To, co se děje od roku 2014 na Ukrajině, by Ludvík Svoboda odsoudil

56

Rozhovor Haló novin se členem výboru Společnosti Ludvíka Svobody, z. s., Jaroslavem Adamíkem

Co je nového ve Společnosti Ludvíka Svobody? Jak se váš spolek přenesl přes covidovou pandemii?

Jistě, pandemie se také dotkla naší činnosti. Některé akce, které jsme měli v plánu, byly zrušeny, a jiné se konaly jen komorní formou bez účasti veřejnosti. Nyní jsme se vrátili k práci.

Dovolte mi připomenout vašim čtenářům a čtenářkám, že Společnost Ludvíka Svobody vznikla z popudu spolubojovníků a přátel armádního generála v roce 2004, jako nezávislé a nadstranické občanské sdružení. V roce 2014 byla v návaznosti na nový občanský zákoník provedena přeregistrace Společnosti Ludvíka Svobody (SLS) z občanského sdružení na zapsaný spolek.

Členové SLS jsou organizováni v deseti pobočkách SLS v krajích i menších regionech. Hlavním cílem činnosti SLS je udržování objektivní historické paměti národa a těch ideálů svobody našich národů, demokracie, bratrství slovanských národů a míru, za které armádní generál Ludvík Svoboda bojoval v první i ve druhé světové válce. Statutárním orgánem je výbor SLS, nejvyšším orgánem pak shromáždění delegátů. Jsme také členy Vlasteneckého fóra.

Čestnou předsedkyní je dcera armádního generála Ludvíka Svobody profesorka Zoe Klusáková Svobodová, která v prosinci 2021 oslavila životní výročí 96 let.

Jak váš spolek oslovuje občany České republiky?

Oslovujeme je prostřednictvím námi zpracovávaných projektů, které přispívají k pravdivému a objektivnímu výkladu historie naší země a jejích ozbrojených sil na veřejnosti, především mezi mládeží. Tyto projekty a informace o činnost SLS jsou na internetu.

Projekt Multimediální průvodce Karpatsko-dukelskou operací 1944 seznamuje zájemce s jejím průběhem, lze jej najít na internetové adrese www.dukla1944.com. Dalšími projekty jsou Bojovali za Československo a Ženy bojující.

Každoročně v Praze pořádáme konference u příležitosti výročí ukončení druhé světové války a osvobození Československa od fašismu, jak je známo vašim čtenářům ze zpravodajství o těchto konferencích ve vašem listě. Podobná setkání se konají i v místech našich poboček. U příležitosti 120. výročí narození Ludvíka Svobody byla ve spolupráci s Městem Kroměříž vydána brožura Ludvík Svoboda – Životopis jako druhé aktualizované vydání zpracované prof. Zoe Klusákovou Svobodovou. O naší činnosti informuje pravidelně také vycházející informační Zpravodaj SLS.

Nyní k vašim konferencím. Co je zvláště předmětem vašeho zájmu, jak koncipujete jejich program?

Na konferencích vystupují historici, jako například docent Jozef Bystrický, Dr. Jindřich Marek a řada dalších, kteří se zabývají druhou světovou válkou. Například v roce 2019 k 75. výročí Karpatsko-dukelské operace byly prezentovány fakta a mýty – dokumenty z archivů, které se k této události vztahovaly. Operace se účastnil 1. československý armádní sbor spolu s 38. armádou 1. ukrajinského frontu Rudé armády a vojsky 4. ukrajinského frontu RA. K 1. září 1944 měl 1. československý armádní sbor 16 457 bojovníků ve složení 7852 Čechů (z toho 6927 volyňských Čechů), 3326 Slováků, 4030 Rusínů a Ukrajinců a 1243 bylo jiné národnosti. V přednáškách bylo posouzeno i vedení bojové činnosti ve Východních Karpatech s boji v Ardenách a při Montecassino.

V roce 2021 na naši konferenci byla zařazena mimo jiné přednáška o cestě 1. československého armádního sboru při osvobozování Československa. Na přehledných mapách byly zobrazeny jednotlivé oblasti postupu s časovým přehledem. Zde jsem si připomněl i osvobození města Vsetína, mého rodiště.

A čím bude letošní konference jiná než předchozí?

Konference se letos bude konat u příležitosti 77. výročí osvobození Československa, a to již zítra, ve čtvrtek 21. dubna, v Konferenčním sále Domu armády Praha od 9 hodin (prezence). Pořádajícími jsou Společnost Ludvíka Svobody, Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, Československá obec legionářská, Český svaz bojovníků za svobodu, VHÚ Praha a Bratislava a Klub potomků. Na konferenci vystoupí historici Dr. Marek a doc. Bystrický z VHÚ, historici z některých muzeí, Národního archivu, Pedagogické fakulty UK a řada dalších.

Tématem bude především postup osvobozování Československa armádami SSSR, Spojených států amerických, 1. československým armádním sborem a 1. československou obrněnou brigádou v letech 1944 a 1945. Osvobozování se účastnili i vojáci Rumunska, Polska a Belgie, ani na ně nesmíme zapomínat.

