Lékaři takový stav lidské bytosti znají dost dobře a dokonale je popsán v učebnicích medicíny. Když budeme citovat psychologa Jana Urbana: »Charakteristický je úmysl a vědomí nepravdivosti. Lhář je osoba, která lže, která lhala v minulosti nebo která má tendenci lhát opakovaně. To je notorický či patologický lhář. Nejčastějším důvodem, proč lidé lžou, je, že se tím snaží získat určitý prospěch či výhodu, někdy i zastřít okolnost, o které se domnívají, že by ji ostatní znát neměli.« A dodává: »Výmysly mýtomanů, jakkoli bizarní, mohou totiž padnout na úrodnou půdu. Je-li tomu tak, mohou být jejich důsledky vážné, a někdy i katastrofální.«
Bájivé lhaní jako učebnicový příklad předvádí v současné době na naší politické scéně celá plejáda politiků pětikoalice a jejich spříznění ekonomové, politologové či novináři. Vrcholné dílko momentálně představuje obhajoba tzv. konsolidačního balíčku aneb jak ještě více okrást většinu obyvatelstva České republiky. Jako ouvertura posloužilo silou mocí protlačené snížení valorizace penzí a protože s jídlem roste chuť, tak Fialova vláda s podporou stoosmičky ve Sněmovně předložila národu daňový elaborát »ozdobený« přívlastky jako »sociálně citlivý« či »koncepčně vyvážený«. Prý naprosto nutný v zájmu budoucnosti státu a šlápnutí na tzv. dluhovou brzdu. Pan premiér pak označil tento soubor nesourodých změn za historický počin své vlády, na kterou budou občané s láskou vzpomínat jako na zachránce veřejných financí, které jemu, chudákovi, zanechaly předcházející populisticko-socialistické vlády v katastrofálním stavu.
Psycholog znalý alespoň základů ekonomie a vývoje českého hospodářství v posledních deseti letech by musel Fialu klasifikovat jako lháře – bájivého, patologického či notorického. Vyberte si! V každém případě brněnský politolog už dokázal povýšit lež na normu. Říkat v době, kdy se třásl na premiérské křeslo, že nikdy nebude jeho vláda zvyšovat daně, a potvrdil to před půl rokem, a poté hlásat, že nic takového neříkal a naopak hned po nástupu do Strakovky ušetřil 80 miliard jediným škrtnutím, je demagogie nejhrubšího zrna. Prostě zvyšují se všechny daně, ale Fiala, Stanjura, Skopeček a celá pětikoalice unisono lže národu, že daňové zatížení se naopak sníží. Ambiciózní cíl ušetřit v rozpočtu na příští rok až 94 miliard díky škrtům 54 miliard v národních dotacích je další megalež, protože při bližším pohledu zjistíte, že se jedná o dotace z EU a ty nemají nic společného s národním rozpočtem. Ale lež je opravu už norma a v goebbelsovském pojetí stačí, když se bude opakovat tisíckrát, tak z ní vyrobím pravdu. Fialův místopředseda Marian Jurečka představuje jakousi důchodovou reformu, jež je slátaninou především jeho nápadů, z nichž ten zatím poslední vyniká snad nade všechny. Musíme prý upravit, tedy zvýšit, důchody disidentům, které bývalý režim poškozoval. Za chvíli bude disidentem každý. Věk odchodu do důchodu je také zahalen tajemstvím, prý podle průměrného věku dožití. Takhle to vypadá, když se do díla určeného odborníkům dá farmář. Tak nevíme, zda Jurečka lže záměrně nebo je to prachobyčejný patlal, bohužel v ministerském křesle. To Fiala, dovolil bych si tvrdit, je jiný kabrňák. Lež povýšil na vládní politiku a jako třešničku na dortu k ní přidává výsměch občanům.
Vladimír SLOBODZIAN
