Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA s pamětnicí Ninou Žečevou-Uvírovou z Brna
Ani turbulentní současnost nám nebere povinnost vracet se ke vzpomínkám a zkušenostem dříve narozených. I vy jste pamětnicí…
Ano, v dnešní době, kdy se zámořské velmoci USA podařilo poštvat téměř celý svět proti Rusku, možná není zrovna aktuální věnovat se vzpomínkám na dobu prožitou generací »dříve narozených«. Přesto však jako očití svědci událostí z poloviny minulého století máme nejen právo, ale i povinnost nedovolit, aby se na tuto, pro náš národ tragickou dobu zapomínalo nebo byla úmyslně přepisována. Proto bych se chtěla vrátit z dnešních neklidných dnů do minulosti.
Kde jste se narodila?
Narodila jsem se v Českém Slezsku, nesprávně nazývaném nenáviděným jménem »Sudety«. Mé rodné město – Bezručova bílá Opava – bylo za časů Přemyslovců sídlem opavského vévodství, součásti to Koruny české. Ke Koruně české patřil vždy nejen tento kraj, ale i celé naše pohraničí, obývané již od 5. a 6. století Slovany. Opava byla hrdým prosperujícím městem do doby nástupu Habsburků na český trůn a do nešťastné bitvy na Bílé hoře, kdy se stala přitažlivým místem pro německé přistěhovalectví. Přestože opavský kraj zůstal ryze český, v samotném městě se podařilo, za mocné podpory habsburské monarchie, vytvořit poměrně silnou německou menšinu zbohatlíků.
Jaké bylo soužití Čechů a Němců?
Tvrdit, že bylo klidné a přátelské, je historická lež. V slezském kraji, a zvláště v Opavě, tato konfrontace mezi českým a německým obyvatelstvem přispěla naopak k silnému národnostnímu uvědomění u obyvatelstva českého. V době našeho obrození v 19. století se Opava stala střediskem národnostního hnutí. V roce 1845 začal vycházet Opavský týdeník, v roce 1883 bylo založeno české gymnázium. Velkou roli sehrála Matice opavská založená roku 1877. Přetrvala až do dnešní doby s výjimkou let 1938-1945.
Po nástupu Hitlera k moci se sebevědomí opavských Němců značně pozvedlo. Když Konrad Henlein, Hitlerem jmenovaný sudetoněmecký vůdce, založil svou stranu SdP, 97 % opavských Němců se stalo jejími členy. Svou nadřazenost germánské »čisté rasy« nijak neskrývali. Muži oblékli krátké kožené kalhoty, ženy se natřásaly v dirndlech. V obchodech mluvili pouze německy a pohrdavě se divili, že prodavači – »ty české svině« – tento světový jazyk ignorují. Manifestace pod hákovými kříži s pochodněmi a vířením bubnů nebyly nic neobvyklého.
Vy jste v té době, vzhledem k věku, který snad pro tento rozhovor mohu prozradit (3. srpna Nina Žečeva oslaví úžasné 94. narozeniny), byla dítětem. Jak jste tu situaci v česko-německém stýkání a potýkání vnímala?
Ani my děti jsme nebyly ušetřeny této nenávisti od nacistů. Němečtí »hitlerjugendi« nás přepadávali před školami, a tak dětské hry na bitvy se staly zlou skutečností. Poslední První máj v naší Československé republice v roce 1938 byl poznamenán trvalými srážkami, vyvolanými německými provokatéry. Henleinova SdP byla ničivou pátou kolonou v našem státě. Byla dobře organizována – kromě zločinného Freikorpsu nechyběla i činnost výzvědná. Tak například až po konci války jsme se dozvěděli, že náš soused, nevinně vyhlížející starý pán, na svých procházkách s pejskem pilně fotografoval naše vojenské objekty a předával informace do Německa.
