Mezinárodní politické a obchodní vztahy, ale i konflikty na Ukrajině a v Izraeli byly hlavními tématy schůzky prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Zatímco Macron se snažil o konstruktivní dialog, Leyenová neskrývala kritiku a obavy z čínského exportu i mezinárodního obchodu například i s Ruskem. Si Ťin-pching ale upozorňoval na fakt, že neférový přístup a nepochopení Číny může ublížit hlavně Evropě a je proto potřeba přistupovat k vzájemným vztahům otevřeně a férově.
Si Ťin-pching, Emmanuel Macron a Ursula von der Leyenová se sešli v pondělí 6. května na trojstranném jednání v Elysejském paláci v Paříži. Francie je pro čínského prezidenta první zastávkou na cestě po Evropě a je zároveň důležitým signálem ve snaze o zklidnění politického i obchodního napětí mezi Čínou a Evropskou unií. »Čína vždy přistupuje ke svým vztahům s Evropskou unií (EU) ze strategické a dlouhodobé perspektivy a považuje Evropu za důležitý rozměr své diplomacie velkých zemí s čínskými rysy a za důležitého partnera na cestě k čínské modernizaci. Vzhledem k tomu, že svět vstupuje do nového období turbulencí a změn, jako dvě důležité síly v tomto světě, Čína a Evropa by se měly držet pozice partnerů, dodržovat dialog a spolupráci,« prohlásil Si.
Francie jako jedna z největších a ekonomicky nejsilnějších zemí EU je tak, jako většina dalších zemí, na Číně v mnohém závislá. Čína je největším obchodním partnerem Francie mimo EU a Francie je hlavním obchodním partnerem Číny v EU. Setkání je také oslavou 60 let od navázání francouzsko-čínských diplomatických vztahů. To si prezident Macron uvědomuje a proto se snažil být diplomatický. Prohlásil, že Evropa a Čína potřebují vyřešit strukturální potíže, zejména v oblasti obchodu. »Budoucnost našeho kontinentu bude také velmi jasně záviset na naší schopnosti dále vyváženým způsobem rozvíjet náš vztah s Čínou,« řekl francouzský prezident a dodal: »EU odmítá logiku oddělení a vítá investice a spolupráci čínských společností v Evropě. EU doufá, že zintenzivní spolupráci s Čínou a společně zajistí bezpečnost a stabilitu hodnotových a dodavatelských řetězců v Evropě. Francie chce s Čínou úzce spolupracovat na řešení globálních výzev, jako je změna klimatu a mořská biologická rozmanitost.«
Neúměrná kritika ze strany Leyenové
Naopak předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová byla mnohem kritičtější. V rámci své kritiky ale byla mnohdy silně jednostranná. »Máme významný ekonomický vztah mezi EU a Čínou,« řekla. »Ale tento vztah je také zpochybňován například státem vyvolanou nadměrnou kapacitou, nerovným přístupem na trh a nadměrnou závislostí a to jsou všechno problémy, chceme řešit,« prohlásila Leyenová ještě před zasedání. Přílišné dodávky čínských dotovaných výrobků, jako jsou elektromobily nebo ocel, podle ní »vedou k nefér obchodu«. »Evropa nemůže přijmout tyto trh deformující praktiky, které by mohly vést k její deindustrialiazaci,« citoval von der Leyenovou list The Financial Times. Po něm navíc dodala, že EU je odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny. Negativní postoj EU k obchodu s Čínou tak ústy Leyenové kopíruje přístup Washingtonu. Americká ministryně financí Janet Yellenová varovala Čínu, že Washington nebude akceptovat nová průmyslová odvětví, která budou »decimována« čínským dovozem.
Si ale poukázal na to, že čínský průmysl nové energie není ohrožením, ale naopak úspěchem pro celou planetu. Dosáhl skutečného pokroku v otevřené konkurenci a představuje vyspělou výrobní kapacitu. »Nejenže zvyšuje globální nabídku a zmírňuje tlak globální inflace, ale také významně přispívá ke globální reakci na změnu klimatu a k ekologickému přechodu. Takzvaný problém nadbytečných kapacit Číny neexistuje ani z hlediska komparativních výhod, ani z hlediska globální poptávky,« uvedl.
