Poslední tři německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do 15. dubna 2023, nebudou tak trvale odstaveny ke konci letošního roku, jak Německo původně plánovalo. V pátek to schválili poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárci tak podpořili rozhodnutí vlády soc. dem. kancléře Olafa Scholze odložit kvůli energetické krizi trvalé zastavení výroby elektřiny z jádra. Teprve zima ale ukáže, zda toto rozhodnutí bude konečné, zda se Německo bez jádra skutečně obejde.
Německo má nyní tři funkční jaderné elektrárny, kterými jsou Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původní znění zákona předpokládalo, že všechna tři zařízení budou na sklonku letošního roku trvale odpojena od sítě a postupně zlikvidována, čímž by Německo skončilo s jadernou energetikou. Ruský vstup na Ukrajinu a následná energetická krize přinutily Scholzovu vládu rozhodnutí přehodnotit. Vládní debaty o prodloužení chodu jaderných elektráren vedly ke sporům mezi ministry hospodářství a financí Robertem Habeckem a Christianem Lindnerem. Habeck chtěl elektrárnu Emsland ke konci roku odpojit a se zbývajícími dvěma pokračovat v provozu do jara příštího roku. Lindner s tím nesouhlasil a žádal, aby všechna tři jaderná zařízení fungovala až do roku 2024. Do pře zasáhl kancléř a z pozice šéfa vlády nařídil prodloužení provozu všech tří jaderných elektráren, ale jen do 15. dubna 2023.
Spory o budoucnost reaktorů se přenesly i do páteční debaty ve Spolkovém sněmu. V rozpravě před hlasováním opoziční konzervativní unie CDU/CSU poukazovala na to, že je potřeba zachovat jaderné elektrárny v provozu i pro další zimu na přelomu let 2023 a 2024. Poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger varoval, že další zima bude pravděpodobně mnohem horší než ta právě nastupující, na kterou je Německo dobře připraveno s plnými zásobníky plynu. Podle Bilgera je nezbytné odsunout odstavení reaktorů přinejmenším na samý konec roku 2024. Chce také, aby Německo do svých nukleárních zařízení objednalo nové jaderné palivo, což je ale červená čára, kterou němečtí Zelení odmítají překročit. Vládní Zelení, pro které je odklad odchodu od jádra těžkým rozhodnutím, trvají na tom, že reaktory budou do jara pracovat se současným palivem. Poslanec ekologické strany Harald Ebner prohlásil, že prodloužení chodu reaktorů je sice troufalé, ale Zelení se s tím smíří, neboť odklon od nukleární energetiky zrušen nebyl. Za slovem kancléře stojíme i my, 15. dubna 2023 bude konec, dodal s odkazem na Scholzovo rozhodnutí. Ale poslanec rovněž vládních liberálů (FDP) Lukas Köhler poukázal na to, že za současné situace je správné mluvit i o možném provozu po 15. dubnu. Tato debata není o ideologii, ale o tom, co udělalo Rusko, jinak bychom tady dnes nebyli, řekl na pátečním zasedání Köhler, podle kterého celoněmecká dohoda skoncovat s jádrem dál platí. Ostře proti dubnovému uzavření jaderných elektráren vystoupila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Její poslanec Michael Kaufmann uvedl, že v oblasti jaderné energetiky se Německo chová jako řidič na dálnici v protisměru a že ve světě se plánuje postavit 90 reaktorů a 60 dalších se staví. A to i u našich sousedů, poznamenal s tím, že právě díky jaderným elektrárnám v sousedních státech bude moci Německo předcházet výpadkům elektřiny. O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové, která podlehla protijaderné lobby. Jako podnět k tomu je uváděna havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011, k níž došlo během zemětřesení. Na to poukázal i poslanec českého původu Petr Bystroň, který zastupuje AfD. Podle něj je odklon od nukleární energetiky řízen spíše panikou. »Tuto debatu nevedeme kvůli nějaké válce vzdálené od nás přes tisíc kilometrů, ale kvůli Fukušimě, kde se lidé utopili kvůli tsunami. Nikdo tam nezemřel kvůli radioaktivitě. A riziko tsunami je v Německu docela nízké,« prohlásil v parlamentní diskusi.
(ava, čtk)
