NATO tlačí své členy k tomu, aby na zbrojení státy vynakládaly alespoň 2 procenta HDP. Pro zajištění akceschopnosti ve váklách, které mnohdy samo NATO vyprovokuje. Současná vláda nejen, že jde NATO maximálně na ruku, ale che také zajistit, že platit vysoké výdaje na obranu budou i vlády budoucí. Zvláštním zákonem. Stejně tak tato vláda stále aktivněji hledá a vymýšlí, jak naverbovat nové vojáky pro případný konflikt.
Vláda schválila a předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, který garantuje minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. »Bezpečnost není zadarmo. Po letech, kdy byla obrana pro předchozí vlády na vedlejší koleji, válka na Ukrajině potvrdila, že je naprosto nezbytná urychlená modernizace armády a nelze ji odkládat. Přicházíme s plánem, jak zrychlit modernizaci armády a zajistit její dlouhodobé financování,« odůvodnila tento krok ministryně obrany Jana Černochová. Slibuje si od toho stabilní financování velkých akvizic, tedy objednávek hlavně od USA.
Zákon tím zaváže i budoucí vlády, aby na obraně země nešetřily a při přípravě rozpočtu počítaly s předepsanou minimální výší výdajů, jinak by postupovaly nezákonně. V praxi bude nová legislativa fungovat tak, že vláda bude v návrhu rozpočtu muset na obranu vyčlenit částku odpovídající minimálně dvěma procentům HDP, podobně jako je tomu u jiných povinných výdajů.
Ve stejný den vláda také schválila balík změn legislativy v oblasti obrany, který umožní efektivnější přípravu občanů k zapojení do obrany státu. Novela zavádí například institut tzv. dobrovolného předurčení, což je další stupeň po třech již fungujících – stát se vojákem z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolníci projdou pouze zdravotní prohlídkou, ale zaváží se, že v případě potřeby narukují. Zvyšují se i příspěvky vojákům v aktivní záloze na 24 tisíc Kč ročně. A nově příchozí vojáci dostanou stejnou částku jako náborový příspěvek.
Další změnou je mnohem rozsáhlejší aplikace základních principů tzv. e-governmentu. Návrh zákona stanoví, že resort obrany bude využívat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, a které jsou obsaženy v registrech a informačních systémech jiných úřadů. Kromě základních údajů, jako je jméno, bydliště, datum narození apod. jde o údaje, které mohou být pro ozbrojené síly České republiky užitečné, tj. například vlastnictví zbrojního, řidičského či pilotního průkazu, případně údaje o předchozí vojenské službě. Ministerstvo obrany bude mít současně možnost tato data pravidelně aktualizovat.
Dosud byla situace taková, že údaje využitelné pro přípravu na krizové stavy mohly být shromažďovány až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, což je pozdě. Tato data potřebuje ministerstvo obrany pro plánovací a přípravné práce mnohem dřív. Zvláště má-li v čele obrany tak válkychtivou ministryni.
(hel)
