Kdo ho viděl hrát na vlastní oči nebo prostřednictvím televize, tomu je jasno. Fotbalovým králem všech králů byl on – Edson Arantes do Nascimento, zvaný Pelé. Při vší úctě k Argentincům Maradonovi, Messimu, Portugalci Ronaldovi nebo Francouzi Mbappému. Srdce fenomenálního Brazilce dotlouklo ve čtvrtek 29. prosince ve věku 82 let na klinice v Sao Paulu poté, co ho v posledních letech sužovala jedna nemoc za druhou.
Narodil se 23. října 1940 ve městě Três Corações na jihu Brazílie v chudé rodině, jeho otec João Ramo do Nascimento byl také fotbalový útočník, a syn brzy pochopil, že z bídy se dostane jen uměním s fotbalovým míčem. Už v 15 letech podepsal profesionální smlouvu v klubu FC Santos, kterému byl věrný takřka po celou kariéru. V 16 letech už byl nejlepším střelcem brazilské ligy. To poté zopakoval ještě desetkrát a celkem dal 470 branek v 412 zápasech. S Pelém v sestavě se stal FC Santos šestkrát brazilským mistrem. Dvakrát vyhrál Pohár osvoboditelů (1962, 1963), což je jihoamerická obdoba evropské Ligy mistrů.
Je jediným fotbalistou, který se stal třikrát mistrem světa. V dresu »kanárků« debutoval v roce 1958 ve Švédsku a hned se stal v 17 letech největší hvězdou turnaje. Byl nejmladším střelcem ve finále proti domácímu Švédsku, když dal dva góly ve věku 17 let a 249 dní. Za čtyři roky v Chile byl také u triumfu Brazílie, která ve finále zdolala Československo 3:1. Pelé nikdy nezapomněl na fair play našich fotbalistů, když proti nim nastoupil ve skupině. V utkání se zranil, což Čechoslováci zaregistrovali. V té době se ještě nesmělo střídat a Pelé musel zůstat na hřišti. Josef Masopust dal svým spoluhráčům povel, aby Pelého při kontaktu s míčem neatakovali a nechávali rozehrát. S Masopustem se pak stal celoživotním přítelem. Jaký to byl kontrast proti šampionátu v Anglii 1966, kde byl jako největší hvězda turnaje cílem brutálních až likvidačních faulů soupeřů a poté, co Brazílie nepostoupila ani ze skupiny, prohlásil, že už na MS hrát nebude. O čtyři roky později v Mexiku 1970 přesto oblékl žlutozelený dres a předváděl úchvatný koncert proti všem soupeřům. Byl to komplexní fotbalista, hrál oběma nohama a výtečně hlavou. Jeho technika neměla chybu. Ve finále Brazilci deklasovali Itálii 4:1. Ne nadarmo označila Brazílie Pelého za národní poklad.
Za svou kariéru vstřelil 1284 gólů, z toho 77 za národní tým a další za Santos a New York Cosmos, kam přestoupil v roce 1975. Naposledy nastoupil 1. října 1977 v exhibici Cosmosu se Santosem.
Brazílie se ponořila do smutku. A s ní i celý fotbalový svět.
(vs)
