Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel a ruský prezident Vladimir Putin v úterý v Moskvě slavnostně odhalili sochu zesnulého kubánského vůdce Fidela Castra. Rusko bylo po Alžírsku druhou zastávkou kubánské delegace na desetidenní cestě po spojeneckých zemích, se kterými zástupci Havany jednají o podpoře kubánského hospodářství.
»Castro byl charismatický revolucionář, vynikající státník a neústupný vůdce Ostrova svobody,« uvedl předseda moskevského zastupitelstva Alexej Šapošnikov k rozhodnutí o stavbě pomníku Fidela Castra, který Moskvu naposledy navštívil v roce 1987. Pomník Rusko stál podle informací agentury TASS 20 milionů rublů (zhruba 7,8 milionu korun). Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, stavbu pomníku schválila začátkem tohoto roku. Fidel Castro, který zemřel v roce 2016 ve věku 90 let, na ostrově vládl po vítězství kubánské revoluce v roce 1959 až do roku 2008. Jeho stoupenci ho považovali a považují za symbol nezávislosti a boje proti imperialismu a za člověka, jemuž Kuba mimo jiné vděčí za odstranění negramotnosti či za zavedení bezplatného zdravotnictví.
Ropa i obilí
Během jednání kubánských představitelů v Moskvě podle ruského ministerstva hospodářství i ČTK Havana projevila zájem o dovoz ropy, hnojiv či obilí. »Čeká nás krátká, ale intenzivní návštěva přátel, která otevře cesty pro naši sankcemi sužovanou ekonomiku,« uvedl ke své cestě Díaz-Canel a dodal, že cílem všech jednání bude zmírnit důsledky krize po pandemii COVID-19 na kubánské hospodářství a také účinky amerických sankcí, které USA uplatňují vůči Ostrovu svobody už dlouhá desetiletí. Agentura EFE uvedla, že jde o nejvýznamnější zahraniční cestu kubánské vlády od začátku pandemie. V delegaci, jež po Rusku zamířila ještě do Turecka a poté do Číny, jsou mj. ministři hospodářství, obchodu, energetiky, zahraničí či zdravotnictví. Pandemie a s ní související výrazné omezení turistiky, která vždy představovala důležitou součást kubánského hospodářství, nepřispěly v poslední době ke zlepšení životní úrovně Kubánců. Odráží se to na nedostatku základního zboží včetně potravin či léků, přibyly výpadky dodávek elektřiny. Především ale situaci zhoršují sankce USA.
Americké sankce dusí spolupráci
V Turecku jednal kubánský prezident o širší bilaterální spolupráci se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, jehož zemi poděkoval i za podporu v době letitých a stále trvajících amerických sankcí. Díaz-Canel byl první hlavou Kuby na návštěvě Turecka po 27 letech. Na společné tiskové konferenci po jednání rovněž Erdogan zmínil americké embargo, které trvá už od 60. let minulého století. S odkazem na něj řekl, že turecko-kubánská spolupráce je pod svými možnostmi, což je nepochybně kvůli jednostranným sankcím USA vůči Kubě. Při návštěvě byly podepsány dohody o spolupráci v různých oblastech včetně kooperace centrálních bank obou zemí, uvedla agentura Anadolu. Erdogan připomněl, že Turecko realizuje na Kubě několik zemědělských projektů a obě země společně operují v Africe, zejména v Rovníkové Guineji. Ankara také už několik let pomáhá Kubě řešit problémy s výpadky dodávek elektřiny, od roku 2019 tam poslala již sedm lodí-plovoucích elektráren, jež se připojují na tamní energetickou soustavu.
Inspirativní Atatürk
Kubánská delegace v Ankaře také navštívila Atatürkovo mauzoleum, v němž je pohřben uctívaný zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal, zvaný Atatürk (Otec Turků). Díaz-Canel do návštěvní knihy napsal, že Atatürk byl »zdrojem inspirace pro Fidela Castra«. Byl to právě Fidel, kdo byl v Turecku před 27 lety. V roce 2017 navštívil Ankaru kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez a dva roky nato šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu zavítal na Kubu.
Z Ankary zamířil kubánský prezident a ministři do Pekingu.
(ava)
