Komentář Čestmíra Kubáta: USA jako světový predátor končí

od redakce

Říká se, že USA nemají přátele, ale zájmy. Maria Zacharovová nedávno citovala Henryho Kissingera: »Být nepřítelem Spojených států může být nebezpečné, být přítelem USA může být smrtelně nebezpečné.« Neověřil jsem si autentičnost citace, ale oba výroky jsou pravdivé. Spojené státy americké jsou spolu s Čínou a Ruskem jednou ze tří supervelmocí. Mnohostranně zmrzačené USA se ale chovají jako jediná supervelmoc. Se svým již zcela zřejmým úpadkem se budou muset vyrovnávat za cenu velkých ztrát, pokud to vůbec ustojí. Zatím to však činí na úkor svých »přátel« a způsobem, který nikam nevede. Čeká je osud tyranosaura? Vazalská provinčnost, zbabělost a omezenost českých politiků hrozí, že se svezeme s nimi.

USA jako světový predátor končí
Říká se, že USA nemají přátele, ale zájmy. Maria Zacharovová nedávno citovala Henryho Kissingera: »Být nepřítelem Spojených států může být nebezpečné, být přítelem USA může být smrtelně nebezpečné.« Neověřil jsem si autentičnost citace, ale oba výroky jsou pravdivé. Spojené státy americké jsou spolu s Čínou a Ruskem jednou ze tří supervelmocí. Mnohostranně zmrzačené USA se ale chovají jako jediná supervelmoc. Se svým již zcela zřejmým úpadkem se budou muset vyrovnávat za cenu velkých ztrát, pokud to vůbec ustojí. Zatím to však činí na úkor svých »přátel« a způsobem, který nikam nevede. Čeká je osud tyranosaura? Vazalská provinčnost, zbabělost a omezenost českých politiků hrozí, že se svezeme s nimi.
Co je supervelmoc
Spojené státy americké jsou spolu s Čínou a Ruskem jednou ze tří supervelmocí, nejmocnějších států, které si žádný jiný stát, ani jiná supervelmoc, nemůže podmanit, protože by riskovaly vlastní zánik v termojaderné katastrofě. Avšak pouhé vlastnictví jaderných zbraní k tomu samo o sobě nestačí. Musí být podepřeno vlastní vyspělou vědeckou a technologickou základnou, vlastní mohutnou a pružnou výrobní kapacitou, početnou a státu oddanou populací, jakož i vlastními materiálními a surovinovými zdroji, vlastními zdroji potravin, vlivným mezinárodním postavením, schopným, vzdělaným a vlasteneckým vedením státu, přesvědčivou propagandou a konečně a především musí být zcela suverénní.
Každé z těch tří zemí se něčeho nedostává a něčeho má nazbyt, čím to kompenzuje. USA se ale chovají, jako by byly jedinou supervelmocí, ačkoli jí nejsou. Ještě stále žijí v mylné představě o své výlučnosti, nadřazenosti a nutné hegemonii ve »svém« světovém řádu, kde platí jejich »pravidla«.
Jenže rozhodujícím kritériem supervelmoci je schopnost nebýt podmanitelnou jinou supervelmocí, tj. konec konců schopnost odvrátit či alespoň zasadit agresorovi odvetný zničující jaderný úder. Jiná hrozba k odvrácení jaderné války neexistuje, a aby byla reálnou, musí být součástí vojenské doktríny každé supervelmoci.
Konsenzus supervelmocí vytváří jádro stability mezinárodních vztahů, a tím i mezinárodního práva. Ostatní státy to přirozeně respektují. Spojené státy si však myslí, že jsou jedinou supervelmocí, a jsou proto zdrojem hlavních problémů současnosti. Logika mezinárodních vztahů je vede k důkazu v praxi, tj. válkou. To je také hlavním důvodem války na Ukrajině. Procesy, které USA vyvolaly, se jim ale již vymkly z rukou.
Mimochodem – pojem supervelmoci je rovněž klíčem k výkladu vstupu vojsk států Varšavské smlouvy na území Československa v srpnu 1968. Kdo ho nezná, ocitá se v začarovaném kruhu bludů. Mohli si snad naši tehdejší reformátoři myslet, že kvůli nim přestanou platit Jaltské dohody?
Nová materiální podmínka života lidstva
