Geopolitické a mocenské rozdělení světa se otřásá v základech. Nemohou za to ale válečné konflikty, nýbrž probíhající změny na poli mezinárodního obchodu. Respektive zatímco jedni ekonomicky vlivní a významní rozšiřují své zájmy právě prostřednictvím konfliktů a mocenského ovládání jiných zemí, druzí přebírají pomalu ale jistě otěže v mezinárodním obchodu a tím i v toku financí a tedy i moci po celé planetě.
Řeč je samozřejmě o konkurenci mezi geopolitickým »západem« a zbylým světem prostřednictvím uskupení a iniciativ, jako je BRICS nebo BRI. Během mezinárodního fóra konaného v Pekingu u příležitosti deseti let fungování Nové hedvábné stezky, nebo-li Belt and Road Iniciative (BRI), se sešli představitele mnoha států, aby spolu diskutovali o další spolupráci nejen na úrovní této iniciativy. Mnoho těchto setkání nám bylo předkládáno jako kontroverzní. V celkovém pohledu na mezinárodní politiku i obchod jsou ale tato setkání a spolupráce z nich vyplývající velmi významná a nadčasová. A ten, kdo to nechápe a včas se nezapojí, může jednoho dne zjistit, že mu »ujel vlak«.
Začíná euroasijské století
Na tom, že končí doba nadvlády koloniálních mocností a přichází nové století, kterému budou dominovat hlavně země Asie, se shodli i účastníci kulatého stolu věnovaného Nové hedvábné stezce, který se konal v Praze. »Projekt Pásmo a stezka je o čem se v Evropě nepíše, a v českém mainstreamovém tisku už vůbec,« prohlásil bývalý premiéra České republiky, dnes předseda spolku Nespokojení Jiří Paroubek, který se jako jeden z mála českých politiků Belt and Road Fóra v Pekingu zúčastnil. Ten se konal u příležitost deseti let fungování Nové hedvábné stezky ve světě. »Přitom je to největší současný ekonomický projekt světa, který přináší do zemí třetího světa velké investice k realizaci infrastrukturních projektů, které rozvojové země potřebují. Přináší peníze na investice, aby některé státy, které jsou dosud izolované, jako například Laos, se dostaly z téhle izolace, vybudováním železniční dráhy mezi Čínou a Laosem. Tato iniciativa umožňuje investovat v zapojených zemích a vytvářet nová pracovní místa. Tím lidem přináší zlepšení životní úrovně. Z těchto zemí navíc poputuje nerostné bohatství do jiných zemí, v tomto případě nejen do Číny, ale především do ní, což jí zajišťuje zdroje pro budoucí ekonomický rozvoj ve snaze udržet tempa růstu, která byla vysoká i v těch posledních letech. Je to opravdu věc mimořádného významu,« uvedl Paroubek.
U kulatého stolu, který pořádala Česko-čínská smíšená průmyslová a obchodní komora spolu s mediálním partnerem iportaL24.cz zaznělo, že k červnu 2023 podepsalo 152 zemí a 32 mezinárodních organizací více než 200 dokumentů o společném budování Nové hedvábné stezky. To přináší zapojeným zemím řadu výhod. Například v roce 2022 představoval přeshraniční příliv přímých investic jen do jihovýchodní Asie 17,2 procenta ze všech celosvětových investic.
Podle předsedy představenstva Česko-Čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vojtěcha Filipa je podstatou v současném rozvoji kvalitní mezinárodní spolupráce a projekty, které přesahují hranice států. »Mezinárodní spolupráce může mít i rozměr, který bude znamenat posílení ekonomických vazeb do Afriky, ale i Oceánie a podobně. Tak jako byly významnými projekty v době průmyslové revoluce železnice a silnice, dnes jde o komunikaci v oblasti elektroniky. Čínská lidová republika je světový hráč s mnoha patenty v této oblasti. Ti, kteří spolupracují, jsou nositeli realizace nového pokroku v dělbě práce,« řekl Filip.
Zahraniční expert České strany národně sociální a zakladatel think-tanku »Nová severní a jižní cesta« Jaroslav Dvořák připomněl, že po 530 letech kolonialismu a sto letech nadvlády spojených států zažíváme období zásadní a velké geopolitické a mocenské změny. »Většinu těchto změn doprovázejí konflikty. Ale Čína není agresivní, neprosazuje agresivní politiku, ale řídí se podle toho, že tam, kde se obchoduje, je mír. Souručenství euroasie je souručenství, které, věřím, že bude dalších tisíc let určovat podobu světového řádu. Jižní cesty, které jsou v současné době hlavní obchodní trasou mezi Asií a zbytkem světa budou ohroženy v rámci své bezpečnosti. Proto analyzujeme možnosti a praktické uplatnění severní polární cesty, která by byla pod ochranou Ruské federace. Pro mě v nastalých událostech jako pro Evropana dnes Čína představuje štít a Rusko meč v celé této geopolitické změně, které jsme účastni.« prohlásilJaroslav Dvořák.