Nad Opavou se stále více stahovaly černé mraky. Velký slezský básník Petr Bezruč napsal ve své předtuše: »Vidím vlát vlajky na věžích bílého města, kdosi ze severu přijde, ale ne přítel.« Přišel – 10. října 1938 do Opavy napochodovaly oddíly wehrmachtu. Vlajky na věžích města měly hákový kříž.
Jaký byl osud váš a vaší rodiny?
Byl to velký zlom v našich životech. Museli jsme opustit své domovy, uprchnout před zlobou našich německých spoluobčanů, kteří s radostí se netrpělivě chystali vyřídit si účty s českými vlastenci.
I má rodina byla na jejich seznamu. Otec byl při mobilizaci v září 1938 povolán na jednu z našich největších pevností na Bruntálsku, takže jsme zůstali sami, matka, bratr a já. Ještě vzpomínka: Na té pevnosti došlo hned poté, co je začali Němci po mnichovské zradě obsazovat, k určitým bojům. Naši vojáci se bránili a při těchto bitkách byl zastřelen náš příbuzný z tatínkovy strany Uvíra.
Takže po mnichovské dohodě jsme se s tím nejnutnějším vydali na cestu do vnitrozemí, které ještě bylo mimo nebezpečí. Útulek jsme nalezli ve Valašském Meziříčí, kde nás později nalezl i otec. Léta druhé světové války jsme prožili v Olomouci. O jejích hrůzách je psáno mnoho, nelze na ně zapomenout ani vymazat z dějin lidstva.
Jak se chovali mladí lidé ve vašem okolí v době německé okupace?
Ano, nad tím se často zamýšlím. Jak jsme se chovali my, tehdy mladí, mající právo na radosti života? Musím přiznat, že jsme byli stateční. Přes všechny překážky, které nás provázely, neztráceli jsme úsměv a víru, že toto hrůzné divadlo jednou skončí. Byli jsme svorní ve svém odporu k okupantům. Podporovali jsme jeden druhého a pomáhali si. I když ve škole se učil zeměpis a dějepis pouze o »Deutsches Reichu«, četli jsme doma a půjčovali si vzájemně knihy o našich dějinách i o naší zemi. Nebylo nám lehko, když nám často ve škole bylo oznamováno, že hodina jistého profesora odpadá, protože ho odvedlo gestapo. Anebo když nás přinutili, abychom se všichni dívali z oken na školní dvůr, kde gestapáci surově bili našeho oblíbeného školníka a nutili ho, ať prozradí, kam zakopal zbraně. Zbraně nenašli, ale našeho školníka jsme už nikdy neviděli.
Ve vstupní hale olomouckého Slovanského gymnázia je pamětní deska se jmény profesorů, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Doufám, že ji nikdo neodstranil a nezměnil název Slovanské gymnázium, protože jsme přece Evropané a to slovanství je zbytečné, že…
Slovanské gymnázium v Olomouci funguje dále a uvádí na svých webových stránkách, že bylo založeno roku 1867 a je nejstarším českým gymnáziem na střední a severní Moravě.
Velmi si přeji, aby naše mládež nemusela prožívat to, co jsme museli prožít my, a aby si uvědomila, že na nich leží odpovědnost za budoucnost našeho národa.
Každá válka je zlá – přináší pouze smrt a utrpení. Naše televize nám to každodenně a celodenně připomíná. Nevím, zda byla tak přičinlivá i při »humanitárním bombardování« Jugoslávie – cituji Václava Havla. Žila jsem tehdy v Sofii, která je pouze pár desítek kilometrů od hranic se Srbskem. Tehdy denně jsme s úzkostí slyšeli výbuchy bomb na srbském území. I tam umírali lidé, i tam plakaly matky a děti. I tam byly bombami ničeny domy a památky. Jen trosky zůstaly ze 45 starobylých vzácných kostelů a klášterů.
