Už po třicáté prvé rokem začala v úterý 29. listopadu podzimním prvním kolem odborná soutěž piv pod značnou Pivex. Jde o nejstarší a jedinou odbornou dvojkolovou soutěž piv v ČR, kterou odborníci označují za nejprestižnější a nejvýznamnější degustační hodnocení piva v Česku.
Do pěti kategorií klání lahvových (balených) piv Pivex 2023 se přihlásilo 44 značek piv z deseti průmyslových pivovarů ČR (řemeslné pivovary se účastní jednokolové odborné degustace v kategorii sudová – čepovaná piva 25. dubna 2023). Certifikovaná degustační porota rozhoduje ve dvou kolech o příštích vítězích a držitelích cen soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2023.
První kolo hodnocení lahvových piv se odehrálo 29. listopadu 2022, druhé kolo se uskuteční v únoru 2023. Jednokolové hodnocení sudových piv Zlatý soudek Pivex 2023 je v plánu dopoledne 25. dubna 2023. Týž den odpoledne vyhlásí porota všechny výsledky soutěží pod značkou Pivex roku 2023 na galavečeru pivovarníků a sladovníků v Brně v Orea Congress Hotelu (dříve hotel Voroněž). Ve druhém ročníku tam budou též vyhlášeny výsledky jednokolové soutěže speciálů – svrchně kvašených piv Zlatý pohár Speciál Pivex 2023.
Odborný garant a konzultant soutěží Pivex Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského na odpočinku, vyložil, že odborníci posuzují u anonymních vzorků piv chuť, plnost, vůně, říz, hořkost i jiné vlastnosti piva nebo příznaky podle dalších chuťových, čichových i vizuálních zjištění certifikovaných degustátorů. Všechny vzorky navíc podstupují laboratorní rozbory a senzorická hodnocení v laboratořích VÚPS.
»Mezi pivy vyráběnými dnes v České republice jsou jen jemné rozdíly. Nikoliv tak velké, jaké byly například před 25 lety. Kvalita je vyrovnaná. Dříve se říkalo, že pivo vyráběné v období dozrávání švestek, tedy po pitné sezóně, je horší kvality. To proto, že naprostá většina pivovarů tehdy chladila mladinu v otevřených nádobách. Měli k nim přístup venkovní vzduch, ptáci, hmyz atp. Na zrajících švestkách jsou mikrotrhlinky a na sladké šťávě se usazují bakterie a kvasinky. Vítr je roznášel po kraji i do pivovaru a zhoršoval tím jakost zlatavého chmelového moku. Dnes už to není možné, protože v současnosti se chladí mladina v jiných technických podmínkách než dříve, v uzavřených prostorách, v nerezových nádobách,« vysvětlil Kosař.
Pivovarství prošlo obrovskou technickou změnou
Starobylé pivo by mohl někdo vařit, kdyby si postavil pivovar s technologií třeba z roku 1700 a zachoval všechny způsoby výroby známé k tomuto datu, včetně dřevěných sudů. Získal by pivo jiné kvality, než je známe dnes. Kosař dále konstatoval, že »pivovarství prošlo obrovskou technickou změnou. I když Němci jsou na tom o trochu lépe než my, dá se říct, že po technické stránce patří české pivovarství mezi nejlepší na světě. Navštívil jsem řadu pivovarů, třeba v Anglii, a mohu potvrdit, že ty jsou daleko za námi, nemohou se s námi porovnávat. V ČR se mohutně investovalo do pivovarnictví. Současné vysoké ceny energie ničí obory s její vysokou spotřebou, tedy sklářství a pivovarnictví. Bude ještě mít českého konzumenta, když cena půllitru piva v hospodě přesáhne 70 Kč, když místo dvou piv koupí láhev dobrého vína. To je velké nebezpečí pro pivovarství, že náklady a tím i prodejní cena budou tak velké, že běžný konzument bude muset omezit spotřebu piva.«
Dříve se v ČR 60 procent piva konzumovalo čepované v restauracích, dnes jen snad kolem 20 procent. Zájem konzumentů se přenesl k lahvovému pivu nebo také k plechovkám a PET lahvím. Státy, které prodej v plechovkách v 80. letech zavedly, měly také jejich zpětný výkup v samoobsluhách. U nás tomu tak není, proto na odpadky tohoto druhu doplácí životní prostředí. Stejně tak přijetí zákona o zpětném výkupu praktických PET lahví v ČR brání různé či protichůdné zájmy lobbistů.
U PET lahví záleží na kvalitě materiálu
K pověsti, že prý nejhorší pivo je z »petky«, odborníci uvedli: Záleží na tom, kolik pivovar do pořízení plastových obalů investoval. Nejlepší jsou dobré PET láhve, které chrání plyny v láhvi stejně dobře jako sklo. Tyto několikavrstvé plastové láhve jsou stejně drahé i dražší než skleněné. V dřívějších PET lahvích pivo vydrželo bez problému jen týden, pak u nich nastávala výměna plynů skrz stěnu. Tedy kyslík vstupoval dovnitř a kysličník uhličitý (CO2) unikal ven. V současnosti se odolnost stěn zvětšila a jejich prostupnost se zmenšila proti stavu před 15 či 20 roky přidáním dalších vrstev. Konzervativní konzumenti říkají, že pivo patří do skla.
Zajímavé je, že když se koncem 19. století zaváděl prodej piva ve sklenicích místo jeho obvyklého čepování do džbánů, lidé také nadávali. Ve skle viděli smetí, které v pivě plavalo. Pivovary musely tyto nečistoty řešit, aby v pivu nebyly a kupujícího neodrazovaly od koupi.
Pokud jde o rodinné minipivovary, ty příznivě zvětšují nabídku piva na trhu a vylepšují pestrost nabídky výrobků na trhu. Dnes lidé začínají šetřit, méně kupují, proto malé i velké pivovary jsou na tom finančně nedobře. Minipivovary nemají takové skvělé technické možnosti jako velké podniky, které dělají i speciální piva. Málokterý minipivovar se může pochlubit tím, že dělá špičkový český ležák. Jejich piva mají většinou slabší říz, což je důsledek jejich omezeného technického zázemí.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD