Před několika dny se v Událostech České televize objevila informace o problému s rekonstrukcí historické Pevnosti Terezín. Stručně řečeno jde o to, že chybějí peníze na dokončení rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších a v našem teritoriu unikátních architektury a vojenských památek 18. století. Část objektu mohou návštěvníci zhlédnout při souběžné návštěvě Památníku Terezín (muzea židovské genocidy).
Město s jeho světoznámými památkami na nejhorší část historie lidstva je v situaci, kdy není schopno plnit alespoň základní provozní povinnosti. Například chybějí prostředky na údržbu chodníků, střech, celkovou infrastrukturu v působnosti obce. Je pravdou, že se obec snaží, nicméně s velmi malými prostředky, které jí dle zákona patří, dělat zázraky nelze. Nabízí se grantová či jiná dotační politika. Její realizace je však tak složitá a propletená, že šanci mají většinou jen kamarádi či souvěrci.
Výsledkem je, že město je rozděleno na část rekonstruovanou, vyjadřující úctu a dík všem, kteří se stali obětmi nacistické zvůle a položili životy za svobodu lidstva. Část, která snese srovnání s nejprestižnějšími památníky historie. A na část druhou, zanedbanou, která je ostudou pro celou Českou republiku. Vládní delegace by se při pietních návštěvách měly podívat i na rub památníků. Viděly by rozpadávající se střechy (některé jsou ještě zcela původní), chodníky, po kterých je zakázáno chodit, hromady odpadků v sálech a kasematech ještě po Československé armádě.
Náklady na základní rekonstrukci toho, co »není vidět«, ale má svou významnou historickou hodnotu, se odhadují na 6 mil. Kč. Je to hodně, nebo málo? Nevím. Jsem však přesvědčen, že jde o kvalitativně významnější akci nadstátního významu, než například výstavba rozhledny nebo lyžařské sjezdovky v údolí.
Ladislav ŠAFRÁNEK