Putin v Číně
Jedním z nejhlavnějších hostů fóra tak byl prezident Ruské federace Vladimír Putin. Prezident Si Ťin-Pching poukázal na to, že účast prezidenta Putina na fóru potřetí v řadě dokazuje, že Rusko je důležitým partnerem Číny v mezinárodní spolupráci nejen v rámci Nové hedvábné stezky. V rámci této iniciativy Čína a Rusko spolupracuje nejen na dopravních koridorech, ale také na plynovodu či na vybudování ekonomického koridoru Čína-Mongolsko-Rusko. »Vývoj mezinárodního prostředí plně dokazuje strategický úsudek prezidenta Si Tin-Pchinga, že svět prochází změnami nevídanými za celé století. Rusko je připraveno spolupracovat s Čínou na posílení komunikace a koordinace v BRICS a dalších mnohostranných mechanismech, na obraně mezinárodního systému založeného na mezinárodním právu a na podpoře budování spravedlivějšího a vyváženějšího systému globálního vládnutí,« prohlásil Vladimír Putin.
Dodal také, že Rusko plně podporuje jednotnou Čínu. »Tchaj-wan je nezcizitelnou součástí čínského území. Rusko je pevně oddáno politice jedné Číny a pevně podporuje Čínu při ochraně její národní suverenity a územní celistvosti,« dodal Ruský prezident.
Na to Čínský prezident dodal, že Čína podporuje lid Ruska v následování jejich volby k národnímu omlazení (NEROZUMÍM – OMLAZENÍ???) a v ochraně suverenity, bezpečnosti a rozvojových zájmů země. Obě strany podle něj také budou usilovat o vysoce kvalitní praktickou spolupráci a aktivně zkoumat spolupráci v nově vznikajících strategických průmyslových odvětvích.
Právě vědeckotechnická spolupráce již dnes Čínu staví do čela žebříčku průmyslově nejrozvinutějších zemí. Mnoho představitelů evropské unie i významných nadnárodních společností uznalo, že v průmyslovém vývoji Čína předběhla dobu.
A právě obchodní vazby a dopravní trasy v rámci Nové hedvábné stezky pak nejen jí pomáhají tyto technologie a výrobky šířit dál do světa. Rusko také provozuje již od roku 1923 takzvanou severní námořní cestu přes Severní moře. Vzhledem k ustupujícím ledovcům je tato cesta využívána stále více a to i v rámci obchodování s Čínou. Objemy nákladní přepravy na trase Severní moře v roce 2019 dosahovaly 31,5 milionu tun zboží, v roce 2024 by pak měly přesáhnout 80 milionů tun.
Ve hře je také fakt, že na severu Krasnojarského území bylo díky roztávajícímu permafrostu objeveno několik ložisek vysoce kvalitní nafty. Celkové zásoby těchto polí se odhadují na 2,6 miliardy tun ropy. Všechny mají podle projektových plánů produkovat až 100 milionů tun ropy ročně. Rusko je tak nejen díky plynu, ale i ropě velmi důležitým energetickým partnerem, jehož zdroje umožní jemu i Číně další mohutný rozvoj a obchodní expanzi.
Orbán ví, co dělá
U nás mediálně nejpropíranější evropský představitel státu, který se fóra v Pekingu účastnil, je maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko je jednou ze zemí, která má s Čínou v rámci iniciativy Nová hedvábná stezka nejužší vazby. Je tak jedním z hlavních uzlů propojení EU s čínským finančním systémem a z hlavních účastníků infrastrukturních a investičních aktivit Číny ve Střední a Jižní Evropě. Již den před rozběhem této konference podepsalo Maďarsko s Čínou pět dohod o spolupráci jak v rámci iniciativy BRI, tak v rámci bilaterálních ekonomických vztahů obou zemí. Dohodly se v nich o podpoře širší škály projektů nejen v těchto infrastrukturách, ale i rozsáhleji v průmyslu, při vědeckém výzkumu a vývoji a navíc i ve finančnictví. Kromě těchto dohod byla podepsána i čtyři memoranda o porozumění zaměřená na vzájemnou spolupráci v průmyslových investicích, na politikách ekonomického rozvoje, zeleného a nízko-uhlíkového rozvoje a na digitální ekonomice.
V návaznosti na tento společný železniční projekt s Čínou ve stejný den podepsalo i Srbsko, další účastník tohoto (železničního) projektu, dohodu s čínským dodavatelem vysokorychlostních vlaků CRRC Changchun Railway Vehicles Co. o odběru pěti vlakových souprav pro dokončovanou trať Budapešť-Bělehrad. Jde o první dodávku vysokorychlostních vlakových systémů s provozními rychlostmi přes 200 kilometrů za hodinu dovezených do Evropské unie. Díky těmto soupravám by se měla cesta Budapešť – Bělehrad z dosavadních osmi hodin zkrátit na pouhé tři hodiny.