Navíc za deindustrializaci Evropy nemůže nijak čínský pokrok, ale spíše vnitřní politika EU, násilné prosazování Green Dealu a mimo jiné i sankce EU na Rusko, které se obrátily proti svému tvůrci. Všechny tyto kroky tak vedly například ke zdražení plynu i elektřinu a tím snížily schopnost evropského průmyslu dále se rozvíjet a být více konkurence schopný. Není proto divu, že 2000 francouzských a více než 5000 německých firem se aktivně zapojilo do čínského trhu a stovky přesunuly část své výroby právě do této východní země, i proto, že je zde výroba nejen levnější, ale i modernější a rychlejší. Nehledě na obrovský odbyt na čínském rostoucím trhu. »Spolupráce mezi Čínou a EU je v podstatě komplementární a vzájemně výhodná. Obě strany mají rozsáhlé společné zájmy a široký prostor pro spolupráci v oblasti zelené a digitální transformace. Je ale důležité, aby se obě strany společně bránily pokusům o přeměnu obchodních vztahů na politické, ideologické nebo bezpečnostní otázky. Je nezbytné, aby prostřednictvím dialogu a konzultací řádně řešily hospodářské a obchodní třenice a vzájemně zohledňovaly své oprávněné obavy,« dodal Si.
Obchodní válka?
Přístup států v evropské unii navíc není jednotný. Názorným příkladem je automobilový trh. Zatímco třeba Německo se přílivu Čínských aut neobává, pravděpodobně i proto, že řada německých automobilových firem již aktivně vyrábí své vozy v Číně, kde využívá i nové čínské technologie, Francie, ale i další lídři evropské unie považují příchod čínských vozů na evropský trh za škodlivý a zvažují zavedení zvláštních vysokých cel, kdy jejich hlavním důvodem je právě omezení údajné čínské nadvýroby. Už dříve Leyenová prohlásila, že vztah EU a Číny poškodil nerovný přístup na trh a čínské státní dotace.
Na to Peking reaguje tak, že zvažuje zavedení zvláštních cel na francouzské koňaky. A pro koňak je čínský trh klíčový – je druhým největším odběratelem nápoje na světě. Podle údajů Bureau National Interprofessionnel du Cognac (BNIC) se Čína v roce 2023 podílela na exportu 19,4 %. Čínský trh je také ziskovější než ostatní. V roce 2023 ve Francii zrály v sudech 2 miliardy lahví koňaku, z nichž 97 % bylo určeno pro exportní trhy, ukázaly údaje BNIC. Už jen spekulace o zvýšení cel mělo dopad na ziskovost firem, které zaměstnávají 72 500 lidí. A koňak je jen jedním sektorem z mnoha, který je na odbytu své (nad)výroby na čínských trzích závislý. O lepší přístup na čínský trh se snaží i další francouzské zemědělské firmy, které vyrábějí ve velkém i díky státním dotacím. Je tedy v zájmu obou stran najít diplomatickou cestu k vzájemně férové a prospěšné obchodní spolupráci.
Ve výsledku během své řeči i předsedkyně Evropské komise Čínu vyzvala, aby přístup čínských a evropských firem na trhy v obou oblastech byl reciproční. »Náš trh je a zůstává otevřený spravedlivé konkurenci,« dodala Leyenová. Na to reagoval Čínský prezident tím, že doufá, že instituce EU si vytvoří správné vnímání Číny a přijmou pozitivní politiku vůči Číně. »Obě strany by měly vzájemně respektovat své klíčové zájmy, chránit politické základy svých vztahů a dodržovat základní normy mezinárodních vztahů.«
Nakonec i přes politicko-obchodní třenice během této návštěvy podepsaly Francie a Čína 18 dohod o spolupráci mezi vládními agenturami, které se týkaly například letectví, zemědělství, mezilidské výměny, ekologického rozvoje a spolupráce malých a středních podniků. Předpokládá se, že jedna z největších dohod se bude týkat objednávky zhruba 50 letadel Airbus pro Čínu.
Jednání ale měla v oblasti globální spolupráce hlubší dopad. Tématem byla i spolupráce v oblasti změny klimatu, biologické rozmanitosti, nebo třeba v oblasti globální správy umělé inteligence, reformy mezinárodního finančního systému a dalších oblastech. Čína také podporuje Francii při pořádání konference OSN o oceánech v roce 2025
Kdo podporuje umírání na Ukrajině?
