Ve středu 15. listopadu se na Filoli Estate v San Franciscu setkali prezident Si Ťin-pching a americký prezident Joe Biden. Téměř celý svět s napětím očekával výsledky setkání těchto dvou nejmocnějších mužů planety, prezidentů dvou největších zemí a ekonomik. Na čtyřhodinovém setkání probrali mnohé. Vyměnily si řadu názorů na strategické a zastřešující otázky, které jsou zásadní pro směřování Číny a USA, potažmo celého světa. Podle obou prezidentů bylo setkání pozitivní, komplexní a konstruktivní. Dokonce tak, že si prezidenti »vyměnili telefonní čísla« a domluvili se na možností úzké komunikace na prezidentské úrovni.
Přesto se ale setkání odehrávalo na pozadí velmi turbulentních vztahů mezi oběma mocnostmi. Minulé období nebylo zrovna charakterizováno bezmračnými americko-čínskými vztahy, kdy diplomatické úsilí obou stran zakopávalo o neustálé »pošťuchování«. A to zejména ze strany USA.
Prezident Si Ťin-pching poznamenal, že Čína a Spojené státy stojí před dvěma možnostmi v éře globálních transformací, které nebyly za poslední století viděny: Jednou je posílit solidaritu a spolupráci a spojit ruce, abychom čelili globálním výzvám a podporovali globální bezpečnost a prosperitu; a druhým je lpět na mentalitě nulového součtu, vyvolávat rivalitu a konfrontaci a přivádět svět k nepokojům a rozdělení. Tyto dvě možnosti ukazují na dva různé směry, které rozhodnou o budoucnosti lidstva a planety Země. »Vztah Číny a USA, který je nejdůležitějším dvoustranným vztahem na světě, by měl být vnímán a představován v tomto širokém kontextu. Pro Čínu a Spojené státy nepřipadá v úvahu otočení se k sobě zády. Je nereálné, aby jedna strana předělávala druhou. A konflikt a konfrontace má pro obě strany neúnosné následky. Konkurence velkých zemí nemůže vyřešit problémy, kterým čelí Čína a Spojené státy nebo svět. Svět je dostatečně velký, aby pojal obě země, a úspěch jedné země je příležitostí pro druhou,« řekl čínský prezident.
Setkání na pozadí ekonomické rivality
Není náhodou, že se setkání konalo v San Francisku. To bylo vstupní branou pro čínské přistěhovalce do Spojených států, místem, kde Spojené státy a Čína podepsaly Chartu OSN, a prvním místem, které navázalo vztah sesterského města s Čínou. Otázkou ale zůstává, zda dvě přední světové ekonomické mocnosti na základě úzkého rozhovoru obou hlav států předefinují své vztahy, nebo alespoň co nejvíce zklidní zdroje konfliktu. Na tiskové konferenci po setkání prezident Joe Biden poznamenal, že vždy věřil, že vztahy mezi USA a Čínou jsou nejdůležitějším bilaterálním vztahem na světě. »Tyto dvě ekonomiky jsou na sobě závislé. Spojené státy jsou rády, že v Číně prosperují.«
Jedním z nejvýraznějších aspektů bilaterálních jednání je, že se konají v době setkání Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC), protože ačkoli na povrchu se v souvislosti s konfliktem mezi oběma stranami diskutuje o mnoha dalších otázkách týkajících se obou zemí, v podstatě stále můžeme hovořit z velké části o ekonomické konfrontaci.
Vztah Číny se Spojenými státy a rozvíjející se konflikt vždy zaujímaly koherentní pozici, konkrétně vzájemný respekt, vzájemné výhody a mírové soužití jako základ vztahu mezi oběma zeměmi. Spojené státy se však pokusily dát své opozici jiný tón. Nejprve hovořily o nahlodání suverenity země kvůli incidentu se špionážním balónem a poté zintenzivnily diplomatický konflikt směrem k tchajwanské otázce.
Podle Bidena se ale USA nesnaží omezit nebo potlačit rozvoj Číny nebo se oddělit od Číny. Kdo ale problematiku zná, ví, že toto tvrzení není úplně pravdivé. Na pozadí mediálně známých událostí, jako byla třeba návštěva tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, ještě létaly sankce a restriktivní opatření obou stran.
