Asociální vláda plánuje šetřit ždímáním lidí

Další ždímání občanů, zvyšování daní, omezování podpor či prodlužování odchodu do důchodu. Protože návrh rozpočtu vlády na příští rok počítá s obrovskou ztrátou, ministři řeší, jak tuto ztrátu snížit. Společně s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) navrhují ale primárně kroky, které budou dál vysávat peněženky běžných občanů. O sociálním přístupu nelze mluvit vůbec. Například podpora v nezaměstnanosti by se podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) měla snížit. Lidé by si podle něj měli hledat práci rychleji.

Mezi dalšími návrhy NERV na šetření je například zrušení státní podpory u stavebního spoření nebo vrácení slev na jízdném na úroveň před rokem 2018.

S úsporou hlavně z peněženek zaměstnanců se posunula i podpora firem. Hlavní téma při diskusi o pomoci firmám v boji s vysokými cenami energií bylo zavedení kurzarbeitu, tedy zkrácené práce s příspěvkem od státu na mzdy. To sice může v některých odvětvích snížit hrozící nárůst nezaměstnanosti, ale i to bude stát něco stát. »Velmi konkrétně jsme se posunuli v otázce úprav jeho parametrů,« řekl vicepremiér. Dodal, že když už se pomoc aktivuje a bude finančně náročná, tak by měla být i finančně návratná. A tyto peníze chce vláda získat například zvýšením daně z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Dalším zásahem do peněženek občanů je návrh na zvýšení spotřební daně.

Návrh NERVu zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití je pak již ohranou písničkou. Mezi návrhy je i zavedení odloženého školného na vysokých školách, které by absolventi spláceli po dosažení určité příjmové hranice.

Úspory navrhují ekonomové i ve veřejném sektoru, kdy doporučují snížit počet úředníků nebo sloučit malé obce. Úsměvný je i návrh na zvýšení poplatku za těžbu nerostných surovin v situaci, kdy se doly a lomy spíše zavírají.

Tyto návrh naštěstí nejsou definitivní. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se navržená opatření dál rozpracují a vláda pak zváží, která z nich jsou užitečná a politicky průchodná. Předpokládá, že některá opatření kabinet zapracuje do svého programového prohlášení, které chce začátkem příštího roku revidovat. Jurečka ale již oznámil, že jeho ministerstvo na podkladech pro snížení podpory v nezaměstnanosti již pracuje. Ministr novinářům řekl, že při nejnižší nezaměstnanosti v EU a velké poptávce na tuzemském pracovním trhu chce snížit podle něj poměrně štědrou podporu v nezaměstnanosti. »Abychom lidi motivovali si hledat práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku,« podotkl Jurečka.

Snížit podporu v nezaměstnanosti v situaci, kdy se očekává nucený konec mnoha firem a podniků a tedy masivní propouštění je skutečně sociálním krokem. I když situace na trhu práce momentálně je podle čísel relativně stabilní, její zhoršení je předpovídáno již měsíce dopředu. Stejně tak se mění i nabízená práce. Volná místa jsou, ale jedná se o hůře placená nekvalifikovaná místa, nebo naopak o kvalifikovaná místa, na které ale lidem chybí potřebné vzdělání, které zde nebylo desetiletí nijak zásadně podporováno.

Ministr Jurečka očekává, že diskuse nad výše představenými návrhy bude složitá na úrovni vládní koalice i jednotlivých politických stran. Je podle něj třeba promyslet opatření tak, aby byla udělaná sociálně citlivě. »Víme, že v této situaci nemůžeme opatření dělat tupými škrty, ale opravdu dobře domýšlet dopady na sociálně zranitelné skupiny, domácnosti, obyvatele,« uvedl. Na druhou stranu nikomu ve vládě žádný z těchto návrhů nepřijde špatný již v zárodku. »Nezaznělo žádné veto k nějakému konkrétnímu návrhu. Je nutné se o nich bavit dál, rozpracovat je,« doplnil Jurečka.

Helena KOČOVÁ