Studenti bohemistiky v Hlávkově zámku

od redakce

Když v pátek 11. srpna před hřbitovem v západočeském městečku Přeštice zastavil autobus plný převážně mladých lidí, byla to jen část účastníků letošního již 66. ročníku Letní školy slovanských studií (LŠSS) pořádané Univerzitou Karlovou – tohoto unikátního letního kurzu (již jen) českého jazyka. Spolu se svými pedagogy a ředitelkou se přijeli poklonit mecenáši českého umění, vědy a vzdělanosti Josefu Hlávkovi (1831-1908) k jeho hrobce. Cílem exkurze byl Hlávkův zámek v Lužanech.

Každoročně přijíždějí do České republiky studenti a studentky různého věku, aby pronikli do záludností našeho slovanského jazyka nebo se v něm zdokonalili, neboť ve své vlasti již působí jako překladatelé, pedagogové a další odborníci. Aktivní výuka češtiny v době letních prázdnin probíhá na různých univerzitách ČR. Jak mě informovala ředitelka LŠSS na Filozofické fakultě UK Svatava Škodová, letos do Prahy přijeli účastníci z 39 zemí světa v celkovém počtu 135. »Nejsou všichni amatéři. Jsou zde také naši kolegové z univerzit ze Slovenska či Polska,« vysvětlila. Úroveň znalostí je tedy od absolutních základů po ovládnutí jazyka. Pobyt je pro většinu účastníků částečně dotován z grantu ministerstva školství, ale asi čtvrtina si jej hradí sama.

Před hrobkou Hlávkových na přeštickém hřbitově (zleva) prof. Ivan Wilhelm, prof. Marie Karfíková a Svatava Škodová (s kyticí). FOTO – autorka (3)

To již všichni, také starostka Lužan a starosta Hlávkova rodiště Přeštic, společně s představiteli a hosty Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, vyslechli proslov místopředsedkyně nadace profesorky Marie Karfíkové o Hlávkově životě a jeho stavitelském a mecenášském díle. Přeštice mají ještě jednoho významného rodáka – hudebního skladatele Jakuba Jana Rybu (1765-1815), který spí věčným spánkem v Rožmitále pod Třemšínem.

Poté, co byly květiny položeny do neogotické hrobky postavené podle Hlávkova návrhu, kde dlí největší český mecenáš a workoholik své doby, obě jeho životní družky a další členové rodiny, všichni zamířili do Hlávkova sídla v Lužanech, jen co by kamenem dohodil odsud. Tam se v pohostinném prostředí zámku a přilehlého parku za krásného počasí uskutečnilo tradiční setkání účastníků LŠSS s představiteli českého veřejného a kulturního života.

Mladí lidé ze zahraničí, kteří se zajímají o český jazyk, u Hlávkovy sochy.

Zahraniční zájemci o výuku českého jazyka mohli letos na UK absolvovat čtyřtýdenní kurz (od 20. července do 17. srpna), jehož součástí tradičně bývá i seznamování s historií, současností a kulturou hostitelské země, v plánu bývají výjezdy do krajů za kulturními památkami i přírodními krásami. »Program je absolutně nabitý,« svěřil se mi sympatický Lužický Srb, tedy občan Spolkové republiky Německo, jenž se představil českou podobou svého jména Řehoř Mark. Na letní škole tráví svou báječnou dovolenou. Odmala se v jeho rodině hovoří lužickou srbštinou a je pro něho přirozené, že se již asi deset let zajímá i o češtinu. Popovídali jsme si živě o současných podmínkách života Lužických Srbů v Německu. Jakási podpora jazyka a kultury od vlády i nadací ve SRN je, řekl Mark, ale tlak německého živlu je obrovský.

Ambasadory české kultury a vědy

Letní školy pořádají, jak již uvedeno, i další naše univerzity. Myšlenka uspořádat pro zahraniční studenty dlouhodobější letní kurz českého jazyka, kultury a historie, se objevila už za první republiky, uvádějí webové stránky Filozofické fakulty UK. Uskutečněna však byla až po druhé světové válce díky iniciativě tehdejšího ředitele Slovanského ústavu profesora Alberta Pražáka. První běh se konal v roce 1948, a protože byly vyučovány i další slovanské jazyky, dostal název Letní škola slovanských studií. Ta se od roku 1959 koná nepřetržitě, s výjimkou roku 2020, kdy ji znemožnila pandemie covidu.

