Koncesionářské poplatky a důvěra v Českou televizi a Český rozhlas a objektivita jejich zpravodajství. Spojené nádoby, které jitří nálady mezi občany. Důvěryhodnost České televize a objektivita jejího zpravodajství je to, co mnoho občanů dlouhodobě trápí při jejím sledování.
Jak jinak si vysvětlit, že hlavní zpravodajské relaci Události důvěřuje v dnešní době 56 % lidí, přitom před deseti lety to bylo o 10 % více. Na úkor zpravodajství ČT naopak roste důvěryhodnost zpravodajství televize Prima, ale i Novy. Když si k tomu připočteme nutnost platit právě České televizi a rozhlasu jako tzv. veřejnoprávním médiím takřka povinné koncesionářské poplatky, nelze se divit, že se mnoho občanů bouří a nevidí důvod, proč v této ekonomicky složité době »vyhazovat« své peníze za něco, jako jsou právě tato tzv. veřejnoprávní média.
Zcela jistě si totiž mnoho z nich vzpomene na pořad 168 hodin, kde se o vyváženém zpravodajství nedá ani mluvit, ale i na další zpravodajské či diskusní pořady nahrávající často pouze té jedné, pro Českou televizi »správné« straně.
Nemravné odměny šéfa
Další stranou mince jsou až nemravné odměny generálního ředitele ČT. Jeho základní plat dosahuje šestinásobku průměrné mzdy v České televizi, která je rovněž nemalá a v srpnu 2023 činila 48 000 korun hrubého, tj. 289 000 korun měsíčně. K tomu je potřeba si ještě připočíst roční odměny ve výši desetinásobku jeho měsíčního průměrného platu. Přitom Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů.
Dalším do očí bijícím problémem je (ne)objektivita. Už si pomalu zvykáme, že Česká televize do svých hlavních zpravodajských pořadů zve především zástupce vládních stran a nejlépe pak proti sobě postaví představitele slepence SPOLU, popřípadě hnutí ANO, kteří pak »vášnivě« a »nesmiřitelně« debatují, navzájem nahrávají a kryjí si záda nejen v poslaneckých lavicích. Nyní šéfové zpravodajství přišli s tím, že si pohrají i s tzv. superdebatou před volbami do Evropského parlamentu.
»Nestrannost« non plus ultra
Jestliže v minulých letech bývalo zvykem, že hlavní předvolební debaty se účastnili především lídři kandidátek s předem určenými preferencemi v rámci předvolebních průzkumů, přišla nyní Česká televize s úplně jiným modelem. Do této debaty pustí pouze předsedy či zástupce politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Možná by to nebylo až tak zarážející, kdyby hned tři subjekty, jejichž předsedové (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) budou v této debatě přítomní, nekandidovali pod jednou hlavičkou »SPOLU«. Volební koalice SPOLU tak bude mít v debatě hned tři své zástupce! Jde tedy o jasnou snahu České televize ovlivnit výsledek voleb, manipulovat s veřejným míněním a nepustit do volební superdebaty minimálně zástupce těch politických stran, hnutí a koalic, kterým přisoudil průzkum provedený právě pro Českou televizi volební potenciál nad 10 %. K těm, kromě stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, patří i koalice STAČILO!, SOCDEM a Přísaha a Motoristé.
Právě v takové době přichází ministr kultury Martin Baxa (ODS) s tím, že by mělo dojít ke zvýšení koncesionářských poplatků, neboť se prý poplatek u České televize neměnil od roku 2008 a u Českého rozhlasu od roku 2005. Pokud návrh projde oběma komorami parlamentu, zvýší se koncesionářské poplatky od začátku roku 2025. U České televize se má zvýšit ze 135 korun na 150 korun a u Českého rozhlasu o 10 korun na 55 korun.
Součástí novely zákona však má být několik »vychytávek«, které umožní, že už z placení koncesionářských poplatků »nevykličkujete«. Jestliže dosud k tomu, abyste je nemuseli platit, vystačilo vyplnit čestné prohlášení, že nevlastníte televizní nebo rozhlasový přijímač, od příštího roku už to bude málo. Koncesionářské poplatky budou muset nově platit totiž i ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. K tomu si vezmou obě instituce na pomoc i poskytovatele internetového připojení, neboť právě v jejich seznamech budou mít právo dohledávat neevidované poplatníky.
»Velký bratr« nás tak doslova dožene všude. Od navýšení koncesionářských poplatků si ministerstvo kultury slibuje, že přinesou do rozpočtu České televize navíc 865 milionů korun, Český rozhlas bude mít o 331 milionů korun více. Přitom jen platy 3000 pracovníků České televize spolknou ročně více než 2,5 miliardy korun a u 1500 zaměstnanců Českého rozhlasu je to více než 1 miliarda.
Tzv. veřejnoprávní média jsou v dnešní době plně pod kontrolou těch, jejichž vidění světa je černobílé. Svědčí o tom již zmíněné jednostranně zaměřené zpravodajské a diskusní pořady. Bohužel ani Rada ČT neplní svou kontrolní funkci. Je to dáno především tím, že její členové jsou voleni Poslaneckou sněmovnou PČR (12 členů) a Senátem PČR (6 členů). Volební období je 6 let a mohou být voleni opakovaně. Její členové jsou tak většinově poplatní těm, kteří je navrhli a následně zvolili. Je samozřejmě mnoho názorů na to, jak by měla být tzv. veřejnoprávní média financována či jestli vůbec mají smysl v době existence velkého množství komerčních médií. Jejich existence, pokud jsou správně řízena, samozřejmě význam má, a to již z toho důvodu, že komerční média budou vždy nabízet pouze žánry a pořady, které jim vydělávají, a v souladu se zájmy svých vlastníků. Veřejnoprávní média by pak podle mě měla být financována přímo ze státního rozpočtu, ale jejich řídicí a kontrolní mechanismy by měly být odděleny od zájmů jednotlivých politických stran.
Ludvík ŠULDA
Autor je šéfredaktor Naší pravdy.