Světlé i temné časy moravských Židů ukazuje nově otevřená stálá expozice ve vile Löw-Beer v Brně. Návštěvníky seznamuje s historií židovského osídlení regionu prostřednictvím autentických předmětů a příběhů. »Expozice o židovském osídlení je členěná chronologicky i tematicky. Opomenuty nejsou informace o majitelích vily, její architektuře a o proměnách podoby a obyvatel domu během desítek let,« uvedl vedoucí vily Vladimír Březina.
Mezi prvními návštěvníky nové expozice byla velvyslankyně Chorvatska v ČR Ljiljana Pancirov. Nejstarší předmět v expozici vznikl ještě před husitskými válkami. Jde o židovský náhrobek z roku 1411nalezený v Brně. Lidé si ho prohlédnou v první části expozice věnované období od počátečních zmínek o Židech do poloviny 18. století. Pro Židy to byla doba vesměs poznamenaná přísnou segregací v ghettech.
Na lepší časy se židovské populaci nejen v regionu začalo blýskat v roce 1861. Novárakouská ústavají zaručila rovnoprávnost. Židé se pak začali stěhovat do větších měst, podnikali, stávali se kulturními mecenáši. Podobný osud měli za sebou i Löw-Beerové, když vilu v roce 1913 kupovali.
»Meziválečné období patřilo k nejsvobodnějším. Židé se mohli poprvé hlásit ke své národnosti,« přiblížil Březina. Z exponátů o tom vypovídají třeba prvorepublikové letáky vyzývající Židy, aby se ke své národnosti skutečně přihlásili.
Holokaustu je věnovaná samostatná část. Má podobu temné místnosti s tmavými krychlemi evokujícími takzvané kameny zmizelých, známé z ulic českých měst. Každá obsahuje příběh. Některé se dají otevřít, uvnitř je předmět svázaný s příběhem – třeba vojenské známky Roberta Paula Fuhrmanna. Potomek prvních židovských majitelů a stavitelů vily uprchl do Anglie, bojoval proti nacistům a přežil.
Osudy vily
V další části nové expozice, takzvaném zlatém pokoji, se návštěvníci dozvědí více o tom, jak budova vypadala, když v ní žili Löw-Beerové. Expozice nezapomíná ani na desítky let, po které vila sloužila po druhé světové válce jakodomov mládeže. »Oknem se lidé mohou podívat na zahradu. Vedle okna jsou kukátka, jimiž si prohlédnou snímky zahrady z doby, kdy byl ve vile domov mládeže. Mohou tak srovnat, jak vypadala tehdy a teď,« zmínil Březina.
Závěr expozice dokumentuje období od roku 1945 po současnost. V sedmé části se lidé seznamují s antisemitskou linkou procesu s Rudolfem Slánským a Otto Šlinkem v 50. letech. Naopak příjemnou připomínkou jsou tady snímky z návštěvyGrety Tugendhat či ze setkání potomků Löw-Beerových a Tugendhatových v Brně.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