Situace se ale ve světě vyhrocuje a tak je důležité zachovat klid. Si Ťin Pching proto zdůraznil, že je podstatné společně efektivně zvládat neshody. »Je důležité, aby si obě země navzájem vážili svých zásad a červených linií a zdrželi se přehazování, provokace a překračování čar. Měli by více komunikovat, vést více dialogů a více konzultací a v klidu zvládat své neshody i nehody.«
Ovšem určité neustálé brnkání na červené linie je důkazem, že situace je velmi nervózní. To, co zůstalo uprostřed měnícího se příběhu konstantní, jsou ekonomické aspekty konfliktu. Růst Číny totiž stále představuje jasnou výzvu pro Spojené státy, které jsou zvyklé na hegemonní postavení, ale které jsou nyní na Číně stejně závislé, jako je naopak Čína závislá na nich. Tato vzájemná závislost je cenou globalizace. I proto se Biden po schůzce snažil vystupovat co nejdiplomatičtěji, když tvrdil, že spojené státy dodržují politiku jedné Číny, vítají dialog mezi vládními úřady na různých úrovních a jsou připraveny udržovat otevřenou a upřímnou komunikaci s Čínou s cílem zvýšit porozumění, vyhnout se nesprávnému vnímání a zvládnout rozdíly. »Spojené státy jsou připraveny udržovat rostoucí hospodářské a obchodní vztahy a posilovat spolupráci s Čínou v tak důležitých oblastech, jako je boj proti změně klimatu, boj proti narkotikům a AI.« prohlásil Biden.
Nejzásadnější shody
Čína a Spojené státy mají široké společné zájmy v celé řadě oblastí, včetně tradičních oblastí, jako je ekonomika, obchod a zemědělství, a také nově vznikajících oblastí, jako je změna klimatu a umělá inteligence (AI). Všechny tyto body byly důležitou součástí rozhovoru. »Za současných okolností se společné zájmy mezi Čínou a Spojenými státy zvýšily, nikoli snížily. Je důležité plně využívat obnovené a nové mechanismy v zahraniční politice, ekonomice, financích, obchodu, zemědělství a dalších oblastech a spolupracovat v takových oblastech, jako je boj proti narkotikům, soudní a policejní záležitosti, umělá inteligence a věda a technologie.« prohlásil Si Ťin-Pching.
Právě narkotika byla jednou z otázek, která dostala jasnou odpověď. Si uvedl, že obě strany souhlasily s vytvořením čínsko-americké protidrogové pracovní skupiny. Agentura AP píše s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele, že státníci dosáhli dohody s cílem omezit výrobu fentanylu. »Rád bych vám oznámil, že Čína hluboce sympatizuje s americkým lidem, zejména s mladými lidmi, za utrpení, které jim Fentanyl způsobil. Prezident Biden a já jsme se dohodli, že zřídíme pracovní skupinu pro boj s narkotiky, abychom prohloubili naši spolupráci a pomohli Spojeným státům bojovat proti zneužívání drog,« prohlásil Si Ťin-pching. Biden později tuto dohodu označil za jeden z hlavních úspěchů jednání mezi prezidenty. Mnoho chemikálií používaných k výrobě této syntetické látky se dostává z Číny ke kartelům, které dodávají silné narkotikum do USA, podotkla agentura. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, že v letech 2021 a 2022 droga zabila desetitisíce lidí.
Prezidenti obou zemí se také dohodli na mezivládním dialogu o umělé inteligenci. Souhlasili také se zvýšením počtu letů a mezinárodních studentských výměn mezi zeměmi. »Rád bych zde také oznámil, že pro zvýšení výměny mezi našimi národy, zejména mezi mládeží, je Čína připravena pozvat v příštích pěti letech do Číny 50 000 mladých Američanů na výměnné a studijní programy,« dodal čínský prezident.
Hlavy obou států se také domluvily na rozšíření výměn v oblasti podnikání.
Důležitým výsledkem je také obnovení komunikace mezi armádami. Součástí dohody je i koordinace obranné politiky mezi Čínou a USA, společné jednání vojenské námořní poradní dohody a velmi důležité obnovení telefonických rozhovorů mezi prezidenty obou národů. »Problémy, kterým lidská společnost čelí, nelze vyřešit bez spolupráce mezi velkými zeměmi. Čína a Spojené státy by měly jít příkladem, posílit koordinaci a spolupráci v mezinárodních a regionálních otázkách a poskytnout světu více veřejných statků. Obě strany by měly ponechat své iniciativy otevřené vůči sobě navzájem nebo je koordinovat a propojovat za účelem synergie ve prospěch světa,« řekl prezident Čínské lidové republiky.
Úspěch vystřídal přešlap
Podle zpráv na platformě X státníci v jednáních učinili pokrok. »Vážím si dnešního rozhovoru s prezidentem Siem, protože si myslím, že je prvořadé, abychom si jasně rozuměli,« napsal Biden na sociální síti. »Existují kritické globální výzvy, které vyžadují naše společné vedení. A dnes jsme udělali skutečný pokrok,« dodal. Rozhovory označil za jedny z nejkonstruktivnějších a nejproduktivnějších, které spolu státníci vedli.