Oběťmi válek jsou především ti, kteří jsou bez viny. Mohlo se druhé světové válce zabránit? Mohlo, pokud by si ostatní země uvědomily včas nebezpečí německého nacistického režimu. Nestalo se a stálo to zbytečně miliony lidských životů. Stejně jako dnes, kdy USA a NATO nechtěly slyšet a vidět vše, co se odehrávalo na Ukrajině od protizákonného puče v roce 2014. I tam po osm let umírali zbytečně lidé, a přitom stačilo, aby byl na ukrajinský režim vyvíjen tlak, aby plnil Minské dohody. Také dnešní válce na Ukrajině se dalo předejít. A kdo je bez viny, ať hodí kamenem.
Monika HOŘENÍ
25 komentáře
Správně to paní řekla – zlu se musí čelit..!!!
Takže smrt těm zasraným ruSSáckým fašounským okupantům..!!!!!
Dnes platí více, než kdy jindy – mrtvej ruSSák – dobrej ruSSák..!!!
Tím zlem ale je kyjevská diktatura. Dostala se k moci pučem proti demokratické vládě Ukrajiny a tento puč byl navíc financován ze zahraničí. Jsou to tedy vlastizrádci.
NEBO NEJBLIZ
1918. Bělorusko se pokouší opustit #ruský kolonialismus. Moskva vytváří loutkový statelet litbel, aby sabotovala hnutí za nezávislost. malá běloruská armáda vzdoruje obrovským silám Kremlu déle než měsíc na hrdinské sebevražedné misi, ale prohrává.
Vždyť všechny národy získaly díky Velké říjnové socialistické revoluci nezávislost. A ubránily ji vytvořením Sovětského svazu. Malé rádoby nezávislé státečky ve skutečnosti byly pěšci v rukou velmocí. Např. Anglie předala po Mnichovu Hitlerovi nejen nás, ale také Litvu, Lotyšsko a Estonsko, které byly do té doby součástí anglické sféry vlivu. Hitler pak mohl Pobaltí předat Sovětskému svazu za neutralitu.
NEBO POBLIZ
1917-20. Kubánští kozáci se snaží opustit #ruský kolonialismus. tvoří demokratický parlament, republiku, připojují se k nově nezávislé Ukrajinské lidové republice ve federaci. Po invazi na ukrajinu jsou obklíčeni a rozdrceni Moskvou.
AT JSI Z DALKY
1929-44. Tannu-Tuva se snaží opustit #ruský kolonialismus. Moskva uspořádá převrat, nastolí loutkový režim, zahájí vymazávání kultury, pošle etnicky ruské kolonialisty, donutí Tuva, aby jim udělil občanství a nakonec zemi anektoval. = Šojgu
Protest 15. června před vládní budovou okresu Xinchang v provincii Zejang v #CCCPChina. Je v pořádku, aby muži bili ženy, pokud jsou tito muži policisté.谁说男人不能打女人?得看谁打谁。
Pěkně tam kolegové komunisté tahali ženské po silnici za ruce a vlasy.
Nebitá žena je jako nedopečené maso.
#skjosef2023
Konflikt na Ukrajině zavinili USA, NATO, EU, za Českou republiku pak profašistická vláda Petra Fialy.
A taky Soros, CIA, MOSSAD, FBI, NBA, NASA, VB, Securitate, Svaz chovatelů králíků, Ferda Mravenec, Fiala, Havel, Dean Reed a Waldemar Matuška..!!!! :-))))))
Podle vyšetřovací zprávy kanadských úřadů bylo vystaveno na těchto školách ponižování, útlaku a násilí až 150 000 dětí. Během jejich fungování zahynulo nejméně 4100 dětí. Zpráva tento systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, označila za „kulturní genocidu”. Cílem bylo mimo jiné znemožnit předávání jazyka a kultury mezi generacemi původního obyvatelstva
RUSKO
Sochy Lenina a Stalina porad stoji.
Nej osobnosti ruske historie, jmeno Lenin a Sovjetskij je na kazdem rohu.
Bolsevici masakrovali vlastni narod ve velkych milionech.