Součástí LŠSS jsou od 70. let také odborná sympozia, kde vystupují se svými zkušenostmi i zahraniční bohemisté. Jak dále uvádějí stránky FF UK, »na LŠSS vyučovalo v průběhu její historie téměř300 pedagogů a zúčastnilo se jí více než 9000 studentů z více než 60 zemí všech pěti kontinentů, z nichž mnozí byli nebo stále jsou respektovanými osobnostmi akademického i kulturního života ve svých zemích a významnými ambasadory české vědy a kultury ve světě«.

Genius loci

Park lužanského zámku i v parném létě zpříjemní každé setkání, neboť zdejší bujná zeleň a letité vzrostlé stromy jsou zárukou stínu a chládku. Právě zde předseda Nadace Nadání profesor Václav Pavlíček uvítal milými slovy zahraniční hosty. Vysvětlil, jaké soustředěné úsilí projevil Hlávka v oblasti péče o české talentované studenty, vědce a umělce, a o český jazyk. Připomněl také obrozence Josefa Jungmanna (1773-1847), jehož 250. výročí od narození letos slavíme: »Co Jungmann v jazykovědě, překladatelské činnosti a jiných oblastech zahájil ve stopách Josefa Dobrovského, na to navazoval a rozvinul Josef Hlávka.«

Součástí programu bývá koncert v zámecké kapli z děl českých skladatelů – letos v provedení komorního souboru Thuri Ensemble pod vedením svého zakladatele hobojisty Jana Thuriho. Světově proslulá hudba Dvořákovy Novosvětské v úpravě pro komorní těleso, část Largo, oslovila všechny. Však Dvořák nepatří »jen« světu, on patří také do Lužan, které na pozvání pána domu několikrát navštívil a zkomponoval pro vysvěcení zdejší kaple Mši D dur Lužanskou. Punc originality do hudebního programu vnesla i Romance lužanská, již pro Nadaci Nadání složil český hudební skladatel František Xaver Thuri (1939-2019).

Vznešené tóny se linuly kaplí, jež nezapře rysy osobitého Hlávkova slohu poznamenaného řeckovýchodními prvky. Prostředí připomíná vrcholné Hlávkovo architektonické a stavitelské dílo uvedené na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, biskupský areál v Černovicích (Ukrajina), jenž je nyní sídlem tamní univerzity.

Studenti a studentky letošní Letní školy byli jistě dobrá parta, a to i se svými vyučujícími, což dosvědčila skutečnost, že se na zahradě sesedli ve velkém kruhu kolem stolu a společně si povídali, smáli se, zkrátka užívali si pospolu hezký den. A pojítkem mezi nimi byla čeština! Projevili také zájem o prohlídku zámku, kde každý předmět připomíná Josefa Hlávku a jeho manželky Marii a Zdeňku. »Jsou poučeni, protože mají v programu přednášku o Hlávkovi a jeho díle,« připomněla Svatava Škodová. Snad každý, ať pochází odkudkoli, vnímá zde neopakovatelný genius loci, v němž je zhmotněn duch Josefa Hlávky, ale i mnohých skvělých mužů české kultury a vědy 19. a počátku 20. století, jež Hlávka sponzoroval a na svém zámku hostil.

Oslovila jsem další účastníky Letní školy: z Čínské lidové republiky přijel Lin Yang, který se učí česky tři roky a studuje v Německu. Ukrajinka Alina se seznamuje s češtinou teprve rok a půl, žije v ČR s rodiči. Igor je Slovák a trojice mladých lidí – Maria, Natalia a Lukasz – dorazila z Varšavy. Denis přicestoval z Paříže, stejně jako Gabriel, a Anna Maria až z USA. Ovšem jejich čeština bez akcentu prozradila, že jeden jejich rodič má český původ.

Zahradní slavnost v Lužanech vyvrcholila příchodem bývalé hlavy státu Václava Klause. Jakmile se mezi zahraničními studenty rozkřiklo, kdože usedl v parku přímo vedle nich, mnozí projevili zájem si s exprezidentem podat ruku, krátce popovídat a samozřejmě se společně vyfotografovat. Fotoaparáty měly bohatou žeň.

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.