Čínský novinář Shen Shiwei: Vztahy s Českem nejsou napjaté, ale nenaplňují svůj potenciál

717

Rozhovor se Shen Shiweiem, novinářem a zakladatelem newsletteru China Briefing

SHEN Shiwei, zakladatel newsletteru China Briefing a novinář dlouhodobě sledující vztahy mezi Čínou a Evropou, respektive Čínou a Českou republikou, v rozhovoru pro Naši pravdu popisuje, jak Peking vnímá současné česko-čínské vztahy, otázku Tchaj-wanu i budoucnost spolupráce.

Jak dnes vypadají vztahy mezi Českou republikou a Čínou z čínského pohledu? Označil byste je za napjaté, nebo pragmatické?

Z čínského pohledu nelze říci, že by vztahy mezi Českou republikou a Čínou byly napjaté. Zároveň je ale zřejmé, že v současnosti zdaleka nenaplňují svůj potenciál, a že se zatím nepodařilo vrátit je na stabilní a vyváženou úroveň, na které by mohly být.

V poslední době je navíc patrný širší evropský kontext. Od začátku roku 2026 sledujeme intenzivnější kontakty mezi Čínou a řadou významných evropských zemí – například Francií, Spojeným královstvím, Irskem nebo Německem. Tyto návštěvy ukazují snahu vztahy s Čínou znovu aktivně rozvíjet a hledat nové možnosti spolupráce.

Bylo by proto vhodné, aby tento vývoj reflektovala i česká politická reprezentace a odborná veřejnost. Čína dlouhodobě přikládá vztahům s Českou republikou význam a má zájem na jejich rozvoji. Z čínské strany proto existuje připravenost hledat cesty, jak překonat současné překážky a vrátit bilaterální vztahy k stabilnímu a zdravému rozvoji.

V České republice se znovu otevřela debata o vztazích s Čínou. Někteří politici mluví o nutnosti jejich stabilizace. Jak tyto diskuse vnímá čínská strana?

Tuto debatu v Číně registrujeme a vnímáme ji jako důležitý signál. Pozitivně hodnotíme zejména hlasy, které zdůrazňují potřebu stabilizace vztahů a přistupují k nim pragmaticky.

Zároveň bychom uvítali, kdyby čeští politici, odborníci i zástupci think-tanků častěji přijížděli do Číny a měli možnost poznat současnou realitu přímo na místě. Osobní zkušenost je v tomto směru nenahraditelná.

Chápeme, že Česká republika má vlastní historickou zkušenost se socialistickými režimy, která ovlivňuje i její pohled na Čínu. Není však možné tyto zkušenosti mechanicky přenášet na dnešní čínský systém. Čínský model se vyvíjel jinak a vychází ze specifických historických i společenských podmínek země.

V tomto ohledu může být inspirativní přístup bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, která Čínu opakovaně navštěvovala a snažila se porozumět jejímu vývoji na základě vlastní zkušenosti, nikoli předem daných představ.

Posilování vzájemné důvěry, snižování nedorozumění a rozvoj spolupráce, která je přínosná pro obě strany, jsou v zájmu jak Číny, tak České republiky. Domníváme se, že právě tímto směrem by se měla další debata ubírat.

Český Senát často zaujímá vůči Číně kritičtější postoje než vláda. Jak je tento rozdíl vnímán v Pekingu?

Čína respektuje fungování českého politického systému i rozdílné role jednotlivých institucí. Zároveň ale očekává, že budou dodržovány základní politické závazky, které Česká republika vůči Číně přijala, především princip jedné Číny.

Prohlášení nebo kroky, které nerespektují klíčové zájmy Číny a mohou narušovat vzájemnou důvěru, nepřispívají k rozvoji vztahů. Z čínského pohledu by bylo žádoucí, aby se podobným situacím dařilo předcházet a aby vztahy mohly být budovány na stabilním a předvídatelném základě.

Otázka Tchaj-wanu se stala jedním z nejcitlivějších bodů česko-čínských vztahů. Jak důležitý je princip jedné Číny?

Princip jedné Číny je pro ČLR zásadní. Představuje nejen základní normu mezinárodních vztahů, ale také nepřekročitelný politický základ pro navazování a rozvoj diplomatických vztahů s jakoukoli zemí, včetně České republiky.

