Nelegální migrace na vzestupu

39

Česká republika se stala součástí balkánské migrační trasy. Stalo se tak potichu, na pozadí jiných, palčivějších událostí. Faktem ale je, že v létě přes naše východní hranice proudilo, respektive bylo monitorováno či zachyceno více než šest tisíc migrantů měsíčně. V reálu jich ale mohlo být násobně víc. Proto Česká republika zavedla opětovné kontroly na hranicích se Slovenskem. Následovaly obdobné kroky okolních zemí. Změní to ale nějak vzrůstající nelegální migraci? A kdo ji provádí?

O dočasném obnovení kontrol rozhodla vláda kvůli rostoucí migraci hlavně syrských uprchlíků. Kontroly začaly ve čtvrtek 29. září. Jen v období od 19. do 25. září, tedy ještě před zavedením kontrol, zaznamenala cizinecká policie 2293 zadržených běženců. Podle policistů jde v jasné většině o Syřany, dominují muži mladšího věku mířící do Německa.

Od počátku kontrol do 10. října prověřily policejní hlídky více než 300 000 lidí, odhalily přes 2000 migrantů a zajistily víc než pět desítek převaděčů, informovala policie. Na hranici se Slovenskem ve stejném období odepřely vstup do Česka 542 osobám. Kontroly měly původně trvat jen do 8. října. Vláda ale schválila jejich prodloužení o dalších dvacet dní, tedy do 28. října.

Do kontrol na státní hranici mezi Českem a Slovenskem se proto od 10. října zapojili i vojáci. Armáda vyčlenila 320 vojáků z jednotek pozemních sil a aktivních záloh ve čtyřech rotacích po 80 členech. V případě potřeby plní armáda úkoly Policie ČR.

Dosud nejdramatičtější moment od zavedení kontrol se odehrál 1. října na jižní Moravě. Převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie, havaroval na kraji Břeclavi poté, co se od hraničního přechodu snažil ujet policejní hlídce. Dodávka narazila do zaparkovaných aut a do domu, zraněno bylo 21 lidí, mezi nimi i děti.

Česká republika středem trasy

Balkánská migrační trasa vedla do Německa z jihu, ze zemí bývalé Jugoslávie dál přes Maďarsko či Slovinsko a Rakousko. Kvůli četnějším kontrolám na rakousko-německé a rakousko-maďarské hranici ale migranti jdou nyní severněji a snaží se do Německa dostat přes Slovensko a Česko.

Problém s narůstající migrací vrcholil již o prázdninách. Na české území se v letních měsících dostávali po stovkách denně. Někteří byli identifikováni v registračním centru v Holešově na Kroměřížsku, 60 až sto uprchlíků denně. Většina z nich byli mladí muži od osmnácti do třiceti let. Skutečný věk a národnost policisté zjišťují těžko. Všichni tvrdí, že jsou ze Sýrie a že se narodili 1. ledna. Pak ale putují zemí dál na pražské hlavní nádraží a na západ.

Nově zavedené kontroly ale měly úspěch už po čtrnácti dnech působení, tedy minimálně v kontrolovaných úsecích. V posledních týdnech již nezachytily téměř žádné převaděče a migranty. To ale neznamená, že pro policii práce končí. Převaděčské gangy budou jistě hledat další, schůdnější trasy. I dnes lze každý den v okolí hlavního nádraží a v přilehlých ulicích potkat hloučky mladých mužů tmavší pleti, kteří mluví pouze arabsky a s chytrými telefony mezi sebou cosi domlouvají. Nezdržují se déle, než pár hodin.

Převaděči, kteří byli zadrženi, bývají většinou jen malé rybky v síti migrační mafie. Zadržení převaděči jsou podle informací policejního prezidenta Martina Vondráška muži mezi dvaceti a čtyřiceti lety různých národností. Nejvíce to byli Ukrajinci. Dále byli zachyceni v menších počtech převaděči z Česka, Sýrie, Moldavska a Gruzie.

Velký kšeft s malými riziky

Převaděčství je nelegální, ale velmi výnosný byznys. Za převoz každé jednotlivé osoby si převaděči účtují stovky, až několik tisíc eur. Ovšem do jedné dodávky klidně vměstnají i několik desítek běženců. Používají také kamiony či osobní auta. Balkánské a východní organizované skupiny převaděčů též vysazují migranty ještě na Slovensku, aby hranici přešli pěšky po přírodních cestách, a naberou je opět až na našem území. Případně je posílají do Česka vlaky. Navíc cesta dodávkou z Maďarska do Německa se dá stihnout za jeden den. Naložené dodávky s migranty tak mohou pendlovat i víc než desetkrát za měsíc.

Pokud jsou převaděči chyceni, čeká je samozřejmě vazba. To ale není podle všeho příliš odrazující. Nejtvrdší trest za organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice je maximálně pět let vězení. Navíc výsledek trestního řízení se odvíjí od prokázání činnosti za úplatu či její opakování. A protože zadržení převaděči vystupují pouze jako nájemní řidiči, většinou se přímému trestu vyhnou. Hrozí jim maximálně vyhoštění, peněžní pokuty nebo podmíněný trest odnětí svobody.

Připojily se i okolní státy

I když se ze začátku okolní země rozčilovaly a Slovensko s trvalými kontrolami nijak nepospíchá, nakonec po zjištění počtu zadržených migrantů obdobně reagovali i naši sousedé. Slovensko v reakci na aktivitu české vlády a policie zvýšilo kontroly na slovensko-maďarské hranici. Rakousko spustilo kontroly na hranicích se Slovenskem. Nakonec se přidala i spolková země Bavorsko. Od pátku 7. října zintenzivnila namátkové kontroly na bavorských hranicích s Českem a Rakouskem, a to až do odvolání.

V Německu se někteří politici další migrační vlny již nyní obávají. Parlamentní frakce německé konzervativní unie CDU/CSU, která je největší opoziční silou ve Spolkovém sněmu, navrhuje zavést trvalé kontroly na hranicích s Českou republikou. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale v úterý 11. října řekla, že Berlín zatím stálé kontroly na hranici s Českem neobnoví. Sice po jednání s regiony o migrační situaci v Německu uznala, že počty azylových žádostí a nezákonných vstupů do Německa výrazně rostou, proto je třeba zakročit. Dále Německo ale udržuje trvalé kontroly na hranicích s Rakouskem, které by měly trvat i po listopadu. Tyto kontroly jsou nezbytné, aby zabránily nedovoleným vstupům. V prostoru hranic s Českem provádí spolková policie zesílené namátkové kontroly, které podle ministryně stačí.

Obdobného názoru je i český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). »Budu rád, když se k tomu (kontrolám) Německo nerozhodne, budu k tomu dávat jasné argumenty,« řekl Rakušan před jednáním ministrů vnitra EU. Slovensko žádá, aby se hraniční kontroly projednaly na evropské úrovni.

Odborníci předpokládají, že kvůli mezinárodní situaci, vysoké inflaci v Turecku a nedostatku paliv i pšenice v Africe bude v brzkých týdnech a měsících migrace na stejné úrovni jako v roce 2015. Jenže tehdy na vrcholu syrské migrační krize tehdejší konzervativní kancléřka Angela Merkelová (CDU) otevřela hranice běžencům. Za to shodou okolností nyní obdržela renomovanou Nansenovu cenu od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). A Německo teď řeší, co s nedostatečnými repatriacemi odmítnutých migrantů, kteří, stejně jako v jiných zemích, prostě zmizí neznámo kam…

Helena KOČOVÁ