Švédsko se do NATO nehrne jako Finsko

37

Válka na Ukrajině zvýšila pravděpodobnost, že Finsko a Švédsko podají žádost o vstup do Severoatlantické aliance. Zatímco Helsinky se k NATO přibližují »s jistou radostí«, Stockholm je ve vztahu k západní vojenské alianci zdráhavější, píše list Financial Times.

Finští politici již v prosinci zahájili debatu o tom, jak posílit bezpečnostní situaci země v reakci na vojenské hrozby a následný útok Ruska na sousední Ukrajinu, která není členem NATO. Výsledkem této diskuse zřejmě bude, že finský parlament v nejbližší době převážnou většinou žádost o vstup do Severoatlantické aliance podpoří.

Naproti tomu švédská středolevá vláda, která je ohledně možného členství země v NATO sama rozdělená, podle všeho doufala, že se otázce vstupu do aliance vyhne. Záležitost začala brát vážně až v posledních týdnech, kdy Finsko naznačilo, že se k NATO patrně připojí bez ohledu na postoj Švédska.

Rozdílný přístup obou zemí je podle expertů ovlivněn odlišnými důvody, které vedly Finsko a Švédsko k tomu, že dosud zůstávaly stranou NATO a udržovaly si neutralitu. Pro Finy byla údajně neutralita způsobem, jak v době studené války zvládat sousedství se Sovětským svazem, s nímž Finsko sdílí 1340 kilometrů dlouhou hranici. Pro Švédy, kteří nebyli po více než 200 let zataženi do žádného ozbrojeného konfliktu, je neutralita dlouhodobě součástí jejich DNA.

»Ve Švédsku je to otázka identity. Vzhledem k dvousetleté historii neutrality je to pro obyvatele přirozená věc. Finsko se naopak v dějinách opakovaně ocitalo v dramatické situaci,« uvedla Gunilla Herolfová ze švédského ústavu mezinárodních vztahů.

Finský parlament minulou středu zahájil debatu o potenciálním členství země v NATO a ve Finsku nyní převládá pocit, že jeho bezpečnost může zajistit pouze článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.

Ve Švédsku se diskuze točí především kolem vládnoucí sociálnědemokratické strany. Čtyři středopravé strany se v uplynulých pěti letech vyjadřovaly ve prospěch členství v NATO a také nacionalističtí Švédští demokraté uvedli, že členství podpoří, pokud se k alianci připojí Finsko.

Ve švédském parlamentu tak mají stoupenci členství v NATO většinu. Ovšem představa, že by Švédsko vstoupilo do Severoatlantické aliance bez podpory sociálních demokratů, kteří za poslední století ve Švédsku vyhráli každé parlamentní volby, je v podstatě nemyslitelná.

»Je to součástí identity sociálních demokratů – dává nám to zvláštní postavení v mezinárodní politice, co se týče vyjednávání, mírových rozhovorů a kontroly zbrojení. To je hlavní důvod, proč teď postupujeme tak pomalu,« prohlásila Anna Wieslanderová ze severoevropské sekce výzkumného ústavu Atlantická rada.

Sociální demokraté naposledy v listopadu potvrdili, že jsou proti vstupu do NATO, a nyní diskutují o tom, zda by neměli tento postoj změnit. Rozhodnutí se očekává příští měsíc.

Hlavní sociálnědemokratický list Aftonbladet minulý týden vyjádřil svou »váhavou« podporu členství. Většina pozorovatelů ve Stockholmu očekává, že Švédsko podá žádost o členství společně s Finskem či v těsném závěsu za ním. Stát by se tak mělo před červnovým summitem NATO v Madridu, i když bez valného nadšení. »Žádné nadšení to nevzbuzuje. Lidem připadá, že to jde moc rychle,« konstatuje Herolfová.

Chorvatský prezident chce vstup blokovat

Chorvatský prezident Zoran Milanovič vyzval parlament k blokádě vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, pokud se k němu obě skandinávské země rozhodnou. Podle něj by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválená kontroverzní volební reforma. Vláda tento postup odmítá.

»Co se mě týče, ať si vstoupí do NATO, ať bodají rozezleného medvěda perem do oka. Ale dokud nebude vyřešena otázka volebního zákona v Bosně (…), parlament nesmí ratifikovat ničí vstup do NATO,« citovala agentura Hina z úterního prohlášení chorvatského prezidenta. S odkazem na odpor Ruska vůči rozšiřování aliance označil případný vstup Finska a Švédska za »velmi nebezpečné dobrodružství« a »šarlatánství«.

Chorvatská vláda Andreje Plenkoviče jakož i parlament od počátku války stojí na straně Ukrajiny. Milanovič, který se s Plenkovičovou vládou střetává v řadě oblastí, oproti tomu učinil ještě před začátkem války několik kritických vyjádření na adresu Kyjeva. Podle něj nemá Kyjev v NATO místo a je pouhým rukojmím USA a Británie. Ukrajinu rovněž označil za »jednu z nejzkorumpovanějších zemí světa«.

Šéf chorvatské diplomacie Gordan Grlić-Radman naopak v telefonickém rozhovoru ujišťoval svůj finský protějšek, že Záhřeb podporuje politiku otevřených dveří NATO a – v případě, že tak Finsko rozhodne – bude vláda i parlament hlasovat pro přijetí severské země.

Bosenští Chorvaté usilují o změnu zákona týkajícího se volby předsednictva. V tomto orgánu, který je kolektivní hlavou bosenského státu, mají Chorvaté, Bosňáci a Srbové po jednom zástupci. Bosenskochorvatský předák Dragan Čović opakovaně hrozí bojkotem říjnových voleb, pokud stávající zákon, který podle něj znevýhodňuje bosenské Chorvaty, nebude upraven. Všechna dosavadní jednání o novele však dosud ztroskotala.

(ici, čtk)