V sobotu 5. února 2022 jsme si v Duchcově u památníku duchcovského viaduktu připomněli 91 let od tragické události, která zasáhla nejen pracující dělníky a horníky v severních Čechách, ale i po celém Československu!
Mnozí z Vás jistě vědí, že 4. února 1931 byli sprostě zavražděni – zastřeleni v Duchcově u železničního viaduktu četníky čtyři mladí nezaměstnaní dělníci (tři dělníci zemřeli ihned na místě, jednalo se o Josefa Kadlece, Josefa Studničku a Aloise Lamače, nejmladší, teprve devatenáctiletý dělník Antonín Zeithammer zemřel ještě téhož dne v nemocnici), kteří se zúčastnili protestní akce proti snižování mezd a masivnímu propouštění tisíců dělníků a horníků napříč celým Československem.
Představte si situaci, kdy se z vás ze dne na den stane nezaměstnaný, a to díky kapitalismu a jeho mechanismům, který vám prostě a jednoduše nezajistí sociální jistotu v podobě práce, musíte živit nejen sebe, ale i rodinu a když přijde nějaká nadějná akce v podobě demonstrace, kdy na tento dlouhodobý problém chcete upozornit, tak vás na ní zastřelí a je vám teprve 19 let.
Toto téma je zvlášť citlivé jistojistě nejen pro nás komunisty tady na severu i jinde v republice, ale i pro ty, kteří mají ve své rodině či mezi svými přáteli nějakého dělníka či horníka. Severní Čechy, hnědouhelný region, byl domovem pro mnohé dělníky, kteří si za svou těžkou fyzickou práci v dolech zasloužili dostatečnou odměnu a ne pakatel, který jim, díky našemu tehdejšímu kapitalistickému zřízení a vlády, která tuto věc dostatečně a včas neřešila, byl dáván. Propouštění dělníků a snižování mezd již probíhalo delší dobu a náš stát zaručující svobodu a demokracii, ji tentokrát rozhodně zaručit nedokázal. Mnozí na tuto událost záměrně zapomínají, neboť se jim nehodí přiznat to, že i kapitalismus a jeho mechanismy mají své chyby a důsledkem těchto chyb může být právě i masivní propouštění ze zaměstnání. Naše tehdejší vláda vedená agrárníkem Františkem Udržalem nedokázala, i když o tomto problému věděla již delší dobu, najít správné řešení. Jediné řešení, které tato vláda našla, bylo postavení četnického kordonu proti demonstrantům. Mnozí tehdejší představitelé, včetně prezidenta Masaryka, ministrů a předsedy vlády, o akci a střelbě věděli, ale tvrdili pravý opak, ale i oni nesou část zodpovědnosti za smrt těchto lidí! Vláda a tehdejší její představitelé měli tento problém řešit již během předchozích měsíců a let, ke smrti čtyř dělníků tedy nemuselo vůbec dojít. Vláda se tehdy zaobírala pro ně podstatnějšími tématy než jsou pracující lid a dopadlo to tak, jak to dopadlo, smrtí čtyř lidí!
Nezapomeňme také zmínit, že jsme to byli zase a opět jen my komunisté jako strana (a také další vlastenci či naši přívrženci) a ne jiná, kteří si tyto zavražděné připomněli! Ostatní strany v regionu buď o této události ani neví, nebo si ji připomínat nechtějí, protože nezastupují zájmy pracujících lidí a nevědí, jaké to je přijít, byť jen o jediného schopného pracujícího dělníka či horníka.
Chtěl bych poděkovat těm několika desítkám lidí, kteří se připomínky této tragické události letos zúčastnili. Byli to zástupci jak z KSČM (Teplice, Dubí, Duchcov, Litvínov, Most, Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice), tak z Klubu českého pohraničí (Teplice, Most, Děčín), Českého svazu bojovníků za svobodu či Levicového klubu žen. Tato akce, kterou organizuje každoročně OV KSČM Teplice, je právě ukázkovou akcí, že my jako strana nezapomínáme na tyto události, tvrdě zastupujeme pracující lid a nebojíme se je zas a znovu připomínat a upozorňovat na ně!
Ondřej VAŠATA, předseda okresní rady KČP Teplice a člen KSČM Teplice
3 komentáře
Dne 4. února 1931 se začal v brzkých odpoledních hodinách v obci Ledvice[3] nedaleko Duchcova formovat dav demonstrantů, přicházejících z města i blízkých menších obcí. Zhruba ve dvě hodiny se vydal průvod, v jehož čele stál senátor KSČ Petr Stránský, směrem k centru Duchcova. Jeho cílem mělo být zprvu náměstí v centru města, kde se měla konat úředně nepovolená demonstrace, neboli „tábor lidu“. Po formulaci požadavků se měl kordon stávkujících vydat k okresnímu hejtmanství, které tou dobou sídlilo v místním zámku, kde chtěli své návrhy předat. Kordon nezaměstnaných dělníků české i německé národnosti, čítající 150 až 500 osob,[3] byl od počátku sledován skupinou 12 četníků, dohlížejících na průběh pochodu. Krátce před třetí hodinou odpoledne došlo celé shromáždění k železničnímu viaduktu na jižním okraji Duchcova. V úzkém prostoru silničního podjezdu čekala na procesí četnická uzávěra, která měla za úkol nevpustit demonstranty do města. Po výzvách k rozchodu vznikl mezi stávkujícími dělníky zmatek, zapříčiněný nejspíše stísněným prostorem bez možnosti snadného úniku v místě střetu, i skutečností, že byli obklíčení zepředu skupinou deseti četníků pod vedením Ferdinanda Emmera, i zezadu již zmíněnou jednotkou dvanácti četníků, která průvod od počátku sledovala.
V nastalé vypjaté situaci došlo k potyčce mezi předními řadami demonstrantů a četníky. V obžalobě proti Stránskému údajně stojí, že Emmer vyzval dav k rozchodu a dodal, „že do Duchcova nebude nikdo puštěn.“ Lidé ho však ignorovali, chytili se za ruce a „se schýlenými hlavami postupovali proti četníkům“.[4]
Četníci vytáhli pistole[zdroj?!] a aby neozbrojené demonstranty drželi v bezpečné vzdálenosti, tak začali střílet do demonstrantů, bylo zasaženo mnoho osob. Na zem padlo nejspíše devět dělníků, z nichž tři na místě zemřeli. Jednalo se o Josefa Kadlece (30 let), Josefa Studničku (27 let) a Aloise Lamače (32 let). Těžce zraněný devatenáctiletý Antonín Zeithammer zemřel téhož dne v nemocnici. Všichni čtyři mrtví byli nezaměstnaní.
komunista to vyprovokuje – ale ,,Masaryk nechal střílet do dělníků” – soudruzi,vy jste ale ,,hlavy vygumovaný” :)
ZÁJMY PRACUJÍCÍCH? Kolik pracujících loni ve volbách volilo pravicové strany, aby hájily jejich zájmy? Pracující dnes nejsou levicovou homogenní masou, za kterou je komunisté stále naivně považují. V posledních volbách dala masa pracujících jasně najevo, že nechce, aby jejich zájmy hájili komunisté. Tuto realitu komunisté dětsky stále ignorují, neumí se s tím vyrovnat, nezapadá to do jejích teorií. Komunisté mají chybné představy, proto mají špatné závěry, proto přestali být parlamentní stranou. Očekával jsem, že mladí komunisté budou realističtější a kreativnější.
Komentáře jsou uzavřeny.