Otázka Tchaj-wanu je úzce spojena s historickým vývojem Číny a s tématem jejího znovusjednocení. Současná situace je mimo jiné důsledkem zásahů Spojených států do čínské občanské války ve 40. letech minulého století, což vedlo k rozdělení země, které přetrvává dodnes.

Z čínského pohledu nejde o otázku ideologie ani společenského systému, ale především o otázku státní suverenity a územní celistvosti.

Pro lepší pochopení čínského vnímání se někdy používá historické přirovnání: v roce 1895 byla Čína nucena postoupit Tchaj-wan Japonsku, které jej následně spravovalo po dobu 50 let. Tento vývoj bývá přirovnáván například k situaci Československa ve 30. letech, kdy bylo pod tlakem donuceno postoupit Sudety nacistickému Německu.

Z čínského pohledu je proto jakýkoli krok, který zpochybňuje princip jedné Číny, vnímán jako zásah do základních národních zájmů a může negativně ovlivnit vzájemnou důvěru i spolupráci.

Čína připravuje nový pětiletý plán na období 2026–2030. Jaké příležitosti může přinést evropským firmám?

Nový pětiletý plán se bude zaměřovat především na kvalitní rozvoj, zelenou transformaci, digitální ekonomiku, pokročilou výrobu a posilování domácí poptávky.

To otevírá široké možnosti pro evropské firmy, zejména v oblasti technologické spolupráce, investic do zelených projektů, obchodu s produkty s vyšší přidanou hodnotou nebo v oblasti inovací.

Čína zároveň zůstává jedním z největších trhů na světě – jak z hlediska dovozu zboží, tak služeb. V případě České republiky je dnes Čína jejím největším obchodním partnerem mimo Evropskou unii a zároveň ČR je druhým největším partnerem Číny ve střední a východní Evropě.

Z čínského pohledu existuje zájem na tom, aby evropské firmy, včetně českých, dokázaly tyto příležitosti využít a dále posilovaly svou přítomnost na čínském trhu.

Ve kterých oblastech vidíte největší potenciál pro spolupráci?

Možností je celá řada. Jako klíčová se jeví zejména oblast zelené energetiky a nízkouhlíkového rozvoje, kde mají obě strany podobné cíle.

Významný prostor nabízí také pokročilá výroba, zejména v automobilovém a strojírenském průmyslu.

Vedle toho se otevírají nové příležitosti v digitální ekonomice, ve vědách o živé přírodě, ale i v oblasti kulturní a mezilidské výměny, která může sehrát důležitou roli při posilování vzájemného porozumění.

Jak vidíte budoucnost vztahů mezi Evropou a Čínou v době rostoucí geopolitické rivality?

Z čínského pohledu jsou Čína a Evropa strategickými partnery, nikoli systémovými rivaly. Jejich společné zájmy výrazně převažují nad rozdíly.

V době rostoucí geopolitické nejistoty by proto měly obě strany usilovat o vzájemný respekt, vyhýbat se blokovému rozdělování světa a pokračovat v pragmatické spolupráci, která přináší konkrétní výsledky.

Takový přístup může přispět nejen ke stabilitě vztahů mezi Čínou a Evropou, ale i k větší předvídatelnosti v globálním měřítku.

Pozitivním signálem jsou i pokračující diplomatické kontakty. Například setkání ministrů zahraničí Číny a České republiky na okraj Mnichovské bezpečnostní konference ukazuje, že prostor pro dialog a spolupráci nadále existuje.

Co by podle vás měly obě země udělat pro další rozvoj vzájemných vztahů?

Základem je respektování principu jedné Číny, který tvoří politický rámec vzájemných vztahů.

Dále je důležité udržovat dialog na vysoké úrovni, posilovat vzájemné porozumění a aktivně předcházet nedorozuměním.

Neméně důležitá je i praktická spolupráce – v ekonomice, obchodě, vzdělávání i kultuře – která přináší konkrétní výsledky pro obě společnosti.

Dne 29. března uběhlo deset let od navázání strategického partnerství mezi Čínou a Českou republikou. Je to příležitost nejen k bilanci, ale i k hledání nových směrů další spolupráce.

Z čínského pohledu bude klíčové, aby obě strany dokázaly citlivě přistupovat k otázkám národní suverenity a zároveň rozvíjet vztahy tak, aby přinášely konkrétní přínosy lidem v obou zemích.

Helena KOČOVÁ