A sláva mu! On je pašák!

Věty nadpisu jsem si vypůjčil z refrénu písně Konšelská, již zpívají Voskovec a Werich ve hře Těžká Barbora. Psal se rok 1938, když V+W spolu s nezapomenutelným autorem hudby J. Ježkem napsali tuto hru, ve které vystupuje Birgermaister, tedy Bürgermeister = starosta, jenž je nejprve zlatým Birgermaisterem, aby byl posléze označen zámeckým pánem, pak vypečeným naším Birgemaisterem a nakonec tím, že to nemůže být ani člověk náš.

Hned mě v tu chvíli napadla určitá paralela při oznámení, že Petr Gazdík, ministr školství současné vlády, odstupuje z této funkce, jakož i z funkce místopředsedy STAN, k 30. červnu 2022.

O tomto mladém učiteli na základní škole z Uherskohradišťska (kde všeho všudy učil šest let – sic!) šly výborné reference, prostě »zlatý« pedagog, starosta a krajský činitel v oblasti školství ve Zlíně nabíral postupně záporné body, když v této, pro něj nebývalé funkci nezařídil zvýšení platu pedagogickým pracovníkům o dvě procenta, stejně tak i nepedagogickým pracovníkům, přičemž ale uvažoval o placení školného středoškoláků na státních školách. Tedy opravdu svérázný postoj.

Přesto si ponechal poslanecký mandát a mám za to, že bude pokračovat i v roli vysokoškolského pedagoga na PedF UK v Praze. Dost dobře nechápu, jak mohl a může vyučovat na tak vysokém postu, byť třeba metodikám pedagogických disciplín, když nesplňuje ani základní požadavky, kupř. uvedení některých vlastních odborných článků či sepsání skript. Nic jsem od něj zatím v tomto ohledu neviděl.

K rezignaci páně Gazdíkově přispěly především schůzky se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, který byl v minulosti napojen na Radovana Krejčíře. Redl s Gazdíkem komunikovali také podle Policie ČR skrze speciální šifrované telefony, řešili prý jen mediální obraz hnutí STAN, Redl dokonce přijel na osobní schůzku do Suché Lozi a v r. 2016 se s Gazdíkem setkal na dovolené. Tedy víc než dost k tomu, aby se celá situace odbývala jen ve společenské rovině. Redl si jistě neodpustil zasahovat do jednání STAN.

Ministr vnitra Vít Rakušan dává všechny obžalované v plen k potrestání a domnívá se, že dělá tu nejužitečnější věc pro hnutí a pro vládu. Sám na vládní post rezignovat nehodlá a říká o sobě, že nedělá svou funkci špatně (samochvála smrdí, není-liž pravda?). V polovině prázdnin se uskuteční mimořádný sjezd hnutí STAN a na něm bude zvoleno nové předsednictvo. Ze současného zůstala jen Věra Kovářová. Od exrektora a exprorektora Masarykovy univerzity v Brně, tedy premiéra, má Rakušan plnou podporu.

Jinak je přece známo, že Rakušan je germanistou na kutnohorském gymnáziu, byl i ve funkci na kolínské radnici. Zdá se mi, že neopustil práci »úředníka s klotovými rukávy«, a to s jedinečnou aprobací(?!) pro výkon velmi významné politické funkce. Uvidíme, zatím prochází jen samými kauzami a dokonale zvládá odvolávání svých podřízených (Švejdar, Knap).

A ještě se chci zastavit u jednoho nedávného rozhodnutí Opery ND. Víme, že ND nebude uvádět operu P. I. Čajkovského Střevíčky, neboť prý vyzdvihuje ruský imperialismus. Ředitel Jan Burian to zjemňuje, když říká, že Střevíčky nezačnou zkoušet a politolog Pavel Barša navrhuje, že by dílo bylo možné reinterpretovat. Jsem zvědav!

Můžeme s naším »koniášstvím« počítat v zákazech děl Čechova, Puškina, Dostojevského aj.? Bude s tím souhlasit i ministr kultury Martin Baxa, který by snad pro výkon funkce měl jakés takés předpoklady?

Miloslav SAMEK