Není to konec, hlásí komunistické strany i další opozice
Zkorumpovaný turecký autoritářský prezident s diktátorskými sklony, Recep Tayyip Erdogan, byl v nedávných prezidentských volbách bohužel znovuzvolen ve 2. kole s přibližně 52 procenty hlasů. Opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu zůstal na zhruba 48 procentech. Nejen Labouristická strana s komunistickým programem (EMEP) však v souvislosti s výsledky připomněla, že ve volební kampani vládnoucí blok (nelegitimně nadstandardně) využíval státní zařízení a zdroje, zatímco naopak bránil propagaci opozice.
Erdoganovo znovuzvolení je výsledkem »represivních podmínek režimu jednoho muže«, shrnují okolnosti volební frašky opoziční strany. EMEP poukázal mj. na změnu volebního zákona v roce 2022, která měla přinést co nejpříznivější výsledek pro vládnoucí blok, a uvedl, že Erdogan těsně vyhrál volby díky nespravedlivým a tyranským praktikám, díky černé propagandě tím, že na svých shromážděních promítal sestříhaná videa, vznášel nepodložená obvinění a označoval své oponenty za teroristy (což je ostatně jeho slovní i legislativní specialita po většinu z bezmála 21 let, co je u moci).
HDP a Zelená levice
V podobném duchu volby zhodnotili ve společném prohlášení Mithat Sancar, spolupředseda prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) a mluvčí Strany zelené levice Cigdem Kilicgun Ucar a Ibrahim Akin. »Byli jsme svědky nespravedlivých voleb poznamenaných porušováním základních demokratických pravidel, které se konaly za represivních podmínek režimu jednoho muže… Vyvinuli jsme úsilí otevřít dveře demokracii tím, že jsme nabídli realistické sliby společnosti, před níž stojí volba mezi autoritářstvím a demokracií.«
Ačkoli také samotný protikandidát z Republikánské lidové strany (CHP) slíbil v roce 100. výročí republiky právě návrat k demokratickým normám, přijetí konvenčnější hospodářské politiky a zlepšení vztahů se Západem, stejně jako kampaň za vyhoštění uprchlíků, nebylo to v nerovném souboji nic platné – jakkoli za svůj výsledek se rozhodně stydět nemusí!
Opoziční strany uvedly, že je těší, že volební preference Kilicdaroglua v 16 regionálních provinciích, kde žije většina Kurdů, byly i ve 2. kole prezidentského klání stejně vysoké jako 14. května při volbách parlamentních.
Boj za práci, chléb a svobodu
EMEP naopak v poslední květnový den přišel s prohlášením, že cesta ke změně vlády jednoho muže nevede přes samotné volební urny, ale přes stávky, boje v dělnických čtvrtích a studentských kampusech, přes protesty žen, obranu práv utlačovaných atp. »Výsledky voleb nejsou konec. Politika vlády bez přestání buduje reakční a fašistický režim, stejně tak ale i boj proti nim.«
Turecko podle EMEP čelí vážnému hospodářskému zdržení jak kvůli strukturálním rysům systému, tak kvůli politikám prováděným vládou Erdogana. Pracující, kteří budou nyní nevyhnutelně čelit zátěžím, jež byly odloženy díky částečným podporám a úplatkům v kontextu volební ekonomiky, budou muset opět nést celý účet. »Nadcházející období bude obdobím, v němž se znásobí tlaky na pracující lid, jehož očekávání se budou zvyšovat, aby si vydělal na živobytí, udržel každodenní život a dokonce přežil. Protože teď vládě nezbývá jiná cesta.«
Mobilizace propagandy
Podle hodnocení EMEP Erdogan a jeho strana vyhráli volby nejen přes volební úplatky, ale také s masivní propagandistickou mobilizací. Byla zmobilizována početná armáda médií, ředitelství pro komunikaci a další skryté aparáty. »Nemůžeme změnit současnou situaci čekáním na další volby. Východiskem je, aby se dělníci sjednotili a bojovali za své ekonomické a politické požadavky. Jiná účinná možnost neexistuje.«
Že není prostor pro pesimismus, ale naopak pro konečné vítězství, věří i menší z komunistických stran, KS Turecka (TKP). Ta připomíná, že volby se konaly v situaci, kdy všechna politická práva pracujících byla zrušena, právo na stávku bylo odebráno, možnosti lidí organizovat se byly uzurpovány a odhodlání k boji bylo narušeno jednotou vlády a opozice. Erdoganova porážka byla podle TKP reálnou možností. Pokud se tato možnost nenaplnila, neměl by se hledat důvod v Erdoganově neporazitelnosti, ale právě v politickém stylu opozice, který údajně deformuje a znetvořuje protierdoganovský postoj lidí. »Naděje se do volební urny nevejde. Ti, kdo se snaží vmáčknout boj tohoto lidu do volební urny, by měli od nynějška držet hubu!« zdůraznila TKP ve shodě s EMEP.
Z Morning Staru a dalších zdrojů
přeložil (sedl)
FOTO – wikimedia.org
