Zadlužování ohrožuje veřejné finance

22

Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s bojem proti pandemii COVID-19. Ve zveřejněné výroční zprávě za loňský rok to napsal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Podle kontrolorů pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. Vedlo to k rekordnímu schodku státního rozpočtu doprovázenému nárůstem státního dluhu. Vysoké tempo zadlužování státu a absence hledání úspor představují podle NKÚ vážné ohrožení stability veřejných financí v dlouhodobém horizontu.

Státní rozpočet ČR loni skončil schodkem téměř 420 miliard korun. Státní dluh stoupl na rekordních 2,47 bilionu Kč. »Ačkoliv ČR v evropském srovnání patří stále mezi nejméně zadlužené země, tempo růstu státního dluhu v roce 2021 bylo třetí nejvyšší,« uvedl NKÚ.

Úřad uvádí, že schodek se meziročně zvýšil o víc než 52 mld. Kč, přestože ekonomická omezení kvůli pandemii loni nedosahovaly takové míry jako o rok dřív. Na schodku se podle něj podílel hlavně růst běžných výdajů téměř o 60 mld. Kč, zatímco výdaje na investice meziročně vzrostly o 4,5 miliardy. Jako příklad uvádí, že v letech 2017 až 2020 se počet státních zaměstnanců zvýšil téměř o 32 000 a celkový objem peněz na platy vzrostl zhruba o 66 mld. Kč.

NKÚ také uvádí, že státu se nedaří plnit cíle v sociální oblasti. Ministerstva podle něj nastavila některé cíle tak, že nereagovaly na skutečné potřeby občanů. Některá ministerstva do sociální oblasti dávala značné peníze, aniž se zabývala jejich skutečným přínosem. Dlouhodobým problémem je pak podle NKÚ oddalování důchodové reformy.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že zpráva je v některých bodech odtržena od reality, nesouhlasí ani s tvrzením NKÚ o vývoji zadluženosti. »Zpráva NKÚ naší vládě vyčítá zejména pokračující podporu pro podnikatele, zvýšení platby za státní pojištěnce a navýšení peněz pro kraje, což je naprosté nepochopení situace, ve které jsme se nacházeli. Rok 2021 byl pro velkou část podnikatelů ještě horší než rok 2020 a díky naší rozsáhlé podpoře, po které volala i opozice, tu nedošlo k hromadnému krachu firem a podniků,« uvedla Schillerová. Zdůraznila, že vládě se podařilo udržet jak hospodářský růst, tak nejnižší nezaměstnanost v EU.

Výtka NKÚ ohledně vývoje státního dluhu je podle exministryně zcela mimo. »Porovnat jen rok 2021 a 2020, kdy jsme se za výhodných podmínek předfinancovali a nevzít do úvahy celé covidové období, to jednoduše nelze, protože pak dochází k vědomému zkreslení,« uvedla.

Dlouhodobá opatření se přijmout nepodařilo

Se závěry NKÚ nesouhlasí ani bývalá předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Jde podle ní o jiný úhel pohledu na výdaje v době koronaviru. »NKÚ neuznává všechny zvýšené náklady za náklady související s covidem, na druhou stranu je to vždy otázka výkladu. Například pokud se navýší některé sociální dávky, NKÚ to nepovažuje za důsledek covidu, nicméně vzhledem k tomu, že byl lockdown, zpomalila se ekonomika a podobně, tak to s tím samozřejmě nepřímo souvisí. Je to spor, který se s NKÚ vede po celou dobu covidu,« řekla Vostrá našemu listu.

Osobně považuje za špatné to, že se předchozí vládě nepodařilo přijímat dlouhodobá řešení, například reformu důchodového systému. »Tato kritika je podle mě namístě, to ostatní vyplývá z dlouhodobého sporu mezi NKÚ a ministerstvem financí,« dodala exposlankyně.

Kontroloři opakovaně upozorňují na významné nedostatky ve finančním řízení státu, které výrazně ohrožují stabilitu veřejných financí. »Výsledky kontrol NKÚ za rok 2021 ukazují v řadě oblastí na dlouhodobé, často systémové problémy, které pro Českou republiku představují nedostatečně využitou příležitost šetřit veřejné prostředky,« shrnul úřad svá zjištění. Podle něj ale nejde o prosté škrty, ale o odstranění neúčinných a dlouhodobě zaběhnutých postupů. Jako příklady NKÚ uvádí nehospodárné nákupy, digitalizaci nezmodernizovaných nákupů, neúčinné kontroly některých institucí nebo nedůsledný přístup k vlastnické politice státu.

(jad)