Den horníků a energetiků ve znamení energetické krize

Od roku 1989 je stále méně příležitostí si připomenout kdysi významný Den horníků a energetiků (9. září). Bohužel rok 2022 je pro horníky a energetiky rokem nejsmutnějším. Zásluhou polistopadového vývoje čelíme dnes nejhorší energetické krizi, která bude, bohužel, gradovat v nastávajícím zimním období.

Je právě v tomto období namístě poděkovat všem horníkům a energetikům za jejich těžkou a namáhavou práci, kterou pro společnost vykonávají. Za současnou krizi, a nikoliv jen energetickou, nejsou zodpovědni oni, ale ti, kteří ji zavinili.

Připomeňme si, že v roce 1989 mělo tehdejší Československo zpracovaný program výstavby nových jaderných elektráren. Patřily tam Dukovany, Temelín, Blahutovice, Mochovce, ale i vodní elektrárna Gabčíkovo–Nagymaros. Bohužel jsme za 30 let dokončili pouze Temelín s daleko vyššími náklady k původnímu záměru, a to zásluhou nového dodavatele americké firmy Westinghaus. Ještě hůř dopadla výstavba vodní elektrárny v Maďarsku, jejíž dostavba byla zrušena. Jak by se asi v této energetické krizi hodila? Víme, zda jsme vůbec za odstoupení od smlouvy byli odškodnění? Útěchou nám může být, že alespoň Slovensko má levnou energii z vodní elektrárny Gabčíkovo.

Původně jsem chtěl k svátku horníkům a energetikům jen poblahopřát. Ale nastal čas říci si pravdu, kdo zavinil současnou energetickou krizi. Horníci to v každém případě nejsou.

Vážení čtenáři, přemýšlejte o tom, komu za to můžeme poděkovat.

Jaroslav GONGOL