Zákazníkům doporučuji tuzemskou produkci

Kvůli zrušení klecových chovů drůbeže budou naši drůbežáři oproti západoevropské či polské konkurenci v nevýhodě. V roce 2020 na základě vysoce agresivní mediální kampaně ochránců zvířat odhlasovala Poslanecká sněmovna zákaz klecových chovů drůbeže od roku 2027. K výrazným odpůrcům zákazu patřili naši drůbežáři, jejichž zájmy hájí Českomoravská drůbežářská unie (ČMDU).

Drůbežáři svůj nesouhlas zdůvodňovali vysokými náklady, které jsou spojeny s přestavbou a modernizací chovů, především výstavbou nových hal a zaváděním nových technologií. Dále upozorňovali na nedostatečnou kapacitu dodavatelů těchto nových technologií a rovněž i na riziko výpadku produkce vajec v klíčových sezónách, což může vést k jejich nedostatku a růstu cen vajec.

Postavení našich drůbežářů na českém i evropském trhu charakterizovala v rozhovoru Gabriela DLOUHÁ, předsedkyně ČMDU.

Jak vidíte současnou situaci našich drůbežářů v souvislosti se zákazem klecových chovů od roku 2027?

V souvislosti s blížícím se koncem možnosti chovu nosnic v obohacených klecích do konce roku 2026, vycházející ze zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, hrozí nedostatek vajec v klíčových sezónách. Jde především o to, že některé obchodní řetězce podle svých závazků chtějí skončit s prodejem klecových vajec již od roku 2026.

Naši drůbežáři na základě vlastní analýzy trhu uvádějí, že pokud jde o současnou produkci alternativních vajec, zřejmě bude hrozit nedostatek bezklecových vajec, a to v klíčových sezónách, jako jsou Vánoce a Velikonoce, kdy poptávka po vejcích logicky stoupá. V České republice je nyní ještě v obohacených klecích chováno 45 % nosnic, což je v porovnání s průměrem Evropské unie (38 %) výrazně více.

Jak vidíte zákaz klecových chovů z hlediska dalšího vývoje v EU?

Evropská občanská iniciativa (The End the Cage Age) vyzvala Evropskou komisi, aby postupně ukončila chov hospodářských zvířat v klecích a navrhla právní předpisy zakazující jejich používání. Za minulého složení Evropského parlamentu ale nestihla tuhle problematiku řešit a nové složení EP odsunulo projednávání legislativy až na rok 2026. Nějakou dobu se bude legislativa projednávat, státy východní a jižní Evropy budou zřejmě požadovat přechodné období a podle mého názoru případné úpravy či zákaz chovu nosnic v klecích začnou platit nejdříve v roce 2035. Naši chovatelé budou do té doby v konkurenční nevýhodě.

Proti západoevropské či polské konkurenci…

Ano, budou v nevýhodě. V Evropě je chováno téměř 400 milionů nosnic, mezi největší hráče na trhu patří Francie a Německo, kde každý z nich chová okolo 60 milionů kusů nosnic produkujících konzumní vejce. Mezi další větší producenty patří Polsko s necelými 55 miliony kusů nosnic. Necelých 50 milionů nosnic se chová ve Španělsku, okolo 40 milionů kusů v Itálii a 30 milionů kusů v Nizozemí. Česká republika s necelými 6 miliony nosnic je na tom co do počtu nosnic podobně jako severoevropské státy.

Co se týče technologií ustájení, obohacené klece se nepoužívají již v Rakousku, Lucembursku a nově v Německu. Mezi další státy, kde je minimální zastoupení klecových chovů, patří severoevropské země a státy Beneluxu. Naopak v jižní a východní Evropě je stále okolo dvou třetin nosnic ustájeno v klecích.

Hovoříme-li o konkurenčním prostředí, jaká je pozice našich drůbežářů na pultech prodejen obchodních řetězců?

