Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem
Při nedávném jednání tripartity jste hovořili o podpoře ekonomické migrace do České republiky a o uplatnění migrantů na našem trhu práce. Mají česká vláda a zaměstnavatelé jasno, jak toho dosáhnout?
Jsem přesvědčen, že ani česká vláda, ani zaměstnavatelé nemají zcela jasno, jakým způsobem by se zahraniční pracovníci měli zapojit do trhu práce u nás. Vycházím totiž z faktu, že u nás dochází ke značnému porušování řady různých nařízení a vyhlášek, které jsou s tím spojeny, ať již jde o nedodržování bezpečnosti práce na pracovištích či neznalost pracovních návyků, což některým migrantům chybí. Samozřejmě nutnou podmínkou jejich úspěšného zapojení do pracovního procesu u nás musí být i dostatečná znalost češtiny.
Stát by měl jasně stanovit podmínky. V první řadě by měla existovat oficiální databáze ekonomických migrantů. Fungovat by měla rovněž určitá státní firma, která bude ekonomické migranty přijímat s tím, že se budou učit česky a zároveň se seznamovat s našimi právními předpisy, včetně zákoníku práce. Pokud bude existovat takto nastavený proces řízené ekonomické migrace do ČR, vyřeší se tím řada nesrovnalostí. Pomůže to zaměstnavatelům, podnikatelům, ale i odborům.
Druhým hlavním bodem jednání tripartity byla exportní strategie. Jaké jsou možnosti přechodu z naší subdodavatelské ekonomiky, zejména v automobilovém průmyslu, na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou?
Český průmysl je velmi silně provázán s německým průmyslem. Dá se říci, že fakticky s celým jejich hospodářstvím. Zejména je to však markantní v automobilovém průmyslu. Skutečností je, že výroba aut a náhradních dílů do aut měla pro naši ekonomiku po celá léta velké přínosy. Jenže v souvislosti s přechodem k elektromobilitě se začíná ukazovat, že tento ekonomický růst se již vyčerpává a že bychom měli hledat nové formy, jak naše hospodářství zapojit do dělby práce v Evropě. Je sice pravdou, že dokážeme vyrábět perfektní automobily či náhradní díly, ale na druhé straně dovážíme i různé komponenty, které by mohly být vyráběny u nás.
Přiznám se, že jsem docela fandil největší české podnikatelské misi na Tchaj-wan. Očekával jsem, že přiveze do ČR vyšší přidanou hodnotu, tj. výrobu čipů. Ale nestalo se tak. Je to pro mne hluboké zklamání. Zvláště, když se nedaleko Drážďan budou stavět dvě nové továrny na výrobu čipů. Dá se říci, že jsme zase ostrouhali. To se mi nelíbí.
Záměrně uvádím tento příklad, protože ČR by se v rámci startupu mohla výrazně dobře rozvíjet. Skutečnost, že zde budeme vyrábět baterie do elektroaut, mne až tak neuspokojuje, protože jde o velice rizikovou výrobu, a hlavně i ekologicky velice náročnou.
Co bylo dalším hlavním bodem jednání tripartity?
Třetím hlavním bodem byla příprava státního rozpočtu pro rok 2024. Na tiskové konferenci ale zaznělo, že hlavní souboj mezi vládou, zaměstnavateli a odbory se odehraje až na jednání tripartity v září. Logicky předpokládám, že se odbory pokusí aktivně zapojit do přípravy tohoto materiálu ještě před zářijovou tripartitou.
Myslím, že se nám podařila dobrá věc, a sice že je vláda o něco přístupnější našim návrhům, což však dávám do závorky, protože politická situace v pětikoalici je velmi složitá, a těžko si vládní strany samy mezi sebou hledají kompromis.
Zároveň je dobré, aby vládní pětikoalice věděla, jaké jsou naše názory a návrhy. Je v pořádku, když vládu o tom informujeme, a to zvláště v situaci, kdy se u nás objevuje řada kritiků, kteří říkají, že jsme to měli udělat jinak. Ovšem když si naši občané zvolili 108člennou vládní většinu ve Sněmovně, je pro odbory složitá otázka, jak mají postupovat. Základní otázkou bude, jaké použijeme argumenty, které budeme vládě do doby schválení návrhu státního rozpočtu a jeho předložení do Sněmovny předkládat.