A cekista z bunkru smrti jim ted vladne.
Omluva nikdy nikde, archivy uzavrene.
Autoritarsky rezim byl a bude.
KANADA
Rodiny si zaslouží znát pravdu.‘, píše server BBC News.
Nález vzbudil pobouření.
Vlnu kritiky a pietní akci doplnilo i odstranění sochy prvního kanadského premiéra Johna Alexandera Macdonalda.
Kanadský premiér Justin Trudeau odpověděl, že pomoc poskytne.
Nemohu si představit, kdyby mi někdo odebral děti,“.
Jsem zděšený ostudnými zákony, které vedly…
Takže zdroj :
Ottawa – Na pozemku bývalé církevní internátní školy v Kanadě byly nalezeny ostatky 215 dětí, z nichž některým bylo v době úmrtí jen několik málo let. Informovala o tom agentura Reuters. Škola v Britské Kolumbii fungovala do roku 1978 a byla součástí systému, který odděloval děti kanadských indiánů od jejich rodičů. Před šesti lety zpráva kanadských úřadů označila tento systém, který fungoval do 90. let, za „kulturní genocidu“.
29. května 2021 9:24
lidovky cz
To víte, o tom se tak dokola nepíše§
Na pozemku církevní školy v Kanadě byly nalezeny kostry 215 dětí,z nichž některým bylo v době úmrtí jen několik málo let. Škola v Britské Kolumbii fungovala do roku 1978 a byla součástí systému,který odděloval děti kanadských indiánů od jejich rodičů
„Nabízíme Mayům naši nejupřímnější omluvu za strašlivé přečiny spáchané jednotlivci, státními i zahraničními úřady během konkvisty, tří století koloniální dominance a dvou století existence nezávislého Mexika,“ řekl López Obrado
Litevci deportovali děti na Sibiř. V letech 1941-1953 jich bylo 40 000. Prvních 5000 bylo deportováno každý den, před 81 lety.
Dnes Rusko deportuje ukrajinské děti.
Jo? Vy asi myslíte také “deportaci” otroku na “bavlnu”?
Případně otřesná koloniální jednání “globalistických elit”:
“…Belgický policejní komisař Gérard Soete si jako „lovecké trofeje“ vzal dva zuby a k tomu si uřízl několik prstů…”
Jediné, co zbylo z Lumumby.
Neuvěřitelné co nám “jejich” i teď “demoška” ukazuje…
Nemluvě o “Bachově a Metternichově” cenzuře…
Fuj!
Proč pripominas cenzuru pred 180 lety, blbe? Co vaše bolševicka cenzura od roku 1948?
Pane Strako, 1961 Belgie nechala zabit Lumumbu a zbyl po nem zub. Co tehda delalo Rusko?
Ramba – Po Stalinovi uz to nebylo ono, vetsina narodnosti zpacifikovana po cistkach a deportacich, gubernie podrobeny.
Dam neco drivejsiho ze Sibire, kdy nezbyla fotka ani zub.
1932. Domorodý národ Dolganů se pokouší opustit #ruský kolonialismus poté, co utrpěl ekonomickým vykořisťováním a kulturním vymazáním. Moskva utápí taymyrské povstání v krvavých a masových represích.
1933. Domorodý sibiřský národ chantů se pokouší opustit #ruský kolonialismus po staletích genocid, vykořisťování, kulturního vymazávání a masových únosů. protikoloniální povstání se utopilo v masovém vraždění.
Zvěrstva se děla všude a tak v rámci vyváženosti informací : “Král Philippe prolomil dlouholeté tabu a jako první belgický panovník se omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se zástupci jeho země dopouštěli v Kongu.
Podle historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů. Nechvalně známé je také jejich trestání sekáním rukou.”
Nechcete radsi psat o proletarich?
To byl ukol KS.
Ne se zastavat valecneho ruSSka, cekistu a oligarchu.
A lhat.
Komentáře jsou uzavřeny.