Pětina českých učitelů a učitelek trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Za největší zdroje stresu označují problémové chování žáků, vysoké pracovní vytížení, přetížení administrativou a obtížnou komunikaci s rodiči.
Vyplývá to z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI. Podle jeho zjištění se zároveň prokázala souvislost mezi psychickou pohodou učitelů a studijními výsledky žáků. Snižování počtu dětí ve třídách je nejen velmi drahé, ale má také pouze omezený dopad na zlepšení vzdělávání žáků. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, na které se podílel Tomáš Havránek z institutu SYRI. Vědci analyzovali 62 odborných studií na toto téma a zjistili, že na velikosti třídy záleží překvapivě málo.
»Vyšší pracovní spokojenost učitelů a pocit komunity jsou spojeny s lepšími výsledky žáků v matematice. To je vcelku dobrý argument pro to, aby se školy a společnost duševní pohodou učitelů vážně zabývaly,« komentoval výsledky šetření Jiří Mudrák ze SYRI a Psychologického ústavu AV. »Klíčový faktor, který pracovní spokojenost učitelů ovlivňuje, je podle našich zjištění kvalita vedení školy. Spokojenost učitelů tedy přímo souvisí s tím, jaké jsou manažerské a vůdčí schopnosti ředitelů a ředitelek základních škol,« doplnil.
Závěry potvrzuje i středoškolský učitel Marek Adam. »Vyhořelí částečně jsme, ale je tam celkově vícero faktorů. Hlavně jsou to neustálé ‚překotné‘ reformy s každým ministrem (škola = pokusný králík), nárůst administrativy, nekoncepčnost, ne-výchova v rodině, časté nezastání se učitele ze strany ředitelů, ideologické a lobbistické tlaky na učitele nejen společenských věd a celková ‚dehumanizace‘ ve školství. Aktuálně i ‚invaze‘ umělé inteligence,« sdělil své postřehy Naší pravdě. Žádá proto více celospolečenského respektu k učitelům »v první linii« a méně knížecích rad od tzv. odborníků na vzdělávání, kteří sami vůbec neznají sociální realitu školství.
Syndrom vyhoření
Riziko pro pracovní zdraví učitelů představuje zejména syndrom vyhoření. Výsledky aktuálního šetření ukázaly, že zdaleka nejvýznamnějším zdrojem vyhoření učitelů, a zejména učitelek, je konflikt mezi prací a rodinou, tedy obtíže při skloubení nároků obou těchto rolí. Tento konflikt vzniká z důvodu pracovního přetížení. »Opatření na podporu pracovního zdraví pedagogů a pedagožek by se proto měla zaměřit na zlepšení podmínek pro harmonizaci práce a rodiny a větší podporu při zvládání přemíry pracovních nároků, např. administrativních,« komentovala výsledky šetření Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV.
Šetření, do kterého se zapojilo 1768 pedagogů a pedagožek, z nichž dvě třetiny tvořily ženy, zároveň ukázalo některá pozitivní zjištění. »Dobrá zpráva je, že učitelky a učitelé druhého stupně základních škol mají své vlastní osobní zdroje, které dokážou efektivně uplatňovat pro lepší zvládání pracovních nároků a zmenšení rizika vyhoření. Hlavní takový zdroj je psychologický kapitál, který si můžeme představit jako obdobu finančního kapitálu, ale v oboru psychických zdrojů. Pokud máme tohoto kapitálu dostatek, snadněji zvládáme každodenní výzvy,« vysvětlila Zábrodská.
Psychologický kapitál odkazuje na souhrn pozitivních vlastností a zdrojů jedince a zahrnuje čtyři klíčové prvky: Optimismus, sebedůvěru, naději a odolnost. Jedinci s vyšším psychologickým kapitálem mají důvěru ve své vlastní schopnosti zvládat výzvy, jsou schopni vidět situace a problémy z pozitivního úhlu pohledu, stanovují si náročnější cíle a lépe se vyrovnávají s neúspěchy. »V našem výzkumu se prokázal významný pozitivní vliv psychologického kapitálu na pracovní zdraví učitelů na několika různých úrovních. Psychologický kapitál významně snižuje pociťovaný konflikt mezi prací a rodinou a potažmo snižuje riziko vyhoření. Souběžně pozitivně působí na pracovní angažovanost a lze jej cíleně rozvíjet a trénovat. Jeho rozvoj je tedy další cestou, jak posílit duševní pohodu učitelů,« dodala Zábrodská s tím, že kvalitní pracovní podmínky nelze omezovat jen na otázku platovou, ale je třeba rozvíjet i jiné oblasti.
Učitelství je psychicky náročné povolání
Aktuální šetření potvrdilo známý fakt, že učitelství patří mezi psychicky náročná povolání a nedostatky v pracovním prostředí se propisují do zdraví učitelů ve formě nadměrného stresu, vyhoření a snížené motivace, přičemž tyto psychické stavy snižují pedagogickou kapacitu učitelů. Výzkum SYRI zároveň ukázal, že většina pedagogů je se svou prací spokojena, přičemž nejspokojenější jsou kantoři s využitím svých schopností, naopak nejméně spokojeni jsou s finančním ohodnocením.
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – SYRI