Ovšem vzápětí se prezident Biden dopustil silného přešlapu, když krátce po společném jednání v Kalifornii nazval čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga diktátorem. Informovala o tom agentura Reuters a stanice CNN. Na samostatné tiskové konferenci, v jejímž závěru byl dotázán, zda stále zastává názor, že současný čínský prezident je diktátor, doslova prohlásil: “Podívejte se, on jím je. Je diktátorem v tom smyslu, že je to člověk řídící zemi, která je komunistickým státem, jenž je založen na zcela jiné formě vlády než ta naše,” odvětil Biden.
Na to ostře reagoval Peking. “Takovéto výroky jsou extrémně chybné a představují nezodpovědnou politickou manipulaci. Čína proti tomu rezolutně protestuje,” prohlásila v reakci mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.
Možná je problém v tom, že je pro spojené státy těžké pochopit, že mohou země vzkvétat i na základě odlišných historických, kulturních i politických aspektů.
Později na uvítací večeři od přátelských organizací ve Spojených státech Si Ťin-Pching prohlásil: »Stejně jako je vzájemný respekt základním kodexem chování jednotlivců, je zásadní pro vztahy Číny a USA. Spojené státy americké jsou jedinečné svou historií, kulturou a geografickou polohou, které formovaly jejich odlišnou cestu rozvoje a sociální systém. Toto vše plně respektujeme. Cesta socialismu s čínskými rysy byla nalezena pod vedením teorie vědeckého socialismu a má kořeny v tradici čínské civilizace s nepřerušenou historií dlouhou více než 5000 let. Jsme hrdí na svou volbu, stejně jako vy jste hrdí na svou. Naše cesty jsou různé, ale obě jsou volbou našich národů a obě vedou k realizaci společných hodnot lidstva. Oba by měli být respektováni.«
Společenství pro budoucnost lidstva
Jedním z hlavních problémů, které se zasekly do soukolí diplomatických ozubených kruhů, je pravděpodobně i rusko-ukrajinský konflikt. Vztahy mezi Čínou a Ruskem jsou přátelské, ale to se nedá říct o Rusku a západních zemích. A válka začíná zatěžovat i Západ, takže to vypadá, že Čína možná bude brzy požádána o intenzivnější pomoc, aby ji ukončila. Uzavření konfliktu, který trvá již téměř rok a tři čtvrtě, je nyní pro obě strany i celý svět naléhavější. A to nejen kvůli stále větší finanční náročnosti pro zainteresované strany v pozadí, nebo kvůli prakticky patové situaci, která je momentálně bez výhledu na nějaký razantní zlom. Ožehavým důvodem je i to, co se stalo v pásmu Gazy. Tento nový konflikt podkopává bezpečnost celého Blízkého východu. Pro připomenutí, Írán a Saúdská Arábie nedávno urovnaly své vztahy prostřednictvím Číny, takže můžeme říci, že čínská zahraniční politika, která letos přeřadila na vyšší rychlost, má v regionu silné slovo. Jediná věc, která může narušit jednání, je skutečnost, že se blíží americké prezidentské volby a v tuto chvíli si tedy Americká administrativa nemůže dovolit ztratit tvář.
Restrikce, zákazy dovozu a sankce jsou za takových okolností pro obě strany neudržitelné. Ani Amerika nemůže bojovat na dvou nebo nedej bože na třech frontách. Doufejme, že v celku pozitivní výsledky jednání určí vztah mezi oběma zeměmi na mnoho let. Mimochodem, prezident Si Ťin-pching v tomto ohledu několikrát zdůraznil, že Čína nepovažuje utváření světa za hru s nulovým součtem a nemá v úmyslu kolonizovat. »Mír, přátelství a harmonie jsou hodnoty zakotvené v čínské civilizaci. Agresi a expanzi nemáme v genech. Číňané mají hořké a hluboké vzpomínky na nepokoje a utrpení, které jim byly v moderní době vystaveny. Často říkám, že to, proti čemu se Číňané staví, je válka, to, co chtějí, je stabilita a to, v co doufají, je trvalý světový mír,« prohlásil Si Ťin-Pching po skončení schůzky obou prezidentů. »Ať už Čína dosáhne jakéhokoli stupně rozvoje, nikdy nebude usilovat o hegemonii ani expanzi a nikdy nebude vnucovat svou vůli ostatním. Čína neusiluje o sféry vlivu a nebude s nikým vést studenou ani horkou válku. Čína zůstane oddána dialogu a postaví se proti konfrontaci a namísto spojenectví bude budovat partnerství,« dodal Si.
Otázkou je tedy to, zda jsou konflikty odehrávající se v našem světě dostatečnou motivací k tomu, aby dvě světové velmoci hrály spolu synchronizovaně, místo snahy jedné o sólo. Sned se toho poprvé v historii dříve či později dočkáme.
Helena KOČOVÁ
