Podíl nových učňů tvořil loni 27,2 procenta přijatých do SŠ, dosud nejméně

od redakce

Do oborů s výučním listem nastoupil v uplynulém školním roce nejmenší podíl žáků v novodobé historii Česka, to znamená od roku 1993. Podíl nových učňů činil 27,2 procenta všech přijatých do středních škol. V předchozích letech se jejich množství pohybovalo kolem 30 procent. Vyplývá to z dat Národního pedagogického institutu (NPI), o kterých ČTK informovala mluvčí institutu Lucie Šplíchalová. Přijatých do maturitních oborů středních odborných škol proti tomu podle dat naopak přibylo od roku 2012 o pět procentních bodů na zhruba dvě pětiny.

K nárůstu podílu studentů maturitních oborů přispělo asi i to, že školy na jaře 2021 nemusely konat jednotné přijímací zkoušky, čehož jich v odborném vzdělávání využila asi polovina, uvedl institut. Podle NPI se vývoj podílu žáků ve středoškolských oborech v posledním desetiletí různě měnil. V učebních oborech nejprve mírně narůstal, až ve školním roce 2012/2013 dosáhl maxima 32,1 procenta. Pak ale začal klesat k hodnotě kolem 30 procent a po roce 2020 je ještě nižší. Pokles počtu učňů podle institutu nicméně tak výrazný nebyl. Důvodem je to, že do středních škol přichází čím dál silnější ročníky.

Loni tak do učebních oborů nastoupilo 30.199 žáků, což je o 308 míň než o rok dříve. Podíl studujících se v minulých deseti letech změnil i v klasických maturitních oborech středního odborného vzdělávání. Do školního roku 2012/13 klesl na 34,8 procenta, pak postupně rostl až k 37,5 procenta ve školním roce 2019/2020. Po vypuknutí epidemie covidu v roce 2020 množství žáků v maturitních oborech ještě vzrostlo.

V minulém školním roce do nich nastoupily dvě pětiny nově přijatých středoškoláků, což představovalo 44.450 žáků. Bylo to o přibližně 4000 víc než rok předtím. Podíl přijatých do všech maturitních oborů, včetně gymnázií a oborů s maturitou i výučním listem, dosahoval v roce 2011 asi 67,4 procenta. Nyní je to 71,9 procenta. Nejmenší podíl žáků nastoupil do těchto oborů v roce 2012, kdy to bylo 66,9 procenta. Přibývá přitom hlavně studentů středních odborných škol. Podle statistik ministerstva školství přijaly loni odborné školy do čtyřletých maturitních oborů 57.137 dětí, zatímco čtyřletá gymnázia 13.081.Do učebních oborů jde v současnosti největší podíl dětí v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde je to kolem třetiny.

Nejméně nových učňů chodí do škol v Praze, kde je zároveň největší zájem o maturitní obory. Loni v září do nich v hlavním městě nastoupilo 83,5 procenta přijatých na střední školy. Další největší podíl nových žáků v maturitních oborech má Zlínský a Jihomoravský kraj. Do oborů s maturitou v nich nastupuje kolem tří čtvrtin přijatých do středních škol. Pokles zájmu o učební obory zasáhl v posledních letech nejvíc obory gastronomické. Vliv na to měly zřejmě i restrikce kvůli covidu, kdy se mimo jiné uzavřely restaurace. Výrazně menší úbytek nových studentů zaznamenal NPI v oborech strojírenských a uměleckých, nárůst v oborech zemědělských, stavebnických a zdravotnických. (*ČTK)

Přečtěte si další články

15 komentáře

panucetni 02/08/2022 - 18:05

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.
Informovala o tom v úterý agentura Interfax s tím, že Rusové chtějí vybudovat vlastní orbitální stanici. A postaví ji z věží tanků, které po zásahu Javelinem vyletěly až do vesmíru.

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.
Informovala o tom v úterý agentura Interfax s tím, že Rusové chtějí vybudovat vlastní orbitální stanici. A postaví ji z věží tanků, které po zásahu Javelinem vyletěly až do vesmíru.

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.
Informovala o tom v úterý agentura Interfax s tím, že Rusové chtějí vybudovat vlastní orbitální stanici. A postaví ji z věží tanků, které po zásahu Javelinem vyletěly až do vesmíru.

