Filozof Antonín Dolák: Žijeme v době extrémního přechodu

od redakce

Antonín Dolák (1984) je doktorem filozofie a v Česku veřejně působícím filozofem a umělcem. Věnuje se dílu Karla Marxe, problému svobodné vůle, vědomí a umělé inteligence. Napsal např. knihu »Problém jáství«. Své přednášky publikuje na YouTube na kanálech »Antonín Dolák NÁVRAT KRÁLE« a »Antonín Dolák – DOLÁKOVO FILOSOFIE«.

Co vás vedlo k tomu, začít se zajímat o filozofii?

Katolická výchova a touha věnovat se nejobecnější vědě vůbec – vysvětlím. Jsem z fanaticky věřící rodiny a obecně křesťanského prostředí, kde lidé nezpochybňovali, zda Bůh je, ale jen se řešilo, jaký je. Ve třinácti letech jsem ale sám začal pochybovat, jestli Bůh vůbec je. Zdálo se mi, že důkazy pro něj nejsou silné, nelze tedy věřit na sto procent, ale jen s určitou pravděpodobností. Chtěl jsem studovat filozofii, abych se konečně dozvěděl, zda Bůh je a co bude potom se mnou po smrti, jestli se můžu těšit do nebe, a zda mi naopak dokonce hrozí peklo.

Na gymnáziu v Hranicích nám docela dobrý učitel Libosvár dával základy filozofie a já přemýšlel, kam půjdu na vysokou školu. Chtěl jsem pochopit ty nejhlubší základy reality, proto jsem si dal tři přihlášky na fyziku a jednu na filozofii do Brna. Byl jsem přijat všude a nakonec mě srdce táhlo k filozofii. Zdála se mi tou nejvíc obecnou a nejtěžší vědou, která vše vidí z ptačí, nebo dokonce Boží perspektivy. A měl jsem do větší míry pravdu.

Nakonec jsem nezjistil, zda Bůh je, ale získal jsem přesnější pravděpodobnost, s jakou by možná mohl být. Zdálo se mi, že Bůh pravděpodobně není, ale díky argumentu, že zřejmě žijeme v simulaci, by nakonec přece jen být mohl: byl by stvořitelem této simulace.

Kdo byl, či je vaším vzorem nebo inspirátorem?

Nejdříve Friedrich Nietzsche. Četl jsem na gymnáziu knížku Když Nietzsche plakal od Irvina Yaloma, ta mnou hluboce otřásla a byla hlavním důvodem, proč jsem začal studovat filozofii. Zdálo se mi, že Nietzsche bral filozofii skutečně vážně a zároveň měl určité psychické problémy a strachy podobně jako já.

Další můj vzor byl Ludwig Wittgenstein, jehož filozofii jsem věnoval všechny své práce od bakalářské po doktorskou. Líbilo se mi, že pojímá svět a filozofickou nauku o něm, které se říká ontologie nebo metafyzika, velmi systematicky a s pomocí logiky. Také je jeho raná filozofie i pro mnoho filozofů obtížná, já věděl, že mi jde logika, tak jsem si to vybral a bavilo mě, jak je to geometricky přesné a logicky čisté.

Další můj vzor ještě žije a je to brněnský filozof doktor Jan Votava, podle mě aktuálně nejlepší český filozof. Hodně myšlenek jsem od něho převzal. Často jsme spolu diskutovali, když jsme chodili kolem Svratky v Brně. Filozofuje velmi racionálně a systematicky, jako »kalkulačka«.

Votava mě přivedl k mému dalšímu vzoru, což je švédský filozof Nick Bostrom, aktuálně světově nejlepší filozof. Věnuje se problému super-inteligence a tomu, zda ji jako lidstvo přežijeme, a možná, jak říká ve své poslední knize, budeme dokonce právě díky ní konečně žít v rajské utopii.

Určitě bych za svého inspirátora hlavně z hlediska formy prezentace mé filozofie na YouTube označil i Slavoje Žižeka, marxistického filozofa, který dokáže udělat z filozofie hereckou performanci a má velkou životní energii.

