Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply o šest procent na rekordních 36,3 miliardy tun, protože ekonomiky se zotavily z pandemie a stoupla spotřeba uhlí.
Sdělila to ve své zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). »Oživení energetické poptávky v roce 2021 bylo umocněno nepříznivým počasím a podmínkami na trhu s energií – zejména prudkým růstem cen zemního plynu – což vedlo k většímu spalování uhlí, přestože produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů zaznamenala rekordní nárůst,« uvedla IEA.
Uhlí se loni na celkovém nárůstu globálních emisí oxidu uhličitého podílelo více než 40 % a emise stouply na rekordních 15,3 mld. tun. Emise ze zemního plynu se dostaly na úroveň z roku 2019 a dosáhly 7,5 mld. tun.
Největší podíl na růstu emisí měla Čína. IEA ale upozornila, že Čína jako jediná země zaznamenala hospodářský růst v letech 2020 i 2021. »Jen v samotném roce 2021 emise oxidu uhličitého Číny byly více než 11,9 mld. tun, což představuje 33 % celosvětového objemu,« uvedla IEA.
Prudký růst cen plynu v Evropě a USA také přispěl ke zvýšení globálních emisí. Kvůli němu je totiž pro výrobce elektřiny výhodnější spalovat uhlí. »Přechod z plynu na uhlí zvýšil celosvětové emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny o více než 100 milionů tun, zejména ve Spojených státech a Evropě, kde je konkurence mezi paroplynovými elektrárnami a elektrárnami na uhlí nejsilnější,« uvedla IEA.
(ici)
