Dne 8. května uctila delegace KSČM vedená předsedkyní okresního výboru PhDr. Věrou Vránovou památku padlých občanů Přerova za nacistické německé okupace položením věnců u památníků, které tuto událost připomínají.
Ve společné delegaci s představiteli města Přerova a dalších společenských organizací města byla uctěna památka u památníku letců na Želatovské, u pomníku padlých u Meopty, u památníků Jeremejka a na závěr se uskutečnilo položení věnců na městském hřbitově, kde jsou uloženy ostatky přerovských občanů, kteří byli popraveni na střelnici v Lazcích u Olomouce. Drobné pietní akty k uctění památky těch, kteří nám přinesli v roce 1945 svobodu, proběhly na mnoha místech města. Individuálně byly položeny kytičky u pamětních desek z připomínající Přerovské povstání, které jsou rozesety po celém městě.
Na základě mylné informace…
Po 78 letech si opět 1. května připomínáme Přerovské povstání. Z vojenského pohledu to byl ozbrojený střet občanů Přerova proti ustupujícím německým vojskům. Ve svém počátku bylo povstání neorganizovanou akcí, která vznikla na základě mylně rozšířené informace o kapitulaci hitlerovského Německa.
V první fázi se v ranních hodinách lidé sbíhali na náměstí k radnici, vyvěšovali prapory a ničili symboly fašistického Německa. V druhé fázi získává povstání již nádech ozbrojeného. Dochází k odzbrojování německých a maďarských vojáků, kteří pro překvapení nekladli odpor. Vysoce organizovaně proběhlo převzetí moci na nádraží.
Po nepotvrzení informace o kapitulaci Německa přichází třetí fáze, kdy posílená německá vojska o jednotky z Holešova a Olomouce zaútočila proti povstalcům. Nejtvrdší boje proběhly u podjezdu v Předmostí, v Želatovské, Moštěnské ulici a na nádraží. Poslední výstřely padly na nádraží v odpoledních hodinách. Bylo vyhlášeno stanné právo a zatčeno více jak sto lidí. Dvacet jedna jich bylo popraveno v Lazcích u Olomouce.
Demolované mosty
Kolem 5. hodiny dne 8. května 1945 Přerovem zazněla detonace z destrukce mostů. Vedle demolovaných mostů zanechali okupanti také zničené technické zařízení na poště a destrukcí vyřadili dvě turbíny v tehdejších Východomoravských elektrárnách. Po odchodu posledních Němců z Přerova, snad dvě hodiny před příchodem Rudé armády, zavlály bílé vlajky na věži přerovského zámku a na některých nejvýznamnějších veřejných budovách.
Prvním osvoboditelem města Přerova byl v ranních hodinách 8. května roku 1945 rozvědčík poručík Olinovič, který přijel do Přerova na motocyklu s Josefem Smrčkou od Želatovic. Lidé jen s nedůvěrou vycházeli z krytů a netrvalo to dlouho, aby zavládla nekontrolovatelná radost z ukončení války.
Impuls pro další povstalce
Z vojenského hlediska bylo povstání významným impulsem k dalším ozbrojeným akcím na mnoha místech v českých zemích. Také německé velitelství si po povstání bylo vědomo, že ústup před Rudou armádou a obrana v ulicích Přerova by byla pro 1000 zbraní a 20 000 nábojů, které zůstaly v rukou občanů, velmi riskantní akcí. Při bojích na nádraží byly také natolik znehodnoceny nebo zablokovány železniční spoje, že přeprava přes Přerov musela být po 1. květnu redukována na 10 % dřívějšího provozu. V důsledku této skutečnosti nemuselo být nádraží vyřazeno z činnosti vzdušným a ani dělostřeleckým bombardováním. Částečně byla zničena německá telefonní ústředna, což znesnadnilo řízení celé pancéřové armády v prostoru střední a východní Moravy. Převoz ustupující německé techniky byl tak ztížen, že část trénu ustupoval k Olomouci přes Lipník a Tovačov.
Z dnešního pohledu na tyto smutné události je zřejmé, že o svobodu a demokracii je potřeba stále bojovat, i když to bude stát třeba lidské životy. O to více musíme dnes být hrdi na své rodiče a prarodiče, že to oni – v kontextu dnešních událostí doma i v zahraničí- dokázali.
Břetislav PASSINGER
FOTO – autor a V. VRÁNOVÁ