Jelikož se věnuji i umění, velkým vzorem je pro mě performer Andy Kaufman a jeho geniální mystifikace a konečně dílo a život Bohumila Hrabala.

Vystudoval jste vysokou školu včetně malého i velkého doktorátu za pouhých pět let a získal velký doktorát, když vám bylo čerstvých 24 let. Jak jste to dokázal?

Kolega Picha z Masarykovy univerzity mi dokonce dal přezdívku »nejrychlejší doktor«. Během studií filozofie mi říkali »wunderkind«, tedy zázračné dítě české filozofie. Po mých kontroverzních filozoficko-uměleckých vystoupeních na YouTube mi říkali »enfant terrible«, tedy hrozné a zlobivé dítě české filozofie, postrach české filozofie.

Dokázal jsem rychle získat tituly proto, že jsem měl na filozofii skutečně velké nadání, velmi mě fascinovala a hravě jsem pracoval s anglickými i německými texty k logice Ludwiga Wittgensteina. Na cizí jazyky moc nadaný nejsem (nebaví mě učit se cizí slovíčka a gramatiku), ale když šlo o filozofické texty v cizím jazyce, šlo mi vše hladce.

Jak se slučuje vaše filozofie s komunismem, jaký máte k této ideologii postoj?

Můj praděda Jiří Průša byl zapáleným komunistou v padesátých letech v jižních Čechách, kde pomáhal s kolektivizací. Už za první republiky vstoupil do KSČ a viděl, kolik je za Masaryka chudých a jak se bohatí nechtějí podělit o výsledky práce. Můj praděda pracoval pro KSČ nezištně, za kolektivizace mu ostatní vesničané hrozili zabitím, dělal to však, jak sám říkal, »pro naše děti a vnuky«.

Komunistické ideály jsou v mnohém podobné ideálům křesťanství, které jsem znal z dětství, a jak ví taky předseda KSČM v Praze 10 a současně katolík Michal Klusák.

Když jsem byl ještě nevzdělaný a měl třeba 12 let, podporoval jsem menší pravicové strany, protože jsem chtěl demokracii. Nejpozději v 15 letech jsem se radikálně přiklonil k levici, protože jsem vnímal, že je nespravedlivé, aby bohatí měli skoro všechen majetek a chudí téměř nic. Vždyť v Česku podle posledních průzkumů vlastní 20 procent nejbohatších 80 procent všeho majetku. Později jsem zjistil, že skutečná demokracie je možná jen v socialismu, protože jak můžete mít svobodu a vládu lidu, když lid dře na bohaté a sám majetek nemá?

Byla a je mi blízká ČSSD (nově SOCDEM), ale vadí mi, že je málo radikální ve své reformě kapitalismu. Chci radikálnější socialismus, je mi blízké pražské jaro 1968 a socialismus s lidskou tváří Alexandra Dubčeka.

Pravidelně vydáváte videa s nejrůznějšími osobnostmi. Co vás k tomu vede a jaký mají tato videa cíl a dopad?

Dělám to zejména pro vlastní radost, zábavu a potěšení. Žil jsem dlouho v regionálním Brně a teď, když jsem konečně v Praze, mám možnost potkávat zajímavé osobnosti. A když jim nabídnu rozhovor, můžu se s nimi sám víc seznámit a dozvědět se od nich to, co skutečně zajímá mě. Mám v sobě pedagogický pud: chci svými videi vzdělávat lidi a mít na ně větší vliv.

Jedním z těchto lidí je i Richard Knot. Proč s ním točíte videa a jak hodnotíte jeho působení a práci?

Richard Knot je mi blízký svým liberálním přístupem k sexualitě, který je dnes, kdy znovu vyhrávají prudérní puritáni, velmi zapotřebí. Obdivuji jeho velký nadhled a inteligentní ironii, čtenáři těchto novin se mohu setkávat s jeho chytrými glosami a fejetony na poslední stránce, snad se z toho stane pravidlo.

