Záhada velkomoravské rotundy na Starém Brně

46

Odborní pracovníci Muzea města Brna znovu ověřují pomocí radiouhlíkové metody C14 vzorky z archeologického výzkumu z roku 1976 na Starém Brně. Po více než 40 letech vracejí zpět do hry hypotézu o počátcích města Brna v době Velké Moravy. Svá další tajemství vydala totiž nejstarší kamenná budova ve městě – rotunda Panny Marie v areálu cisterciáckého kláštera na Mendlově náměstí.

Severní část dnešního Mendelova náměstí byla součástí původního hradu Brno, což bylo de facto vodou chráněné opevněné hradiště při důležitém brodu přes řeku Svratku. Psal o něm i Kosmas ve své kronice, kdy šlo o první písemnou zmínku o Brně z roku 1091. Hypotéza umístění hradiště do prostoru Mendlova náměstí začala vznikat v 70. až 80. letech minulého století. »Od roku 1976 dělalo Muzeum města Brna v areálu bývalého cisterciáckého kláštera na Mendlově náměstí archeologický výzkum. Po otevření sond se zde záhy našly relikty několika fází dnes již neexistujícího kostela Panny Marie, z nichž ta původní – rotunda, byla označena za vůbec nejstarší kamennou stavbu v Brně,« vysvětlil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

Výzkumníci našli několik artefaktů datovatelných do 9. století, tedy období Velkomoravské říše. Převažující osídlení počátků Starého Brna ale pochází až z 10. až 12. století. Po odborném vyhodnocení archeologické situace byla nakonec výstavba rotundy zasazena do doby kolem poloviny 11. století.

Moderní technologie ve službách archeologie

Archeologie prošla za posledních 50 let bouřlivým vývojem a má nyní řadu prostředků a vědeckých postupů k získávání nových informací. Bylo tedy rozhodnuto, že se archeologové pokusí znovu otevřít otázku stáří rotundy na Starém Brně. Mezi nálezy z tehdejšího archeologického výzkumu, uloženými v Muzeu města Brna na Špilberku, se nacházejí i vzorky hlíny, uhlíků či malt. Tyto vzorky vizionářsky odebírala tehdejší vedoucí archeologických prací Dr. Dana Cejnková – přiblížil archeolog Muzea města Brna Petr Vachůt.

Jedním ze vzorků byly pozůstatky dřevěného prkna, pocházející pravděpodobně z podlahy v apsidě rotundy. Dřevo bylo sice zuhelnatělé, ale dochovalo se v podobě poměrně kompaktní desky o velikosti zhruba 80 x 30 cm. Uhlík z podlahy byl odeslán do specializované laboratoře a záhy byl znám první historický letopočet ze Starého Brna, který je získán pomocí progresívní radiouhlíkové metody C14. Výsledek byl překvapivý. Ukázalo se, že strom, ze kterého bylo prkno zhotoveno, rostl už mezi lety 820–880 našeho letopočtu. Vyrůstal tedy v období Velkomoravské říše, a »pamatuje« si tak křest knížete Mojmíra či příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na naše území.

Bohužel vzorky výzkumníkům nedokážou určit, kdy byl strom pokácen. Rostl snad ještě dalších 150 let, pak byl teprve sťat a posloužil k výrobě prken podlahy až rotundy přemyslovské éry? Nebo se nám po 40 letech vrací zpět hypotéza o možném starším založení rotundy? Pochází tak stavba kostela Panny Marie z 10. či dokonce 9. století? Zatím si na tyto otázky neumíme odpovědět, nicméně nově získané datování pomocí C14 nám naznačuje, že teorie o velkomoravském původu osídlení Starého Brna může být stále živá. Její definitivní ověření přinesou až další archeologické výzkumy v okolí Mendlova náměstí, konstatoval Šolc.

(vž)
FOTO – Muzeum města Brna