Na rozdíl od ČMKOS Asociace samostatných odborů klade větší důraz na to, aby vláda ve státním rozpočtu více šetřila. Když si pročítáte tzv. konsolidační balíček, zjistíte, že velká část finančních prostředků je od našich občanů odčerpávána formou daní. Mimochodem nejvíce od těch nejchudších. České republice takto nastavený konsolidační balíček nepomůže. Myslím, že nikomu.
České hospodářství se nalézá v depresi. Česká ekonomika naopak potřebuje nastartovat stabilní růst. Proto mne děsí názory některých »ekologů«, kteří požadují přímo nerůst hospodářství, nerozvíjení se společnosti, což je úplný nesmysl. Ale oni tomu prostě věří. Společnost naopak potřebuje další rozvoj, další růst hospodářství. Největším současným nešvarem české ekonomiky je vysoká inflace. Jsem přesvědčen, že situace by se měla zlepšit poté, co by vláda učinila potřebné kroky. Především snížit své a ostatní státní výdaje, nikoliv však výdaje investiční.
Jak hodnotíte vládní konsolidační balíček?
Tzv. konsolidační balíček tak, jak ho vládní koalice připravuje, nevyřeší ohromný deficit státního rozpočtu. Vadí mně, že vláda bere i důchodcům. Když byl v 90. letech zrušen samostatný účet a financování důchodů se stalo součástí státního rozpočtu, mnozí politici vykřikovali, že samostatný účet nebude již potřeba, že důchod se bude vždy financovat ze státního rozpočtu. Jenže mezitím se politici naučili jenom utrácet. Nikdo z nich nechtěl nést odpovědnost, že u nás máme deficitní rozpočty. Odbory vždy poukazovaly na to, že není možné takto vyhazovat prostředky a půjčovat si do budoucnosti. Přesto to politici bez toho, aby nesli jakoukoliv odpovědnost, dělali.
Například před několika lety se u nás rozhodlo, že v rámci podpory obnovitelných zdrojů se vyčlení 40 mld. korun na solární energetiku, přičemž 20 mld. z této sumy zaplatili sami občané ze svých daní a 20 mld. šlo ze státního rozpočtu. Přitom za celou dobu, co se začal podporovat solární byznys, se nepostavila ani jedna jaderná elektrárna, tedy ani jeden reaktor v Dukovanech či v Temelíně. Nepostavily se potřebné kilometry dálnic či vysokorychlostních železničních tratí. Místo toho jsme byli svědky rozsáhlého budování mohutných skladů podél dálnic a výpadovek. Takto se přece nemůže podporovat rozvoj průmyslu, celého hospodářství!
Se sklady, které převážně slouží jako zásobárna zboží pro supermarkety a hypermarkety obchodních řetězců, mám velké dilema. Tyto řetězce u nás vydělávají stamiliony a v některých případech i miliardy korun, které odcházejí nezdaněné jejich mateřským firmám v zahraničí. Nejhorší je řetězec Lidl, který není ani schopen s odbory kolektivně vyjednávat. Přitom je to právě on, který, přes další společnou firmu, odvádí od nás své velmi vysoké zisky. Víme o něm, že v ČR prakticky nic neplatí. Takže podle odborů by se na jeho působení v naší zemi měly podívat finanční správa a MPSV. To, co si u nás dovoluje řetězec Lidl, není možné dále tolerovat.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předseda ČMKOS Josef Středula ocenili návrh premiéra Fialy, že když budou mít zaměstnavatelé a odbory společné stanovisko k některým bodům konsolidačního balíčku či návrhu státního rozpočtu pro rok 2024, mohou ho předložit premiérovi s tím, že vládní koalice poté zváží, zda ho přijme. Je to podle vás úspěch?
Když zaměstnavatelé a odbory předloží společný návrh, dá se to chápat jako určitý úspěch v tom smyslu, že je dobře, že je možné ho předložit. Věřím, že se s podnikateli domluvíme na některých společných návrzích. Vždyť v některých případech máme i shodný názor na některé věci z konsolidačního balíčku. Například navrhované snížení či zrušení některých zaměstnaneckých benefitů. Ale faktem je, že naše jednání o tom, co vládě společně předložíme, bude jakési první síto. Jakmile naše společné návrhy předáme vládě, bude to potom již druhé síto. Myslím, že v určitých konkrétních otázkách se nakonec se zaměstnavateli domluvíme.
