Mladá posila Ostravské levice Peter Lengyel: Z jedné stopy vidím svět jinak

Peter Lengyel pracuje jako obchodník – prodejce vozidel. Má smysl pro detail. Je technicky zaměřený. Jeho profese jej naučila naslouchat klientům a hledat argumenty, které jsou zásadní pro to, aby ve svém pracovním oboru uspěl. O tom, že je úspěšný, svědčí stovky jeho spokojených klientů.

*Kdo je Peter Lengyel, když zrovna není v práci a nenabízí auta?

Jsem ve své podstatě obyčejný čtyřicátník, který vyrostl a žije většinu svého života v Ostravě. Mezi mé koníčky patří elektrotechnika, a to jak analogová, tak digitální, IT, počítače a grafika. Rád se odreagovávám poslechem gramodesek, případně při příznivém počasí jízdou po okolí na svém skútru.

Gramofon, zhruba stejně starý jako já, který teď mám, jsem dostal od rodinné známé. Opravil jsem si ho, šetrně modernizoval a přizpůsobil k fungování i s moderními přístroji.

Motorismus je mým koníčkem. Když jezdím na skútru do práce, má to několik výhod. Jsem tam rychleji než autem, a navíc vidím věci, které z pohodlí auta můžeme někdy lehce přehlédnout. Tím myslím především kvalitu vozovek a ulic. A taky si tak trochu testuji ohleduplnost ostatních řidičů.

Peter Lengyel se odreagovávám poslechem gramodesek.

*Práce obchodníka je o komunikaci s lidmi. Co vás tato profese naučila?

Je to vždy o individuálním přístupu. Je to jiné, když přichází nový zákazník, než když se vrátí někdo, kdo už si od nás vozidlo zakoupil. Platí, že nad zákazníkem ještě nikdo nezvítězil. Je to o tom, zákazníka vyslechnout, zjistit, jaké má představy a potřeby, a pak se mu snažit podat informace, které pro své rozhodnutí potřebuje. Finální rozhodnutí je pak vždy na něm.

Samozřejmě i zde platí, že nejdůležitější je zůstat sám sebou. Klient většinou pozná, když mluví s někým, koho práce baví, nebo když ji dělá z povinnosti. A já jsem upřímně za každou zpětnou vazbu rád.

*Našel byste paralelu mezi prodejem a fungováním ve veřejném prostoru?

Možná ano. Jenom těch zkušeností mám zatím víc z prodeje. Ale i při působení ve veřejné funkci je třeba být otevřený, férový a poctivý. Základem je podle mě umět si vyhledat informace o dané problematice, mít možnost ji konzultovat s někým, kdo se jí zabývá nebo jí rozumí, a následně si z toho všeho vytvořit vlastní názor. A umět se na danou věc podívat i z jiného pohledu.

Rád používám hlášku, že cena je otázka toho, jestli kupuji, nebo prodávám. A podobné je to i z pohledu občana. Ten má své požadavky na fungující město nebo obvod. A není už jeho starost, jak toho zastupitelé a úředníci mají dosáhnout. Je to jejich práce. A buď ji zvládnou, nebo ne.

*Tak si teď představte, že máte možnost v obvodu nebo ve městě něco změnit. Co by to bylo?

Jednoznačně bych se chtěl věnovat bydlení. Je to obrovský problém. Vím, že jeho řešení není jednoduché. Jsou potřeba nejen značné finanční prostředky, ale z mého pohledu i změna přístupu. Pokud tedy předpokládáme, že bychom se do zastupitelstva dostali, neprodleně bychom realizovali audit neobydlených bytů, zjistili, kdo jsou jejich vlastníci a v jakém stavu se tyto byty nacházejí. Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2021 je v Ostravě evidováno přes 11 tisíc neobydlených bytů.

Nedostatek bytů je problém jak pro mladé, kteří vstupují do života, tak pro seniory, kteří často žijí ve velkých bytech a jejichž náklady na bydlení jsou na hranici jejich možností. Tady je potřeba najít schůdnou cestu. Pokud se senioři budou chtít dobrovolně stěhovat do menšího bytu, měli bychom jim tuto možnost poskytnout.

Dále je třeba si uvědomit, že samotné developerské projekty bytovou otázku nevyřeší. Ty samozřejmě na trhu najdou své klienty, ale my bychom měli vycházet z podpory vytvoření jednotného systému správy městských bytů, a zejména z podpory nájemního a družstevního bydlení.

Druhým bodem, který bych rád přeorganizoval, je aktuální systém parkování a parkovacích zón. Přímo v centru je z pohledu rezidentů dobré zachovat aktuální rozvržení parkovacího systému. Nicméně osobně si myslím, že na přilehlých sídlištích už je situace zcela jiná. Přes den, tedy v pracovní době, jsou tato parkoviště zbytečně prázdná a nevyužitá. Případné návštěvy přitom nemají mnoho možností, kde parkovat. Jednoduchým řešením by podle mě bylo tyto doby otočit – od 8 do cca 17 hodin umožnit parkování i návštěvníkům a poté už pouze rezidentům.

Dále bych rád na těchto parkovištích zavedl oddělené parkování dodávkových vozidel od osobních automobilů. Hlavním důvodem je samozřejmě bezpečnost. Tato vozidla jsou podstatně delší a vyšší, a tím se může zhoršovat rozhled při výjezdu osobních automobilů, zejména v místech s intenzivním pohybem chodců, především dětí.

Takovou pomyslnou třešničkou na dortu by bylo zavedení parkovacích míst vyhrazených pro milovníky jedné stopy. Na jedno podélné parkovací místo pro osobní automobily se mohou vejít tři až čtyři parkovací místa pro motocykly a skútry. To by nám mohlo do budoucna pomoci s plynulostí dopravy.

*Patříte k mladší generaci. Co byste chtěl říct mladým, kteří říkají: Politice nevěřím a k volbám chodit nebudu?

Jestli politice nevěříte, naprosto to chápu. Ale pokud k volbám nepůjdete, rozhodnou za vás jiní.

Bude to možná znít tuctově, ale chtěl bych vytvořit v Ostravě takové podmínky, které by mladé nenutily hledat své uplatnění jinde. Je to tedy o vytvoření podmínek pro firmy, které tady vytvoří pracovní místa s adekvátním platovým ohodnocením. Je to i o pracovní náplni a možnosti uplatnit se například ve vývoji firem.

Náš kraj je ve stádiu přechodu od tradičních oborů, které jsou v útlumu nebo už byly ukončeny. Právě v tom ale vidím možnost rozvoje nových odvětví. A důraz je třeba dávat i na jejich volný čas, aby ho mohli trávit se svými blízkými a tak, jak si jej sami představují – sportem, relaxací nebo kulturou. V neposlední řadě je důležité zajistit také péči o jejich rodiče, aby se oni sami mohli v klidu věnovat svým profesím.

FOTO – archiv P. LENGYELA

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování svých novin. Nemáme za sebou miliardáře a oligarchy, jen své čtenáře. Společně budeme odhalovat nepravosti a upozorňovat na historické i současné nespravedlnosti.