Neklidný koridor Lačin

od redakce

Je to jediná cesta spojující Náhorní Karabach čili Republiku Arcach, s Arménií a s dalším světem. Koridor Lačin. I když Arcach v současnosti není v centru mediální pozornosti, klid tam nepanuje. Téměř v polovině loňského prosince, dvanáctého, tuto komunikaci zablokovala skupina několika stovek Ázerbájdžánců, kteří se prezentovali jako ekologičtí aktivisté. Jejich »ekologické obavy« – tvrdí, že Arméni nezákonně využívají a zneužívají ázerbájdžánské přírodní zdroje – ale arménská strana považuje za smyšlené. Blokáda ovšem stále trvá.

Spíše šlo o formu cíleného útoku, úmyslnou blokádu, provokaci, přestože v konfliktu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach podle obsahu Trilaterální dohody o příměří podepsané 9. listopadu 2020 koridor Lačin má zůstat zcela přístupným pod kontrolou mírového kontingentu Ruské federace a Ázerbájdžánská republika má podél něj zaručit bezpečný pohyb občanů, vozidel a nákladu v obou směrech. Silnice pod kontrolou ruského mírového kontingentu má tedy sloužit jako průchozí místo spojující Arménii a Náhorní Karabach. Podle informací Velvyslanectví Arménské republiky v Praze ázerbájdžánská blokáda tohoto územního pásu ve skutečnosti představuje obléhání celého Náhorního Karabachu se 120 000 obyvateli.

Porušení Ženevské úmluvy

Koridor je navíc silnicí humanitárního významu, aby život Arménů z Náhorního Karabachu byl snesitelný a jeho narušení i na krátkou dobu je zatíženo nevratnými humanitárními důsledky. Zcela se zastavily dodávky potravin, léků a energie do Náhorního Karabachu. V »normální« době se tam denně z Arménie dováží asi 400 tun základního zboží včetně obilí, mouky, zeleniny, ovoce a dalších věcí. Ve chvíli blokády v chladných zimních podmínkách uvízlo na koridoru kolem 1100 civilistů včetně žen, starších lidí a 270 dětí. Nikdo se nemohl vrátit domů. Blokáda jediné silnice do a z Náhorního Karabachu také vyvolala krizi ve zdravotnickém systému. Zastaven byl nejen převoz pacientů. Volný průchod všech zásilek v každé situaci – lékařských a nemocničních zásob – jemuž blokáda brání, je zaručen i mezinárodním humanitárním právem, konkrétně Ženevskou úmluvou IV o ochraně civilních osob v době války. Tady však neplatí. Blokáda koridoru Lačin tak představuje zjevné porušení úmluvy. Podle arménské strany však není ojedinělou epizodou, ale musí být považována za součást systematické politiky Ázerbájdžánu, jejímž cílem je úplné vyhnání obyvatel Náhorního Karabachu z jejich rodné země. Jerevan je také přesvědčen, že opatření přijatá Ázerbájdžánem (který se po podpisu příměří cítil být vítězem) včetně série vojenských incidentů v koridoru Lačin a nepřetržitého porušování režimu příměří v linii kontaktu s Náhorním Karabachem, ukazují, že uzavření koridoru bylo vládou v Baku naplánováno a má vyvolat v Náhorním Karabachu humanitární krizi. Že blokáda Arcach k takové krizi přivedla, prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan 22. prosince 2022. »Tato krize navíc vznikla v důsledku toho, že Ázerbájdžán neplní své mezinárodní závazky. Ázerbájdžán trvale provádí politiku Náhorního Karabachu bez Arménůa my musíme udělat vše pro to, aby se mu dostalo řádného mezinárodního hodnocení,« uvedl včetně výroku, že ruský mírový kontingent neplní své úkoly. To Moskva odmítla. Ale blokáda stále pokračuje, zatím na jejím zrušení shoda nepadla.

Jenom výzvy a znepokojení

Za další důkaz krizové situace a cílů politiky Ázerbájdžánu považuje arménská vláda záměrné zastavení dodávek plynu na celém území Náhorního Karabachu. Je to opakovaná záležitost, jež narušuje výuku ve školách odkázaných na plyn, práci státních orgánů, provoz nemocnic, vytápění domovů, přístup domácností k teplé vodě atd. Obyvatelé Arcachu jsou v této situaci rukojmím.

Jerevan se obrátil na mezinárodní společenství s výzvou, aby zaujalo jednomyslný a jednoznačný postoj a Ázerbájdžán odsoudilo, potrestalo a zabránilo mu v dalším jednání s pocitem absolutní beztrestnosti a uskutečnění jeho konečného cíle – urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu použitím síly a zničením obyvatel Arcachu.

Mnoho států – a také generální tajemník OSN Antonio Guterréš, který vyzval strany, aby jednaly v souladu s dohodami, či papež František – vyjádřilo znepokojení a vyzvalo Baku k dodržování závazků příměří, aby nebyl mařen proces míru, Nizozemsko nabádá k co nejrychlejšímu zahájení mírových jednání. Místní obyvatelé, kteří proti blokádě protestují, by měli být ušetřeni útrap a tísně, řeklo Řecko.

Zatímco mluvíme…

»Zatímco mluvíme, obyvatelé Náhorního Karabachu byli zbaveni práva na volný pohyb: matky jsou odděleny od svých dětí a smrtelně nemocní lidé nemohou získat zdravotnický materiál a pomoc. Ještě horší je, že v mrazivých zimních podmínkách byly Ázerbájdžánem přerušeny dodávky plynu do Náhorního Karabachu, který čelí bezprostřední hrozbě potravinové, energetické a celkové humanitární krize, která, pokud nebude naléhavě řešena, povede ke katastrofě. Za takových podmínek vedení v Baku tvrdí, že je připraveno poskytnout práva a bezpečnostní záruky pro Armény a že není nutný žádný mezinárodní mechanismus či přítomnost. To, co máme po ruce, je ilustrativní, jak si tyto záruky představují. Spolu s tím, že Ázerbájdžán odmítá vést dialog se Stěpanakertem o právech a bezpečnosti obyvatel Náhorního Karabachu, tento postoj svědčí o tom, že Baku nadále uplatňuje genocidní politiku vůči Arménům z Náhorního Karabachu,« uvedl arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan ve svém prohlášení k diskusi v Radě bezpečnosti OSN.

Jiřina VÁVROVÁ

Popisky k foto:

Řeka Lev se vine jedním z údolí v Náhorním Karabachu.

FOTO – Wikimedia Commons

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.