Více jak rok trvající konflikt na Ukrajině se dostává do bodu, kdy zúčastněné strany volají po řešení. Každá ale řešení vidí jinak. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský volá po větších dodávkách zbraní a protiofenzivě, Rusko chce uznání dobytých území za vlastní. A svět hledá cestu z krize. Ačkoliv mnohé země volají po diplomatickém řešení a žádali o pomoc i Čínu, její první diplomatická mise kvůli neměnným postojům všech zúčastněných star příliš změn nepřinesla.
Čínský zvláštní vyslanec pro eurasijské záležitosti Li Hui, který minulý měsíc cestoval po evropských metropolích ve snaze podpořit mírová jednání s Ukrajinou, v pátek na tiskové konferenci uvedl, že při hledání společné řeči mezi válčícími stranami narazil na vysoké překážky. »Cítili jsme, že mezi pozicemi obou stran je velká propast… Dostat nyní všechny strany k vyjednávání by stále čelilo mnoha obtížím,« řekl Li.
Na konci května Li dokončil 12denní turné po Kyjevě, Varšavě, Paříži, Berlíně, Bruselu a Moskvě. Tato cesta byla snahou najít společnou řeč pro případné politické urovnání. Příliš ovoce ale nepřinesla. »Riziko eskalace rusko-ukrajinské války je stále vysoké,« řekl Li s tím, že všechny strany musí přijmout konkrétní opatření k »ochlazení situace« a hlavně k zajištění bezpečnosti jaderných zařízení. Právě hrozba použití jaderných zbraní je momentálně nejožehavější téma. »Při jejich použití ale neexistuje vítěz,« upozornil Li.
Kyjevské podmínky
První zastávkou jeho cesty bylo hlavní město Ukrajiny. V Kyjevě, kde strávil tři dny, na vlastní kůži poznal, že konflikt je prudký. »Situace tam je varováním,« řekl Li, který byl prý každý den svědkem náletů. Mluvil s prezidentem i ministry. »Nesetkal jsem se tam ale s jediným názorem, jediným člověkem, který by chtěl tento konflikt ukončit mírovou cestou. Pokud dojde k eskalaci napětí, hrozí, že se lokální konflikt zvrhne ve válku mezi zeměmi.« varoval Li.
Dostat ale všechny zúčastněné strany k jednomu jednacímu stolu je podle něj momentálně téměř nemožné. A to i přes to, že nejen podle názoru Číny je jedinou cestou k zastavení konfliktu jen a pouze diplomatické mírové jednání.
Čína na všech jednáních představovala svou mírovou cestu, tedy 12 bodů, o kterých jsme již informovali dříve. Tím nejpalčivějším pro Ukrajinu je zachování územní celistvosti. Na přímou otázku na tiskové konferenci, jak konktrétně by podle Číny měly hranice Ukrajiny po ukončení konfliktu vypadat, ale zvláštní vyslanec neodpověděl. »Pro Čínu je důležité držet se pravidel, která zaručují územní celistvost zemí. V případě Ukrajiny jde o dlouhodobý a vleklý problém. Je potřeba vnímat jej v historickém kontextu.« řekl Li.
Ihned po jeho odjezdu z Kyjeva se v některých médiích objevilo, že Čína prosazuje mír za cenu přenechání dobytých území Rusku. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ale informace zveřejněné médii popřel. Poprvé se o tom zínil list The Wall Street Journal a jeho zprávu převzaly i další média. Kuleba poznamenal, že kontaktoval své evropské kolegy z hlavních měst, která Li Hui navštívil, a žádný z nich to nepotvrdil. Dodal, že: »Ukrajina bude nadále vést rozhovory s Čínou, ale budou vedeny v souladu se třemi základními principy: vzájemný respekt k územní celistvosti, Ukrajina nebude zvažovat žádné návrhy, které zahrnují územní ústupky a žádný zmrazený konflikt.«
Evropský pohled
Z Kyjeva se vyslanec přesunul do Varšavy a následně dalších Evropských měst, kde jednal s mnoha politiky a představiteli zemí a institucí. I tam byla jeho jednání postavena převážně na Čínském mírovém plánu, který vyzývá k respektování ochrany civilistů a suverenity všech zemí.
Francouzští a němečtí představitelé, kteří znají průběh Liho setkání v Evropě, uvedli, že se pevně držel těchto bodů a dychtil zdůraznit roli Spojených států při eskalaci krize dodávkami zbraní Ukrajině. »Kdo je skutečným tvůrcem problémů ve světě, kdo přináší nestabilitu, konflikty, narušuje humanitu a morální zásady?« ptal se Li i na tiskové konferenci v Pekingu.
Se svým pohledem se ale v evropské unii příliš s pochopením nesetkal. Na Evropské straně totiž žádný konkrétní plán neexistuje. »Žádný mírový plán konkrétně projednáván nebyl. Šlo spíše o sezení u kulatého stolu o každé z našich pozic,« řekl agentuře Reuters francouzský představitel, který ale nechtěl být jmenován.