Spojené státy jsou úpadkovou supervelmocí. Zvykly si své nesnáze překonávat válkou. Je to pro ně všelék a živá voda. Bez ní je kapitalismus v současném nejvyšším stadiu svého vývoje v USA nemyslitelný. Pro Spojené státy se válka stala jako modus operandi zcela běžným způsobem zajištění existence na úkor celého světa. Přitom se všechno urychluje, protože znalosti lidstva v čase už nerostou lineárně, ale geometrickou řadou. Urychluje se i doba zavedení nových poznatků do praxe. Neúnosně se však zkrátil i čas letu strategických raket.
Urychluje se i reprodukční proces. Obstát v konkurenci již nutně znamená nejen reprodukovat rozšířeně, ale v ještě větším tempu než ostatní. Na nejvyšší úrovni už je cenotvorba natolik deformovaná politikou a stává se součástí výrobního cyklu, že se zdá, že zákon hodnoty již neplatí a že kapitalismus už přestává být kapitalismem. To ovšem nemůže přijít samo sebou.
Pro Spojené státy svět již není tak mocensky a ekonomicky vyprázdněný jako po druhé světové válce. Už si z něj osvojily, co mohly. V cestě jim leží Rusko, kterému se zacelily rány z Velké vlastenecké války a zacelují se i ty ještě větší, způsobené perestrojkou. Na řadě je už také Čína, protože vše má svou posloupnost. Jenže rýsují se další noví obři mezinárodních vztahů a mezinárodní politiky, kteří se Rusku a Číně daří aktivizovat pro utváření nového světového řádu proti současným americkým představám i vůli. A nabalují se na ně další státy. Např. na shromáždění BRICS v Johannesburgu bylo rozhodnuto, že k původním pěti státům přistoupí dalších šest a pořadí dalších zájemců se už počítá v desítkách. V souhrnu lze očekávat, že brzy zahrnou většinu lidské populace a rovněž budou ovládat naprostou většinu surovinových, zejména energetických zdrojů planety.
Doufám, že brzy požádají o vstup do BRICS také USA. Usnadnilo by to i rozhodování České republice. Získali bychom odrazový můstek k řešení současných ekonomických a sociálních problémů.
Ukrajinská válka dokazuje, že během války může docházet k takovým kvalitativním i kvantitativním změnám vyzbrojení, které mění nejen taktiku, ale i průběh celé války tak, že žádný agresor si dnes nemůže být jist svým budoucím vítězstvím už ani ve válce konvenčními zbraněmi, natož v jaderné válce. Mimo jiné také z tohoto důvodu válka na Ukrajině brzy skončí, nebude na roky. Spojené státy se v Rusku zase jednou spletly. Až to pochopí, válka přestane mít smysl jako nástroj mezinárodní politiky a otevře se cesta k novému světovému řádu. Nebude to jednoduché jako v tomto odstavci, ale již dnes je jisté, že ve svém vývoji lidstvo narazilo na novou materiální podmínku své existence.
Vytvořilo si totiž schopnost zničit samo sebe v jaderné válce, přičemž průběh jakékoliv války, natož války jaderné a mezi supervelmocemi, je neregulovatelný a jakákoliv konvenční válka může přerůst ve válku jadernou. Aby lidstvo přežilo, musí se války vyvarovat. To je ta nová materiální podmínka přežití lidstva.
A co náš milý tyranosaurus? Ten jen chodil a koukal, co by kde sežral. Bylo to jen hloupé zvířátko. Nemohlo předpokládat ani se připravit na změnu klimatu. V USA však žijí lidé. Bez možnosti zahajovat stále nové války je čeká objektivní nutnost zásadní kvalitativní a pokrokové přeměny celého systému, který na válkách dosud stál a žil z nich. Doufám a přeji jim, aby to se štěstím a bez zbytečných ztrát zvládli. Bude to velmi těžké, ale jinudy cesta nevede. Jako supervelmoc to Spojené státy mohou udělat jen ony samy, ale pokud to nezvládnou, nemusíme to přežít. Představují pro nás největší bezpečnostní hrozbu, a přimknout se k nim ji jen zvyšuje. Stále spoléhají na svůj »osvědčený« modus operandi ve světě, který k životu potřebuje mír, rovnováhu a vzájemně výhodnou spolupráci.

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.