Jedná se o smluvní obchodní vztahy mezi dodavatelem a odběratelem, ale většina zemědělců tahá za kratší konec provazu.

Po zahájení války na Ukrajině se hovořilo o zvýšeném dovozu obilí či jiných komodit z této země do ČR. Netýkalo se to i drůbeže či vajec?

Vejce i kuřata se do České republiky dovážejí z Ukrajiny, přičemž z celkových dovozů dělají dovozy vajec asi 25,3 % a dováží se převážně do provozoven gastra, drůbeží maso činí asi 3,3 %. Toto maso naleznete i přímo v obchodech.

Obchodní řetězce chtějí skončit s prodejem vajec z klecových chovů. Jak to ohrožuje naše drůbežáře?

V České republice v současné době probíhají přestavby technologií na alternativní systémy a je třeba připomenout, že tuzemští producenti nejsou zastánci klecových chovů a považují přechod na etičtější systémy chovu za správný krok. Jejich cílem není od tohoto trendu ustupovat, ale je třeba poukázat na reálná rizika, která s přechodem souvisejí.

Situaci na trhu navíc významně komplikuje častý výskyt ptačí chřipky v posledních letech, kdy vir je daleko agresivnější než v dřívějších letech a vyskytuje se i mimo sezónu migrace volně žijících ptáků v jejich trusu. Tento faktor, který výrazně snižuje počet nosnic a produkci vajec, s sebou přináší další rizika a nejistotu. Ptačí chřipka může způsobit náhlé výkyvy v dostupnosti i ceně vajec, s čímž musí počítat dlouhodobé plány a analýzy trhu.

Co doporučujete našim občanům při nákupech drůbeže a vajec?

Zákazníkům při nákupu drůbežího masa a vajec doporučuji dávat přednost tuzemské produkci, která je přísně kontrolována dozorovými orgány. Další výhodou je ochrana životního prostředí, jelikož toto zboží neputuje tisíce kilometrů v kamionech.

Jak by měl postupovat stát v pomoci našim drůbežářům?

Tuzemští chovatelé jsou díky programu Společné zemědělské politiky (SZP) částečně podporováni při přestavbách technologií, a to zejména v rámci programu Investice do zemědělských podniků, což se týká investic do prostředí chovu drůbeže (welfare), kdy v předešlých dvou kolech uspěl každý žadatel. V 6. kole je přislíbena taktéž maximální podpora v podprogramu welfare. Co se týče národních podpor, taktéž byla zohledněna tíživá situace v sektoru především výkrmu drůbeže, a doufám, že stát bude dále drůbež podporovat.

Co očekáváte od nové české vlády?

Doufám, že její prioritou bude podpora celého zemědělství a podpory budou rozdělovány podle reálné ekonomické rentability.

Svátek svatého Martina 11. listopadu je spojen s tradiční husou. Jak se na to naši drůbežáři připravili?

Pozitivní vývoj početních stavů byl v loňském a letošním roce evidován v rozmnožovacích chovech vodní drůbeže. Snížený stav vodní drůbeže (kachen i hus) v minulých letech byl především v důsledku výskytu ptačí chřipky v chovech. Podle evidovaných počtů rodičů vodní drůbeže v roce 2024 a letos byly stavy vodní drůbeže obnoveny.

Letos bylo připraveno na tento tradiční svátek okolo tuzemských 180 tisíc ks hus. Navíc ministerstvo zemědělství upravilo vyhlášku o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty. Na základě této změny mohou od začátku září letošního roku drobní farmáři prodávat místním maloobchodům nebo přímo spotřebiteli 2000 kusů drůbeže za jeden rok. Což je výhoda například právě u sezónního prodeje hus, jelikož dříve platil limit 35 ks za týden.

Ministerstvo rovněž připravuje od příštího roku rozšíření a usnadnění prodeje masa z menších provozoven.

Miroslav SVOBODA