Začnu tak trochu mimo téma, které je v nadpisu tohoto článku, položením otázky: Co se má stát s organizací, která zásadním způsobem porušuje mezinárodní Chartu OSN a své vlastní, deklarované smlouvy (míním Washingtonskou smlouvu)?
Existuje poměrně univerzální odpověď. Představitelé řídicích orgánů musí nést osobní odpovědnost, včetně odpovědnosti trestně právní, musí nahradit způsobené škody a v případě přetrvávajících nedostatků musí být tato organizace zrušena. Tento způsob řešení závažného porušování smluv a pravidel se týká nejen organizací ekonomických, ale též organizací politických.
V současné politicky vypjaté době v rámci kampaně pro volbu prezidenta ČR jsme byli svědky různých mystifikací, překrucování faktů, historických skutečností, ale také porušování nestrannosti veřejnoprávními masmédii. Kladu si otázku, jaký dopad bude mít toto nedodržování pravidel na zmíněné subjekty. S vysokou mírou pravděpodobnosti si odpovídám – žádný dopad zde nebude. Nikdo z těch manipulátorů a dezinformátorů neponese osobní odpovědnost. Naopak, řada z nich dostane »zaslouženou odměnu«.
Jako příklad uvedených dezinformací a manipulací ve druhém kole prezidentské volby uvedu jeden za všechny. Je z diskuse občana Andreje Babiše a občana Petra Pavla. Uvedu příklad, který má i mezinárodní dopad, když představitelé Norska, Estonska, Litvy a Polska vyjádřili nespokojenost a překvapení z toho, jak odpověděl Andrej Babiš.
Moderátor položil otázku: »Pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, měli bychom splnit své spojenecké závazky a poslat tam vojáky?«
Na to Babiš odpověděl: »Určitě ne, určitě ne. Myslím, že je potřeba mluvit o míru.«
Pavel na tuto otázku má jiný názor: »Základním principem NATO je odstrašení… Je-li kterýkoliv z členů napaden, tak ti ostatní mu přijdou na pomoc. Je to ten článek 5.«
To vše je možné ověřit ze záznamu vysílání této diskuse na ČT1 z 22. ledna 2023 vysílaného od 20.10 hodin. Konkrétně je tato diskuse vedena v minutáži od 51.40 do 55. minuty.
Jaké jsou základní principy činnosti NATO? Každý stát, který chce vstoupit do této organizace, musí splnit řadu podmínek. Pokud je splňuje, podepisuje základní přístupový dokument, který nese název Washingtonská smlouva. Tato smlouva má celkem 14 článků, z nichž je jen jediný závazný. Tím je článek č. 1, který zní:
»Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.«
Položme si základní otázku: Kdo z účastníků diskuse odpověděl správně v duchu našeho závazku k NATO?
Pavel se odvolává na čl. 5. výše uvedené smlouvy. Zde je jeho znění: »Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.«
Generál Pavel byl několik let ve funkci vysokého vojenského představitele této organizace. Nevím, zda vojenský velitel NATO má jiné znění smlouvy (jen doufám, že tomu tak není), nebo si Pavel upravuje skutečnost podle toho, jak se mu to hodí. Prostě – účel světí prostředky. Nezlobte se, ale prezidenta s takovým přístupem k otázkám bezpečnosti pro ČR nechci.
Podívejme se však na širší souvislosti toho, co jsem prezentoval na začátku. Jestliže organizace dlouhodobě a zásadním způsobem porušuje uzavřené smlouvy, měla by nahradit veškeré škody, které způsobila, vedoucí osobnosti této organizace by měly nést trestněprávní odpovědnost a organizace by měla být zrušena. Zde chronologicky uvádím jen základní válečné akce některých členských států NATO, které jsou v rozporu nejen s výše uvedenou Washingtonskou smlouvou, ale také s Chartou OSN. Je úplně jedno, jestli se tohoto porušování základních principů deklarovaných Chartou OSN a Washingtonskou smlouvou dopouštějí jednotlivé členské státy, nebo organizace jako celek. Zde je jejich stručný výčet.
Zahraniční agrese některých členských států NATO
1953: USA, VB – provedly operaci ke svržení vlády v Íránu,
1954: USA – operace ke svržení vlády v Guatemale,
1956: Francie, VB, Izrael (není členem NATO) – pokus o změnu režimu v Egyptě,
1961: USA – invaze na Kubu (Zátoka sviní),
1964-1975: USA – válka proti Severnímu Vietnamu,
1986: USA – bombardování Libye,
1986: USA – Nikaragua,
1989: USA – vojenské napadení Panamy,
1991-1995: některé členské státy NATO – bombardování Jugoslávie, 1999: USA, SRN – vojenský zásah v Srbsku,
2001-2021: USA, VB, Francie, SRN, později i další státy, včetně ČR – vojenská agrese v Afghánistánu,
2003: USA, VB – vojenská agrese v Iráku,
2011: USA, Francie, VB – vojenská agrese v Libyi,
2011: některé státy z Perského zálivu v součinnosti s USA, VB, Francií, (později též SRN) – zahájena vojenská agrese v Sýrii,
2015: Saúdská Arábie s podporou členských států NATO USA, VB, Francií – vojensky napaden Jemen,
2015-dosud: USA, SRN – Sýrie
Tak to je jen krátký výčet. Když se tak na něj dívám, říkám si, že by asi mělo být zrušeno NATO. Fakta hovoří jasně: Jedněmi z těch, kdo by měli nést odpovědnost za závažné porušování deklarované smlouvy, které mělo tragické následky, by měli být, kromě politiků, také nejvyšší vojenští představitelé této organizace. Jedním z nich je i Petr Pavel.
Ladislav PETRÁŠ