Evropská unie a její představitelé se tvrdě staví na stranu Ukrajiny. Zástupce generálního tajemníka pro politické záležitosti a politický ředitel Evropské služby pro vnější činnost Enrique Mora při jednání s čínským zvláštním vyslancem zdůraznil, že plnou odpovědnost za nevyprovokovanou a neoprávněnou agresi proti Ukrajině, nese Rusko. Ukrajina podle něj uplatňuje své právo na sebeobranu a Evropská unie je odhodlána Ukrajinu dlouhodobě podporovat.
Zdůraznil, že: »Jakýkoli smysluplný způsob, jak ukončit ruskou nezákonnou útočnou válku proti Ukrajině, musí být v souladu s Chartou OSN. Očekává, že Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN bude hrát konstruktivní roli a využije každé příležitosti k zastavení krveprolití bezpodmínečným stažením všech sil a vojenské techniky z celého území Ukrajiny a jejích mezinárodně uznaných hranic.«
Přitom podle pátečního vyjádření vyslance odpovědnost za konflikt nese celá Evropa. Tato přes rok trvající vojenská operace je podle něj následkem dlouhodobě špatné bezpečnostní politiky v Evropě. »Tento konflikt má hluboké historické, humanitární i politické kořeny. Všechny strany pro její překonání potřebují hlubokou sebereflexi.« poznamenal na tiskové konferenci Li.
Ruský postoj
Závěrečným místem Čínské diplomatické mírové mise byla Moskva, kde se Li Hui setkal a jednal s Lavrovem a náměstky ministrů zahraničí Andrejem Rudenkonem a Michailem Galuzinem.
Spojené státy a několik evropských zemí již dříve naléhaly na Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko k hledání ukončení krize. Podle vyjádření evropských diplomatů si neslibují, že by Čína mohla být prostředníkem pro mír, ale mohla by pomoci k tomu, aby Rusko pochopilo. A to i přes to, že Čína, která si stojí za svou rolí mírového mediátora, odmítla a dále odmítá odsoudit Moskvu.
Li, bývalý čínský velvyslanec v Moskvě v letech 2009 až 2019, řekl, že Rusko oceňuje čínskou touhu a úsilí prosazovat mírové urovnání krize. Na těchto jednáních se ale utvrdil, že i Rusko má své politické zásady. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že: »Čína se vždy držela objektivního a spravedlivého postoje k Ukrajině, prosazovala mír a podporovala rozhovory.«
Ovšem i Čína uznává, že kořeny problému sahají hluboko do Ruské historie a identity. »Konflikt, tak jak je prezentován v Rusku, je hlavně otázkou ruské menšiny na území Ukrajiny. Je pro ochranu lidí na Donbasu,« vysvětlil Li na tiskové konferenci.
Po nedávné návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga v Rusku je ale jasné, že Rusko je pro Čínu hlavně strategickým politicko ekonomickým partnerem. Při této misi si tak obě strany prakticky jen vyměnily názory na čínsko-ruské vztahy a možnosti politického urovnání ukrajinské krize. »Čína se vždy řídila cíli a principy Charty OSN, držela se objektivního a spravedlivého postoje, aktivně přesvědčovala o míru a prosazovala rozhovory, rozhodovala o svém vlastním postoji podle podstaty věci samé a vždy pevně stála na straně míru a dialogu,« řekl novinářům Li s tím, že Čína posílí výměny a dialogy se všemi stranami, včetně Ruska
Čína plánuje další mise
První čínská mírová diplomatická mise ale konkrétní výsledky nepřinesla. »Šlo spíše o prozkoumání názorů a hlubší seznámení se se situací,« poznamenal Li Hui s tím. Peking tak zvažuje, že vyšle v brzké době další misi. »Čína je ochotna aktivně zvážit vyslání další delegace do příslušných zemí, aby se zapojila do dialogu o řešení ukrajinské krize,« řekl Li, aniž by upřesnil, které země má na mysli.
Ocenil také zapojení dalších nezúčastněných zemí do mírových rozhovorů, jako je Brazílie a několik Afrických zemí. Na všechny totiž dopadá ekonomická, materiální i potravinová krize vyvolaná tímto konfliktem.
Pro Čínu, která se svou mezinárodní politikou snaží jednoznačně o zachování a udržení míru, humanity a spolupráce, je deeskalace konfliktu a úspěšná mírová jednání zásadní. »Dokud to povede ke zmírnění situace, je Čína ochotna udělat cokoliv,« dodal zvláštní čínský vyslanec Li Hui závěrem a dodal: »Existuje však mnoho velkých překážek, jejichž překonání bude stát mnoho sil.«
Helena KOČOVÁ, Peking