Orbán si také na fóru potřásl rukou s Vladimírem Putinem. Orbán s Putinem jednal v Číně o dodávkách plynu a ropy a také o jaderné energetice. Na základě smlouvy z roku 2014 staví ruský energetický gigant Rosatom v Maďarsku jadernou elektrárnu. Maďarsko tak jako jediná ze zemí EU otevřeně dále obchoduje s Ruskem. Pravděpodobně chápe, že mezinárodní obchod je důležitější pro rozvoj Maďarska, než kopírování názorů, od reality mnohdy odstřižené, Evropské unie.
Spolupráce podle rámců OSN
Aktivitu Číny na mezinárodním poli schválil i generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) Antonio Guterres. I on upozornil na neudržitelnost současného světového řádu. »Rozvojové země jsou ve zranitelném a znevýhodněném postavení, pokud jde o rozvoj infrastruktury, investice a financování. Mezinárodní finanční systém již nemůže odrážet politickou a ekonomickou realitu dnešního světa a naléhavě potřebuje reformu. Iniciativa Pás a stezka navržená prezidentem Si Ťin-Pchingem poskytla zásadní a účinný způsob, jak pomoci rozvojovým zemím dosáhnout udržitelného rozvoje a dát dobrý příklad spolupráce Jih-Jih.« prohlásilAntonio Guterres. Dodal, že osm hlavních kroků oznámených prezidentem Si Ťin-Pchingem na fóru je plně v souladu s cíli a zásadami OSN a může pomoci rozvojovým zemím urychlit rozvoj. »OSN vysoce oceňuje pevný závazek Číny prosazovat multilateralismus, podporuje tři hlavní globální iniciativy navržené prezidentem Si Ťin-Pchingem a je pevně odhodlána prohlubovat spolupráci s Čínou,« dodal generální tajemník OSN.
Kam se řadíme my?
Maďarsko bylo první Evropskou zemí, která se v roce 2015 přIdala k Nové hedvábné stezce a díky tomu má moderní železnice, propojení BudapeštI s Bělehradem, provozuje největší továrnu na baterie v Debrecínu, a obchoduje s východem v jüanech, což přináší dlouhodobě stabilnější ceny.
Česká republika se do projektu oficiálně také zapojila 26. listopadu 2015 podepsáním bilaterálního memoranda o porozumění. Ovšem spolupráce zamrzla jen na úrovni domlouvání bližší bilaterální spolupráce. Jsme tak důležitým dopravním vlakovým uzlem, ale to je tak vše. Další výhody z účasti téměř nečerpáme. Celá bilaterální spolupráce je totiž současnou politikou ČR i celé EU prakticky u ledu. Přitom kapacity, prostor i například suroviny, u nás taky máme…
V rámci kulatého stolu o BRI předseda Institutu pro energetiku Ivan Noveský upozornil, že na údajích HDP k paritě kupní síly Čína už předběhla USA a mohutně expanduje. »Země ve světě znají jen dvě cesty k prosperitě. Cesta vykořisťování a agrese, což je cesta kterou se daly Spojené Státy, NATO a bohužel i my, a na druhé straně cesta obchodu a spolupráce, což je cesta, kterou se naštěstí dala Čína, BRICS a další státy. Mě zajímají hlavně energie, což je krev každé ekonomiky. My v podstatě kopírujeme Čínu v růstu výroby energie – ale zásadní rozdíl je v tom, že zatímco Čína buduje přehrady, atomové elektrárny i solární a hydro elektrárny, Česká republika jde cestou likvidace, kdy za posledních 30 let nic vlastního prospěšného nevybudovala,« dodal Noveský jako jeden příklad našeho moderního hospodářského rozvoje.
Přitom BRI je otevřená platforma. »Vítáme připojení všech stran kdykoli. Mezitím doufáme, že iniciativy v oblasti konektivity v jiných zemích by mohly být také otevřené místo toho, aby se staly exkluzivními kluby,« prohlásil Čínský ministr zahraničí Wang Yi. »Někteří lidé tvrdí, že Partnerství pro globální infrastrukturu a investice předložené Spojenými státy je namířeno proti BRI. Takový pohled je dalším příkladem politizace ekonomické otázky. Je krátkozraký, negativní a nenajde žádnou globální podporu.« upozornil.
Konkurence, která zde vzniká, by ale podle něj měla být příležitostí, ne hrozbou. »Soutěžení by nemělo být o vzájemném rušení, ale o vzájemné pomoci se zlepšovat. Možná by země mohly mít celosvětovou soutěž o to, kdo postaví více silnic, železnic a mostů pro rozvojové země a kdo postaví více škol, nemocnic a sportovních stadionů pro obyčejné lidi,« dodal s tím, že například BRI a Globální brána EU mohou být sladěny, aby využily naše příslušné silné stránky a pomohly urychlit rozvoj infrastruktury.
Je ale otázkou, zda této nabídky využijeme také my.