Rude kundy 02/08/2022 - 18:05

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.
Informovala o tom v úterý agentura Interfax s tím, že Rusové chtějí vybudovat vlastní orbitální stanici. A postaví ji z věží tanků, které po zásahu Javelinem vyletěly až do vesmíru.

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.
Informovala o tom v úterý agentura Interfax s tím, že Rusové chtějí vybudovat vlastní orbitální stanici. A postaví ji z věží tanků, které po zásahu Javelinem vyletěly až do vesmíru.

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné korporace Roskosmos Jurij Borisov.
Informovala o tom v úterý agentura Interfax s tím, že Rusové chtějí vybudovat vlastní orbitální stanici. A postaví ji z věží tanků, které po zásahu Javelinem vyletěly až do vesmíru

Vilma 01/08/2022 - 12:55

Rusové nakonec celé Polsko osvobodili a padlo jich přitom desetitisíce. Proč tam nezakročil západ a neposlal třeba výsadkáře? Rusové měli za sebou ofenzívu a lízali si rány. 22. června 1944 zahájila Rudá armáda operaci Bagration. Této velké letní ofenzívy, jejíž součástí byla i lvovsko-sandoměřská operace, se účastnilo na sovětské straně 3 600 000 , takže šlo o největší vojenskou operaci druhé světové války.
Poláci chtěli osvobodit Varšavu sami ještě před příchodem Rudé armády. Propuklo 1. srpna 1944 a A dále pak ustavit legitimní fungující státní správu a tím znemožnit ustavení vlády dirigované Stalinem. To se nepovedlo a Němci vraždili Poláky ve velkém a bez milosti.

Mikeš 01/08/2022 - 08:55

Většina nejmodernějších bojových letadel páté generace Lockheed F-35A Lightning II, které provozuje americké letectvo USAF, je na území Spojených států uzemněna. uvedl web Defense On. Kvůli těmto problémům byl silně omezen i provoz Eurofighterů Typhoon, které využívají stejné vybavení.

Vilma 01/08/2022 - 08:56

No nekupte to!

Gedeon Spilett 01/08/2022 - 08:52

Šéfka Evropské komise Uršulka už navrhla, aby země EU snížily spotřebu. Pokrok holt nezastavíš. Já myslím, na jednadvacáté století – dobrý počin. Co nevidět také budeme chodit míň na velkou. Nebude co. A disciplinovaní Němci už se míň myjou ! A zima na krku. Nebylo by od věci, kdyby nějaké jejich Reisebüro přišlo se zimní novinkou – posíláním německých chlapců na Ukrajinskou frontu. Tam se jisto jistě zahřejí. Prostě takovej poznávací rajs, pod heslem “Po cestě mého dědy, kdy ho Rus v běhu kopal do prdele až do Berlína”. Něco mi říká, že s Uršulou a těmi ostatními nýmandy ještě zažijeme psinu. Velkou psinu.

Jiří Kratina 01/08/2022 - 08:49

Bývalý ministr informuje : Francouzský dobrovolník vyprávěl, jak byl svědkem „masakru“ v Buče
Francouzský dobrovolník a spisovatel, bývalý voják Adrien Bocquet, který navštívil Ukrajinu, řekl RIA Novosti, že byl svědkem přípravy provokace na kyjevském předměstí v Buče.
V dubnu Adrien Bocquet dvakrát navštívil Ukrajinu v rámci mise za účelem dodání humanitární pomoci, lékařského vybavení a léků. Navštívil polsko-ukrajinskou hranici i Buču a viděl, jak jsou mučeni a zabíjeni ruští váleční zajatci a jak se ukrajinští militanti zapojují do zinscenovaného masakru civilistů.

„Když mluvím o vraždách a mučení, mám na mysli vraždy a mučení ruských vojáků. Především byli popraveni důstojníci. Slyšel jsem výkřiky, když se Azovci ptali, kdo je tady důstojník. Jen co zazněla odpověď, tu osobu okamžitě střelili do hlavy Nejhorší věc je, že jsem neviděl žádný lidský přístup, nebyly tam žádné emoce, protože před mýma očima byli lidé popraveni, lidé byli zraněni, lidé byli stříleni, střeleni do končetin, do hlavy,“ řekl Bocquet.

