Retro okénko: Okres na severu

59

Na Československé filmové databázi je seriál Okres na severu hodnocen nelichotivými 29 %, což z něj údajně dělá 313 nejhorší seriál vůbec. Tento snímek z počátku 80. let je však zahalen mlhou mýtů a polopravd. Sám jsem se narodil mnoho let po uvedení, takže jsem jen z doslechu věděl, že jsou to samí komunisté, totalita, propaganda a taková ta říkanka, co se opakuje pořád dokola a lze jí napasovat téměř na vše. Překvapilo mě však, kolik lidí, kteří tohle vykřikují, seriál rovněž nikdy neviděli nebo jen velmi útržkovitě. Rozhodl jsem se tedy na toto dílo legendárního Jaroslava Dietla podívat sám a udělat si vlastní obrázek. Byl jsem překvapen. Seriál bych rozhodně neoznačil za tupou a bezmyšlenkovitou oslavu totality, jak nám je předkládáno. Naopak, seriál je k poměrům tehdejší doby poměrně kritický a ukazuje i to, co není zrovna lichotivé píár. Ne náhodou tak měl v počátku seriál problémy s uvedením a nebýt paradoxně Vasila Bilaka (ano, TOHO Bilaka), nejspíš by se tehdy vůbec nedostal do vysílání.

Ústřední postavou je Josef Pláteník, okresní tajemník OV KSČ v Brodě. Josef je dobrák se srdcem na dlani. Každému slušnému člověku pomůže, na všechno má chytrou odpověď, vždy spravedlivý a zvládne vyřešit jakýkoliv problém a zapeklitou situaci. Takový normalizační Da Vinci a matka Tereza v jednom. A to i přesto, že kromě loajality k socialistickému zřízení postrádá jakoukoliv další motivaci. Polovina jeho spolustraníků a pracovníků aparátu je zde vylíčena jako neschopní patolízalové, pitomci, bezohlední kariéristé nebo rovnou zloději (zde je vidět zásadní rozpor, protože vyloženě zápornou postavu z řad nestraníků zde nenajdeme ani jednu). Z Ústředního výboru KSČ mu neustále házejí klacky pod nohy a nechtějí mu dovolit, aby si na klíčové pozice ve státních podnicích vybral lidi podle svého uvážení. Místo toho mu tam dosazují soudruhy uvedené výše. Když už ho jeho věčně naštvaný řidič odveze večer domů, čeká tam na něho jeho nepříjemná manželka, hysterická dcera a politicky neuvědomělý zeť, který se Pláteníkovi neostýchá na rovinu povědět, že svoje angažmá v SSM považuje za ztrátu času. Pepa to zkrátka nemá jednoduché a těžko říct, čeho tím scénáristé chtěli docílit. Ukázat, že i okresní tajemník je také jenom člověk a jeho život může stát za starou bačkoru, jako život kohokoliv jiného? Asi ano. Alespoň mu nechali jeho nejlepšího kamaráda hajného a dělníky z chemičky, se kterými si jednou za čas dají pořádně do trumpety.

Seriál má i několik postranních dějových linek, některé více a některé méně zajímavé. Kromě klasických milostných zápletek a řešení mezilidských vztahů se dostane i na problémy uvnitř strany, střet mezi mladými komunisty a zaslouženými soudruhy nebo na řešení invaze v roce 1968. Zde je rozbuškou milostný poměr Pláteníkovy sekretářky o jejímž nastávajícím se v průběhu děje dozvíme, že cítí k Pláteníkovy zášť, protože údajně v roce 1968 sesadil z funkce jeho tátu (vše si samozřejmě později vysvětlí). Ale už nebudu spoilerovat. Přece jen dramatických zvratů je v seriálu málo, alespoň tedy oproti počtu dramatických znělek. Většinou se v seriálech používají při něčem důležitém, když třeba nějaká z postav zemře. Zato Dietl je tam sází jak na běžícím pásem, např. když se Pláteník dozví o zeťově nečinnosti v SSM, nebo když musí na schůzi nějakému soudruhovi pozastavit členství ve straně.

Navzdory nepřízni osudu i špatné dramaturgii, Pláteník to všechno zvládá bravurně a s neuvěřitelnou grácií. Jaroslav Moučka se svojí role ujal skvěle a hraje s takovou samozřejmostí, že byste mu i věřili, že za pár let už ten komunismus skutečně vybudují. Rozhodně seriál doporučuji pro všechny mladší ročníky, které si chtějí udělat ucelenější obrázek o tom, jak vypadal život před dnešním systémem. Bystrý divák jistě pozná, co jsou skutečně reálie té doby a co už by mohlo být trochu přikrášlené. Já v tom tedy vidím hlavně jednu zásadní fabulaci, a tou je postava samotného Pláteníka. Kdyby totiž byli tenkrát všichni tajemníci alespoň z poloviny jako on, měli by to obhájci pravdy a lásky s převratem v roce 1989 mnohem těžší.

Pavel MRŠTÍK, OV KSČM Most