Z 500 podnětů 138 trestních řízení

18

Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.

»Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),« řekl v České televizi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jde podle něj například o podvody s vízy, majetkové delikty, krádeže nebo kuplířství.

Ministr zdůraznil, že počet trestných činů ukrajinských migrantů je minimální a policie neeviduje žádný závažný trestný čin. Poukázal na to, že do Česka přicházejí zejména maminky s dětmi.

Policie podle Rakušana monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo. Přesčasy policistů chce zaplatit z peněz, které byly vyčleněny na odměny v rámci českého předsednictví EU a z rozpočtových rezerv policie. Následně počítá s tím, že bude situace zohledněna při novele rozpočtu poté, co budou známé skutečné náklady.

20 až 30 miliard?

Podle odhadů je v ČR už zhruba 300 000 uprchlíků. Podle OSN z Ukrajiny od 24. února uprchly více než čtyři miliony lidí, zhruba polovina z nich do Polska. Vnitro podle Rakušana pracuje se třemi možnými scénáři. První předpokládá, že v ČR bude asi 300 000 uprchlíků, podle druhého 500 000 až 600 000 a vnitro zvažuje také scénář dalšího zhoršování krize v případě dlouhotrvající války.

Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady ministerstva vnitra na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů. Ministerstvo vnitra podle něj za řešení migrační otázky zaplatí asi 20 až 30 miliard korun. Strategii dalšího zvládání migrace ve středu probere vláda, Sněmovně ji chce ministr předložit 14. dubna.

Je nutné připomenout, že vláda ve středu prodloužila nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do 31. května. Podle trestního zákoníku přihlíží soud obecně jako k přitěžující okolnosti k tomu, když se pachatel dopustí trestného činu v době nouzového stavu. U některých trestných činů pak spáchání v době nouzového stavu předpis výslovně uvádí jako důvod pro přísnější sazbu. Jedná se například o činy šíření nakažlivé lidské nemoci, zpronevěru či podvod. V době covidového nouzového stavu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že například ne každá krádež má být postihovaná přísněji. »Pokud její provedení a další okolnosti nesouvisí s mimořádnou situací, lze ukládat normální tresty,« konstatoval.

(zmk)