Nizozemští komunisté proti nacismu

23

25. února bude 81. výročí počátku Únorové stávky v Nizozemsku, kterou zorganizovala tehdy německými okupanty zakázaná Komunistická strana Nizozemska jako odpověď na protižidovské pogromy pořádané Němci a Nizozemskými kolaboranty.

Nizozemsko bylo nacistickým Německem dobito v květnu 1940 a na jeho území byl okupanty ustanoven Říšský komisariát Nizozemsko. K moci se v zemi dostali místní nacističtí kolaboranti, jejichž polovojenská jednotka začala napadat židovské čtvrti v Amsterodamu. 11. Února 1941 došlo při jedné z potyček mezi nizozemskými kolaboranty a nizozemskými Židy k vážnému zranění kolaboranta Henrika Koota, který za pár dní na jejich následek zemřel. Okupanti v reakci na jeho smrt uspořádali protižidovské pogromy ve městě a mezi 22. a 23. únorem zatkli 425 Židů, kteří byli následně deportováni do koncentračních táborů Buchenwald a Mauthausen. Z koncentračních táborů se po válce vrátili pouze dva.

24. února proběhlo setkání Komunistické strany Nizozemska, kde byla na následující den naplánována stávka proti pogromům. A následujícího dne, 25 února 1941, stávka skutečně proběhla. Jako první se do ni zapojili řidiči tramvají v Amsterodamu, ale stávka se rapidně rozšířila po celé zemi a k 26. únoru se do ni zapojilo přibližně 300 000 lidí. Únorová stávka je považována za jediný masový protest proti deportacím Židů organizovaný nežidy během druhé světové války. Stávka okupanty zaskočila a během krátké doby byla v Nizozemsku paralyzována doprava, továrenská výroba či řada služeb jako školství. I přes široké zapojení se do Únorové stávky, ale neměla stávka dlouhého trvání. Nacisté na ni odpověděli násilím a k 27. únoru byla stávka potlačena. Devět stávkujících bylo okupanty zabito a řada dalších byla zatčena. Někteří ze zatčených byli později popraveni.

Dnes hrdinný odpor a solidaritu lidí, kteří se zapojili do Únorové stávky, připomíná socha dokaře v Amsterodamu, u které se pořádají 25. Února připomínkové akty. Na rozdíl od Nizozemska se v České republice památníky lidí zapojených do boje proti nacismu strhávají a kolaborantům s okupanty jsou pomníky stavěny. Češi ale na odpor proti nacismu nezapomenou, ať už se konal v jakékoliv části světa. V pátek 25. února si proto prosím také vzpomeňme na ty, kteří riskovali své životy při stávce za životy ostatních lidí.

Roman ČUČELA, člen KV KSČM Praha