Oslovujete i další historiky – kromě již vámi zmíněných renomovaných odborníků – kteří se zabývají druhou světovou válkou a mohli by také vystoupit na vašich akcích? Jaký je vztah historické obce k činnosti Společnosti Ludvíka Svobody? 

Jak jsem již zmínil, SLS pořádá konference každoročně. Pravidelně na nich vystupují historici z VHÚ Praha a Bratislava a podle obsahového zaměření jsou přizváni další odborníci a badatelé z okruhu historiků, pedagogů a archivářů. Jejich přednášky vycházejí především z archivních dokumentů, jsou konkrétní a věcné. Na konferenci mají možnost prezentovat výsledky svého bádání z archivních i jiných dokumentů v návaznosti na programové cíle SLS. Doplním ještě, že na konferencích vystupují i odborníci z dalších vlasteneckých, spolupořádajících organizací.

Co by říkal armádní generál Ludvík Svoboda současné situaci na Ukrajině?

Odpovím poněkud šířeji, protože je nutný kontext Svobodova života. Ludvík Svoboda se narodil v Hroznatíně na Třebíčsku, a ostatně u příležitosti jeho narozenin se u pamětního kamene v Hroznatíně konají každoročně pietní akty, o čemž také ve vašem deníku přinášíte informace.

Armádní generál Ludvík Svoboda je významnou osobností našich novodobých dějin a právem vzbuzuje zájem historiků a badatelů i veřejnosti. Byl účastníkem první světové války jako legionář. Organizoval první vojenskou skupinu a následně vojenskou jednotku v zahraničí. Osmnáctého září 1941 na 600 mužů přešlo do Sovětského svazu, kde byli izolováni v internačních táborech. Po doplnění proběhl výcvik a po nasazení do bojové činnosti jako 1. čs. armádní sbor se mimo jiné podílel na osvobození Kyjeva a následně se účastnil bojů na Dukle a osvobozování Československa od fašismu a nacismus. Z tohoto krátkého životopisu je zřejmé, že Ludvík Svoboda si prošel hrůzami války a na názor, že se měla naše armáda v srpnu 1968 bránit, odpovídal často: »To může říci jenom ten, kdo neprožil válku, kdo neviděl množství mrtvol a spálenou zemi. Naše republika by byla tak převálcována, že nelze ani říci, kdy by se z toho vzpamatovala. Cožpak mohl někdo počítat s pomocí zvenčí?«

Myslím, že to, co se děje od roku 2014 na Ukrajině, by odsoudil. Sám kdysi řekl: »Bohužel jsem musel vydržet hrůzy vojenských katastrof dvou světových válek, zničení mnoha měst a vesnic. Viděl jsem mnoho mrtvých a zabitých. Válka je strašná ve svých hrůzách a nesmyslnosti. Nenávidím ji ze všeho nejvíc. Vyzývám politiky a vojáky, aby ten nejslavnější boj, který by vyhráli, byl boj za mír!«

Jak se resort obrany staví ke spolupráci se SLS?

Náš předseda Ing. Ludvík Engel spolupracuje s ministerstvem obrany při sestavování programu akcí na příslušný rok. Termínově i věcně koordinujeme konkrétní akce, například pietní akt u hrobu Ludvíka Svobody v Kroměříži u příležitosti osvobození Československa, pietní akt v Hroznatíně u příležitosti výročí narozenin Ludvíka Svobody, pietní akt v Ostravě u památníku Ostravsko-opavské operace (letos je situace jiná, nedošlo k žádné koordinaci na pietním aktu; ale delegace ČsOL vyjede s některými potomky svobodovců po památnících 1. čs. tankové brigády – pozn. aut.), piloti RAF, setkání válečných veteránů, setkání potomků válečných veteránů, pietní setkání a položení věnců u pomníků padlých v obcích a městech aj.

Neobáváte se, že v návalu momentálně silné rusofobie dojde k přepsání dějin druhé světové války, do nichž vstoupila svým velkým osvoboditelským podílem i Svobodova armáda?

U nás je možné všechno. Přepisování dějin již probíhá delší dobu, a ne jenom u nás. Proto se i Společnost Ludvíka Svobody prostřednictvím svých poboček, organizováním konferencí a pietních protiválečných aktů, vydáváním publikací, zpracováním a přípravou didaktických pomůcek a spoluprací s historiky, archiváři, učiteli i novináři snaží svým dílem uchovat objektivní pravdivý přístup k naší ne tak zase dávné historii, v níž bojovali a umírali nejlepší synové a dcery československých národů. Pravda a její poznání je základem svobody člověka. Lepší svět je možný, ale nacionalismus, neonacismus či šovinismus tou správnou cestou určitě nejsou.

Monika HOŘENÍ

Společnost Ludvíka Svobody, Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, ČsOL, ČSBS, VHÚ Praha a Bratislava a Klub potomků srdečně zvou na konferenci konanou u příležitosti 77. výročí osvobození Československa od fašismu, která se koná zítra, ve čtvrtek 21. dubna 2022, v Konferenčním sále Domu armády Praha. Prezence od 9 hodin, zahájení v 10 hodin.