Dalším ožehavým tématem, které byly na jednání tří významných představitelů probíráno, byla Ukrajina a Izrael. Předsedkyně EK po skončení schůzky uvedla, že počítá s vlivem Pekingu na Moskvu v otázce ukončení konfliktu na Ukrajině. »Diskutovali jsme o závazku Číny neposkytovat Rusku vybavení, která mohou způsobit smrt,« řekla von der Leyenová. Podle ní je nutné, aby Peking vynaložil větší snahu o zastavení reexportu z Číny do Ruska v případě západního civilního vybavení, které může sloužit i pro vojenské účely. Na tyto produkty západní země uvalily po začátku války na Ukrajině sankce. Na druhou stranu je to právě EU, kdo také posílá přímo zbraně na Ukrajinu a je to francouzský prezident Emanuel Macron, kdo v posledních měsících už několikrát mluvil o vysílání pozemních vojsk na Ukrajinu.
Prezident Si zdůraznil, že Čína již mnohokrát vyjádřila svůj postoj k ukrajinské krizi. Čína ukrajinskou krizi nezahájila, není její stranou ani účastníkem. »Namísto toho, aby Čína byla pozorovatelem, hraje důležitou roli v zájmu míru. Zvláštní zástupce čínské vlády pro euroasijské záležitosti je na třetím kole diplomatických jednání,« dodal Si.
Čína se zároveň staví proti pokusům využít ukrajinskou krizi k obětnímu beránkovi či očernění třetí země nebo k rozdmýchání nové studené války. Historie opakovaně prokázala, že konflikty lze nakonec vyřešit pouze jednáním. »Všechny tři strany musí společně zabránit šíření a eskalaci bojů, vytvořit podmínky pro mírová jednání, zajistit mezinárodní energetickou a potravinovou bezpečnost a udržet stabilitu průmyslových a dodavatelských řetězců,« prohlásil Si. Již dříve právě zvláštní zástupce čínské vlády pro euroasijské záležitosti upozorňoval, že hlavní překážkou pro mírová jednání není ani tak Rusko, jako spíše USA, země NATO a jejich tlak na Ukrajinu. »Čína podporuje uspořádání mezinárodní mírové konference ve vhodnou dobu, která bude uznána Ruskem i Ukrajinou a zajistí rovnou účast všech stran a spravedlivé projednání všech mírových plánů,« dodal Si.
Izrael je zkouškou lidského svědomí
Pokud jde o palestinsko-izraelský konflikt, prezident Si zdůraznil, že naléhavým úkolem je co nejrychleji dosáhnout komplexního příměří. »Tato vleklé tragédie je zkouškou lidského svědomí. Mezinárodní společenství musí jednat. Vyzýváme všechny strany, aby se zasadily o okamžité, komplexní a udržitelné příměří v Gaze,« prohlásil Si Ťin-pching. Klíčovou prioritou je podle Číny zajištění humanitární pomoci. V neděli nejvyšší představitel Organizace spojených národů obvinil Izrael, že nadále odmítá přístup OSN humanitární pomoci do Pásma Gazy, kde šéf potravinové agentury OSN varoval, že na severu enklávy s 2,3 miliony lidí zavládl »plný hladomor«.
Čína a EU mají v otázce Palestiny mnoho důležitých společných rysů. Čína je připravena spolupracovat s EU na podpoře co nejrychlejšího uspořádání rozsáhlé, autoritativní a účinné mezinárodní mírové konference, která by stanovila časový plán a cestovní mapu pro dvoustátní řešení a podpořila co nejrychlejší komplexní, spravedlivé a trvalé řešení palestinské otázky. »Podporujeme plné členství Palestiny v OSN a podporujeme obnovení legitimních národních práv Palestiny a obnovení řešení dvou států, aby bylo dosaženo trvalého míru na Blízkém východě,« dodal Si.
»Budoucnost našeho kontinentu zcela jasně bude záviset na naší schopnosti vyváženě rozvíjet vztahy s Čínou,« řekl Macron. Koordinace s Pekingem při jednáních o současných konfliktech je »zcela rozhodující,« dodal francouzský prezident.
Helena KOČOVÁ, FOTO – CGTN
