»V nejbližších měsících lze i přes březnová čísla očekávat postupné ochlazování trhu práce. Bude to souviset se stavem a výhledem ekonomiky, která by tento rok měla víceméně stagnovat. To společně s relativně výrazným růstem nominálních mezd bude tlačit na vyšší náklady zaměstnavatelů a tlumit poptávku po pracovnících,« uvedl ekonom Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů a systémových rizik – SYRI a CERGE-EI Jakub Grossmann.
Dopady do nezaměstnanosti by však v delším horizontu měly být podle něj celkově malé bez skokového nárůstu.
»Na trhu práce stále převládá vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovnících. Nezaměstnanost bude narůstat zejména u vybraných pracovních pozic a ve vybraných regionech. Důležitým prvkem také bude, jak se stát vyrovná s rostoucími deficity veřejných rozpočtů. Úspory ve formě rušení míst ve veřejném sektoru by mohly vést k nárůstu počtu nezaměstnaných,« uvedl Grossmann. V takovém případě podle něj bude otázka, jak rychle se těmto pracovníkům podaří najít nová pracovní místa a zda to míru nezaměstnanosti zvýší pouze dočasně nebo dlouhodobě.
Česká republika je podle Grossmanna stále premiantem s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. V širší perspektivě tedy lze současnou míru nezaměstnanosti považovat za výborný stav. Její mírný pokles v březnu se podle ekonoma dal očekávat a souvisí se sezónními vlivy.
Úřad práce ČR evidoval k 31. 3. 2023 celkem 273 478 uchazečů o zaměstnání (UoZ), tj. o 9030 méně než v předchozím měsíci a o 20 605 více než ve stejném období loňska. Podíl nezaměstnaných osob meziměsíčně o 0,2 p. b. poklesl, meziročně mírně (o 0,3 p. b.) vzrostl. Ke konci března tak činil 3,7 %. V mezinárodním srovnání byla míra nezaměstnanosti podle posledních dostupných dat Eurostatu (za únor) nejnižší v celé EU, a to 2,6 % (průměr EU 6,3 %).
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv J. Grossmann