Jste aktivní i v Ateliéru PV9 (na hlavním snímku). Jaké akce tam organizujete?

Pod vedením Petry Prokšanové z KSČM já a někteří další děláme různé přednášky a akce v Ateliéru PV9 (Politických vězňů 9 v druhém patře). Pořádali jsme panelovou diskusi výzvy Mír a spravedlnost s profesorem Hořejším, Matějem Stropnickým a Janem Kavanem. Pravidelně jednou za měsíc tam mám filozofickou přednášku pro veřejnost – tématy jsou svobodná vůle, problém super-inteligence, problém vědomí a také aplikace Karla Marxe na dnešní nové technologie a nastupující obecnou umělou inteligenci (AGI).

Organizujeme také výstavy různých dalších umělců. Chystá se výstava fotografií velmi talentovaného Michaela Knotena, což je hororovější domýšlení Jana Saudka. Organizoval jsem a zřejmě zase budu organizovat módní přehlídku a hodnocení originálních a autentických stylů oblékání, tzv. swagu, inspirací by mělo být oblékání za reálného socialismu: »socík swag«.

Pro Ateliér PV9 dělám videorozhovory s významnými osobnostmi, například ekonomkou Ilonou Švihlíkovou, scenáristou Petrem Jarchovským (autorem filmových Pelíšků) nebo knězem Ladislavem Heryánem. (Videorozhovory jsou dostupné na YouTube.)

Jaké máte filozofické hodnocení současnosti, současného systému a vlády?

Žijeme v době extrémního přechodu k umělé super-inteligenci, která zřejmě přijde do deseti let. Postupně bude mizet pro lidi práce. Za socialismu by bylo dobře, kdyby pro lidi ubývala stereotypní práce a mohli se věnovat seberozvoji a zábavě, aktuálně za kapitalismu se však lidé bojí, že nebudou mít výplaty, řešením může být základní nepodmíněný příjem. Jsme opravdu v době velkého přechodu, jaký tady nikdy nebyl, nejbližší je tomu neolitická revoluce, a ani ta nebyla tak zásadní.

A co Česko a česká politika?

Fialova vláda je samozřejmě extrémně antisociální a Jurečkovy asociální návrhy ublíží mnoha lidem. Babiš do jisté míry ohrožoval demokracii tím, že sobecky sledoval jen upevnění vlastní moci a zisků Agrofertu, avšak naopak do určité míry (i s podporou KSČM) realizoval některé sociální kroky. Z parlamentních stran je tak ta Babišova jediná alespoň trochu levicová, byť oportunisticky. Chtělo by to posílit a ideálně více spojit (do koalice) tradiční levicové strany SOCDEM a KSČM, aby se opět podílely na vládě.

Helena KOČOVÁ

Přečtěte si další články

2 komentáře

ANNA z KSH 03/06/2024 - 03:04

Paní Kocová,zda se mi,že tady na diskusi vládne epidemie mrtvých brouku.Doposud se neozval ani naše SV naděje pan Dolák,Hruza ,máme si myslet ,že letargie napadla nejen KSČM,ale i ho?

No co se dá dělat ,než zaplatit za bohoslužbu nejen straně ,ale i panu zda se nebožtíku Dolakovi,no ni?

ANNA z KSH 02/06/2024 - 02:42

KSH ZDRAVI Pana s.ROLAKA S PŘANIm,ABY SEBRAL ODVAHU ASPON ON SE TADY V DISKUSI OBJEVIL

Paní KOÇOVA z SV máme na něho dotaz.Nikdo v republice neví na co by se dal změnit ten kapitalismus bez přivlastkú ve kterém žijeme a on je bez skrupulí.
Teprve pak by mohla začít diskuse nad prvním postulátem PNZ tj Změna režimu.
Tak co má ten pacan rozum a poradí nám z SV nebo bude dělat taky mrtvého brouka,no ni?🙋🤣💥

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.