Největší automatická třídicí linka na plast, papír a kovové obaly v rámci bývalého Československa

od redakce

Pravidelný provoz v Česku i Slovensku největší automatické linky na třídění plastu, papíru a kovových obalů z komunálního odpadu zahájili v pondělí 20. března v areálu městské spalovny SAKO v Brně premiér Petr Fiala, ministr životního prostředí Petr Hladík, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, brněnská primátorka Markéta Vaňková a další osobnosti.

Jde o první třídicí linku v ČR, vyrobenou v Nitře, která není založena na ručním třídění, nýbrž na vysokém stupni automatizace provozu. Podstatou moderní technologie jsou optické senzory, které dokáží rozlišit a separovat různé druhy odpadů čtyřikrát rychleji a efektivněji než dosavadní ruční dotřiďování zaměstnanci firmy Spalovna a komunální odpady – SAKO, před pěti lety to spolehlivě zvládali přivezení vězni. Nová velká automatická linka posunula vpřed kvalitu dotřiďování komunálního odpadu na druhotné suroviny pro opakovanou výrobu zboží, případně pro energetické využití na výrobu páry k vytápění okolních sídlišť a výrobu elektrického proudu k pohonu a provozu městských zařízení.

»Česká republika patří ve sběru recyklovatelných komodit mezi nejlepší státy v Evropě. Co nám ale chybí, jsou technologie na roztřiďování separovaného odpadu a také výrobní kapacity pro samotnou recyklaci. Otevření této moderní třídicí linky, na kterou poskytl dotaci Státní fond životního prostředí, považuji za první vlaštovku. Pevně doufám, že podobné projekty v dalších městech budou následovat. ČR potřebuje takových linek mít v provozu asi dvacet,« uvedl předseda vlády Fiala.

»Automatizovaný způsob dotřiďování minimalizuje zbytkový odpad a rozšiřuje možnosti materiálového využití odpadů. Technologie, která umí zachytit recyklovatelné plastové komodity s až 95% přesností, pomůže v třídění separovaného odpadu nejen Brnu, ale také podstatné části Jihomoravského kraje. V automatické lince se zpracuje přibližně čtyřikrát více plastového odpadu než ručním dotřiďováním,« ocenil ministr životního prostředí Hladík s tím, že je rád, že linka mohla vzniknout také díky dotaci Státního fondu životního prostředí, který spadá pod Ministerstvo životního prostředí ČR.

Namísto 6000 tun roztřídí 20 000

Dosavadní systém ručního třídění smetí na běžícím pásu zvládal zpracovat nanejvýš 6000 tun plastu ročně s čistotou třídění maximálně 35 procent. Očekává se, že v nové lince se za rok roztřídí automaticky více než 20 000 tun plastového odpadu jako druhotné průmyslové suroviny, navíc s trojnásobně vyšší čistotou třídění. Případné zálohování vratných PET-lahví je stále jen v diskusi.

»Jde o jeden ze strategických projektů životního prostředí, který si vyžádal investici 330 milionů korun. Jeho význam dalece přesahuje naši metropolitní oblast. Oceňuji, že stavba linky netrvala ani rok. Již po devíti měsících od jejího zahájení jsme začali se zkušebním režimem komponentů linky a nyní, po několikaměsíčním testování, přecházíme na pravidelný, každodenní provoz. Tím ale rozvoj areálu nekončí, linka bude středobod centra pro materiálové využívání odpadu, což bude jednoduše řečeno největší sběrné středisko odpadu v Brně,«řekla primátorka Markéta Vaňková.

»Dosavadní linka byla nejen technologicky překonaná, ale také za hranou kapacitních možností. Množství navezeného papíru a plastu se každoročně zvyšovalo, za posledních sedm let o více než polovinu. Každé čtvrtletí svážíme do naší městské firmy tolik plastu jako před 10 lety za celý rok,« doplnil předseda představenstva SAKO Brno Pavel Urubek a dodal, že rychlost a kvalita třídění pomocí optických senzorů umožní nové lince efektivně dotřiďovat také výměty vzniklé z jinde provedeného ručního třídění.

Co všechno softwaru umí

Technologie nové linky vytřídí až 4,5 tuny odpadu za hodinu. Poradí si s odpadem uloženým v pytlích, který roztrhne tak, aby k třídění postupoval už volně ložený. Softwarový program následně rozpozná plasty podle tvaru, složení, a dokonce i barev. Balistická separace rozdělí odpad na 2D části (sáčky, fólie) a 3D části (kelímky, vaničky, konzervy). Součástí technologie je magnetický separátor železných kovů a indukční separátor pro sběr neželezných kovů, díky čemuž bude linka efektivně separovat také kovové obaly, jako jsou například plechovky od nápojů, konzervy či hliníková víčka. Tento odpad tak obyvatelé Brna mohou odkládat do žlutých kontejnerů spolu s plastem. Výkonný lis slisuje jednotlivé roztříděné druhy plastu i papíru shromážděné v kójích do balíků určených k dalšímu zpracování u průmyslových odběratelů. Linka zpracuje také polystyren. Nadrtí jej a slisuje do briket, případně nasype do velkoobjemových vaků.

Nově postavená hala dotřiďovací linky je 66 metrů dlouhá, 32 metrů široká a 15 metrů vysoká. Na ni navazuje další, rozměrově podobná hala, v níž se budou soustřeďovat jak navezené odpady ke třídění, tak balíky s čistou surovinou určené k materiálové recyklaci. V rámci výstavby bylo zapotřebí vybudovat čtyři metry vysokou a 100 metrů dlouhou opěrnou zeď na zajištění stability přiléhajících zemních svahů. Ke svážení odpadu z Moravy do Brna na dotřídění a naopak k odvozu balíků slisovaných PET-lahví k jejich roztavení a užití na nové výrobky postavili budovatelé linky nový úsek železniční vlečky.

Pro městskou společnost SAKO Brno stavěly obě haly linky společnosti Metrostav DIZ a IMOS Brno, technologii dodala slovenská firma VÚMZ SK z Nitry.

(vž)

FOTO – Václav ŽALUD

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.