Jak inflace boří jistoty

41

Ještě na počátku roku nejen bankovní sektor (včetně centrální banky) bagatelizoval fenomén inflace jako přechodný jev. Geopolitické otřesy a válečný konflikt, bezprecedentní v poválečné historii Evropy, však znamenaly radikální zvrat. Mýtus o krátkodobé, přechodné inflaci byl vyvrácen a nahrazen nebezpečnou realitou dlouhodobého inflačního ohrožení světové ekonomiky ve všech jeho negativních projevech. Připomeňme, že aktuálně naše inflace, tedy zdražení, činí 11,1 procent, což nás řadí do čela evropského žebříčku (průměr eurozóny činí 5,8 %, nejnižší inflaci má Francie s 3,6 procenty). Přitom vývojové trendy nejsou optimistické. Představy o přechodné inflaci se stávají mýtem, a to nejen díky válečnému konfliktu.

Především si uvědomme, že zdražování, se kterým se v těchto osudových dnech střetáváme, samo o sobě žádnou inflaci nezpůsobuje, protože samo je inflací. Inflaci nezpůsobují, řečeno slovy nobelisty Miltona Friedmana, ani hamižní obchodníci, odbory tlačící na růst mezd, ani nadměrně utrácející domácnosti či Arabové s ropou. Návrat ke stabilitě cen, na které byl svět zvyklý v posledních dekádách, se nepochybně dramaticky oddálí. Relevantní statistiky americké centrální banky FED hovoří až o desetileté stagnaci.

Inflační očekávání jsou dokonce nejvyšší od devadesátých let. Ukazatel říká, že průměrná inflace v následujících pěti letech dosáhne 3,4 až 5,0 procent, tedy citelně nad dvouprocentním cílem centrálních bank. V řeči domácností to znamená, že z každé stokoruny úspor ztratíme ročně pětikorunu. Proč šetřit, když úroky zdaleka nepokryjí polovinu inflace?

A co dělá naše vláda? Kromě sebechvály a slibů v podstatě nic. Nedivme se, vždyť má plné ruce práce s plněním pokynů a rad zpoza Atlantiku. Ať již jde o »našeho hrdinu«, profesora v přílbici a neprůstřelné vestě, nebo jeho krajně militantní Amazonku v čele kohorty věrných služebníků NATO a USA. Pravda, sporadicky se objeví i výroky o časově a věcně neurčité »kompenzaci« růstu cen, kryté dalším zvýšením rozpočtového schodku, tedy opět inflačními penězi, které svou hodnotu významně poztrácejí ještě před jejich připsáním na naše účty. Říká se tomu »dluhová past«. Nebo také okrádání občanů.

Ladislav ŠAFRÁNEK