Nebudu však nyní rozebírat, co je pro nás prioritou. Protože se nakonec může ukázat, že i samotné jednání s podnikateli by mohlo být složité. Nemluvě o tom, že když bychom nakonec nalezli shodu v některých bodech, u vlády ještě nemáme vyhráno, protože premiér řekl jasně, že vládní koalice posoudí, zda náš společný návrh přijme, či nikoliv.
Z Rafajových slov na tiskové konferenci jsem vycítil, že by Česká republika měla co nejdříve přijmout euro. Jak to vidí ASO?
Na přijetí eura je v naší společnosti různý pohled. Uvedu dva základní. V prvním případě mnozí naši podnikatelé poukazují na to, že Slovinsko a Chorvatsko nedávno přijaly euro, o sousedním Slovensku ani nemluvě, to již bylo před řadou let. Takže podle nich, zejména těch, kteří převážně exportují, to výhody má. Logicky, zjednoduší se jim účetnický systém. Na druhé straně přijetí eura se ve svých důsledcích velmi silně projeví v bankovním sektoru, zejména že se tak usnadní účetní a finanční provázanost zahraničních mateřských bank a jejich českých filiálek. Což však velmi pocítí i naši občané. Protože se u nás okamžitě zdraží téměř všechno. Příkladem může být před lety Slovensko a nyní právě Chorvatsko.
Přijetí eura je vlastně politický projekt, který de facto ve většině zemí EU funguje, a pravděpodobně bude fungovat i nadále. I když v některých zemích mají s eurem řadu starostí.
Pokud jde o požadavek podnikatelů zavést u nás euro, jenom dodám, že v rámci přístupové smlouvy s EU to máme jako »domácí úkol«. Jsme ovšem v situaci, kdy musíme snížit deficit státního rozpočtu, což není jednoduchý úkol, protože ekonomika u nás i v Evropě je do značné míry rozkolísaná. Dojde-li k přijímání eura, dojde u nás ke značnému zdražování. Řekl bych, že se strhne přímo lavina zdražování. Bude se tak zvedat inflace, což svým způsobem bude vyhovovat vládě, protože se jí tak bude lépe splácet státní dluh.
Ale z hlediska dalšího vývoje naší společnosti by ČR měla vyslat signál, že u nás uděláme vše pro to, abychom do tří až pěti let začali příslušná kritéria pro přijetí eura plnit. Byl by to signál do podnikatelské a také občanské společnosti.
Co asi čeká naše občany do konce letošního roku a v roce příštím?
Velice složité období. Česká ekonomika je krutým způsobem rozkolísaná. Nejvíc se mi nelíbí, že našim občanům, zejména důchodcům, neúměrně rostly životní náklady na bydlení, za energie, pohonné hmoty či za stravování, což jim přinášelo značné životní problémy. Ale myslím, že si s tím ČR poradí. Ostatně v květnu příštího roku budou volby do Evropského parlamentu. Politické strany se budou předhánět, co vše budou občanům slibovat. Myslím, že situace by se nakonec mohla uklidnit.
Na druhou stranu si vláda s řadou věcí opravdu neví rady. I když za mnoho z nich ani nemůže, protože jde o určité vlivy přicházející z Bruselu. Ty sice nemůže ovlivnit, ale měla by si je pohlídat, aby v naší společnosti nenadělaly velkou škodu. A od toho máme státní aparát, který by měl pracovat ve prospěch českých občanů. Neměl by připouštět obcházení zákonů. Mám na mysli, že mnozí podnikatelé nepřipouštějí placení prostřednictvím platební karty, ale vyžadují přímo hotovost. Jejich snahou je nedostat se do povědomí finanční správy z hlediska výše svých příjmů, a tím i daňových odvodů.
V ČR je přece jenom řada pozitivních věcí či oborů, ve kterých jsme dobří a které bychom měli nadále rozvíjet a také je propagovat.
Miroslav SVOBODA
