvoleni, to vědí. Takže vědí, co je čeká, a stejně tak to samozřejmě čeká členy výkonného a ústředního výboru, protože to musí být o širokém vedení strany. Takže já jim gratuluji, těším se na spolupráci a budu ještě tvrdší, než jsem byla doteď.

V průběhu diskuse zaznělo také dost kritických hlasů…

Vnímám to velmi konstruktivně a věřte mi, že s každým z těch kritiků budu chtít po sjezdu osobně mluvit. Budu chtít, aby navrhl konkrétní řešení, jak by to dělal jinak. Vůbec si nedávám patent na rozum, přiznávám, že řada opatření se dělala v časovém tlaku, protože jsme se museli rozhodnout okamžitě a museli jsme jednat. Pokud půjde o nějaké konstruktivní návrhy, jsem připravena velmi pozorně naslouchat a tyto lidi do práce zapojit. Předpokládám, že každý, kdo vystoupil s kritikou, si vlastně řekl o to, že se chce podílet na tom, aby to bylo jinak, a pevně věřím, že to zvládneme.

Zazněla také kritika způsobu, jakým jste navrhli kandidáta na prezidenta, že nedošlo k široké vnitrostranické diskusi…

Kandidáta na prezidenta schválil ÚV KSČM. Ten návrh přišel v době, kdy se o kandidátech na prezidenta začalo mluvit velmi intenzivně v médiích, a myslím, že pro stranu bylo velmi důležité, aby měla svého člověka, který bude hájit její program a její zájmy a bude moci to říkat veřejně do médií. Což se v ten moment povedlo. Chápu to roztrpčení některých, i pro mě to tehdy bylo důležité rozhodování, zda do toho jít takhle natvrdo. Myslím si, i podle mediálních výstupů, že to bylo správné rozhodnutí. My jsme v médiích buď mohli být s takto narychlo navrženým kandidátem na prezidenta, kterého, znovu opakuji, schválil ústřední výbor, anebo jsme mohli nemít kandidáta a vůbec by se o KSČM nemluvilo. Bylo to o tom. Musíme začít každý náš krok umět prezentovat navenek. Každá šance, jak mít KSČM v novinách nebo v televizi, je neskutečně důležitá, protože je součástí celostátní kampaně, kterou musíme dělat daleko aktivněji.

Jaké jsou úkoly a cíle vedení KSČM pro nejbližší období?

Určitě to je příprava na komunální volby. Pokud jde o náš cíl, hodně novinářů se ptá, zisk kolika zastupitelů pro mě bude dostatečný nebo nedostatečný počet. Chtěla bych říct, že jsem vděčná a hrdá na každého, kdo je na komunistické kandidátce. Zvlášť v této době, protože je to odvaha. Ti lidé v podstatě ukazují, že nejdou s proudem, ale že jdou proti proudu. To znamená, každý zvolený zastupitel za KSČM pro mě bude vítězem a vítězstvím celé strany, protože když budeme mít zastupitele, budeme se moci podílet na komunální politice a budeme moci pomáhat reálně lidem. Takže pro mě to není o číslech, pro mě je to o konkrétních lidech.

Našim cílem je dobře udělat kampaň. Budu se snažit být všude, kde budu potřebná, abych pomohla našim kandidátům do Senátu, protože to jsou lidé, kteří mají šanci dostat se do druhého kola a někde i vyhrát. Budu se snažit o to, abychom se teď opravdu vrhli na kampaň. Abychom se nezabývali vnitřním životem, k tomu se vrátíme na podzim, ale teď musíme vložit všechnu energii pro úspěch v komunálních a senátních volbách.

V projevu jste řekla, že je chyba, že KSČM není ve Sněmovně…

Že je to chyba, se ukazuje při každém zasedání Sněmovny. Ty opravdu reálné návrhy, které by pomohly lidem a zároveň byly financovatelné, tam prostě chybějí. Nikdo tam nepřišel se zdaněním bank, nikdo nepřišel s tím, že se zakáže vyvážení zisků firem do daňových rájů. Nikdo nepřišel s nějakým konstruktivním návrhem progresivního zdanění, s tím, jak se vrátit k výstavbě družstevních bytů, s tím, jak se bavit reálně o tom, jak získat zpátky podíly ve státních a polostátních společnostech. Ukazuje se, že ČEZ je strategickou firmou a za 33 let se všechny vlády podílely na tom, že je v tomto stavu. Ten samý ČEZ nicméně má v tuto chvíli 28 miliard zisku a tyto peníze se mají rozdělovat lidem, kteří je dneska zoufale potřebují. Hodně spolupracuji s řadou maminek samoživitelek, které dlouhodobě ve svém životě podporuji. Ty jejich příběhy jsou drastické. Jsou to případy maminek, které nemají na to, aby zaplatily svým dětem obědy ve školkách, aby jim koupily boty, které nebudou promokat, nemají na to, aby jejich děti chodily na výlety. Těchto případů přibývá a bohužel přibývá i případů, kdy oba rodiče tvrdě pracují, a přesto nejsou schopni uživit své rodiny. To považuji za neskutečné zvěrstvo kapitalismu, protože to je něco, co je neobhajitelné. Ve chvíli, kdy lidé chtějí chodit do práce a dostávat za ni slušnou mzdu, nejsou schopni zaplatit náklady, které by jim daly právo na slušný život, tak je to obrovsky špatně.

Jaký je váš sen? S čím byste chtěla za čtyři roky předstoupit před delegáty dalšího sjezdu?

Přála bych si, abych tady mohla stát za čtyři roky s tím, že KSČM bude tam, kde má být. To znamená zpátky ve všech krajských zastupitelstvech, mít v Evropském parlamentu více než jednoho člověka, mít zastoupení v Senátu a vrátit se hlavním vchodem do Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že Sněmovna je klíčová. Ztratili jsme prostor v médiích, nemůžeme předkládat návrhy a myslím si, že to je velká škoda. Já se většinou snažím své sny naplnit a věřím tomu, že mi členové strany budou nápomocni. Delegáti sjezdu to snad ukázali volbou a důvěrou, kterou mi dali. I poté, co jsem jim slíbila, že to je i práce pro ně, a oni tu rukavici zvedli.

Jana DUBNIČKOVÁ