Podle jeho slov byl svědkem mučení a vraždění ruských válečných zajatců v hangáru v severní části Buči. Bylo to na začátku dubna, to znamená, kdy ukrajinská armáda na několik dní znovu získala kontrolu nad městem.
Bocquet poznamenal, že často hovořil s bojovníky ozbrojených sil Ukrajiny a Azova, kteří na něj udělali dojem svým nelidským zacházením s Rusy, Židy a lidmi jiných ras

Mikeš 31/07/2022 - 20:51

Šéfka Evropské komise Uršulka už navrhla, aby země EU snížily spotřebu. Pokrok holt nezastavíš. Já myslím, na jednadvacáté století – dobrý počin. Co nevidět také budeme chodit míň na velkou. Nebude co. A disciplinovaní Němci už se míň myjí ! A zima na krku. Nebylo by od věci, kdyby nějaké jejich Reisebüro přišlo se zimní novinkou – posíláním německých chlapců na Ukrajinskou frontu. Tam se jisto jistě zahřejí. Prostě takovej poznávací rajs, pod heslem “Po cestě mého dědy, kdy ho Rus v běhu kopal do prdele až do Berlína”. Něco mi říká, že s Uršulou a těmi ostatními nýmandy ještě zažijeme psinu. Velkou psinu.

Emma 31/07/2022 - 20:50

Ano přispívají. Já jsem také přispívala jedné neziskovce, která se stará o chudé neboli po novu sociálně postižené, ale po zjištění, že má dost peněz, aby posílala peníze ještě na Ukrajinu, jim už nic nedám. Bylo to na noclehy pro bezdomovce, ale ti si žijí zřejmě v nadbytku a tak se těch peněz zřekli , obejdou se bez nich a poslali je na Ukrajinu

Paterak 31/07/2022 - 17:42

Doněcká lidová republika“ dělá obrovské vlny na globální scéně

Na schůzce s severokorejským velvyslancem v Rusku pozval vlastní „vyslanec“ DNR Pchjongjang, aby se zúčastnil jejich „mezinárodního tribunálu proti ukrajinským a žoldáckým válečným zločincům“

Vilma 31/07/2022 - 17:14

Sankce fungují. V Německu to už zkoumají. U Nás to bude až se zima zeptá, co jsi dělal v létě, jak praví staré přísloví.

Drahá energie nutí téměř šestinu německých průmyslových podniků omezit, nebo dokonce zcela zastavit výrobu, ukázal průzkum Svazu německých průmyslových a obchodních komor (DIHK).

GRUhrad 31/07/2022 - 17:41

Diky

🇷🇺🇷🇺🇷🇺🇷🇺🤝🤝🤝🤝🤝

Pepa 31/07/2022 - 09:26

Kupředu pravá, kupředu prvá, zpátky ni krok.
Nebudou řemeslníci, řidiči autobusů, dělníci jen z Ukrajiny
Poručíme větru slunci, kdy má svítit a kdy vát. Bez toho nebude teplo, světlo, zato budeme celá EU v tom jednotní a to nás v zimě ohřeje.

Za Babiše, socdemáků a komunistů bylo líp!

Cyrus Smith 30/07/2022 - 20:23

A bude hůř. Staří řemeslníci odcházejí, mladí o manuální práci zájem nemají, společnost ji považuje za podřadnou.

“Mladí mají vysoké ambice a s tím spojený vysoký stres, stres z finančních dluhů, stálou konzumaci sociálních médií a s tím spojený pocit osamění, vyhoření a deprimování s vyšší mírou depresí než jiné generace. Tak dnes podle statistik vypadá značná část takzvaná generace mileniálů. ”
Bude mnoho jutuberů, už mají pro ně i střední školu. Jen řemeslníci nebudou, pokud je nějací přistěhovalci nenahradí.
Máme radostné perspektivy. Svět patří nám…..

jmm 30/07/2022 - 18:30

Pro tento “systém” je ostudou manualně pracovat, ne-li vůbec pracovat, ale
jakýmkoli způsobem sehnat prašulky to je “IN”….

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.