Francouzům chybí levicový kandidát

52

V neděli se ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii střetnou současný centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička Marine Le Penová. Největší názorové rozpory mezi nimi panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozcházejí v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci.

Průzkumy favorizují Macrona, tři dny před volbami měl v různých průzkumech na svou soupeřku náskok deset až 12 procentních bodů. Stejná dvojice kandidátů o nejvyšší funkci usilovala už před pěti lety, což je nyní spolu s dlouho nevýraznou předvolební kampaní důvodem pro malý zájem veřejnosti. Média často zmiňují na francouzské poměry nízkou volební účast, která se očekává okolo 75 procent. Řadu Francouzů už volby nezajímají, neoslovil je ani jeden z kandidátů. V neděli mají navíc prázdniny školáci ve všech třech zónách ve Francii. Pokud chtějí jejich rodiče volit mimo místo bydliště, museli si o to požádat předem. Další možností je udělení plné moci k hlasování, ve středu úřady evidovaly přes 600 000 žádostí.

Bývalý investiční bankéř Macron se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, když se stal ministrem hospodářství. Jako absolventovi prestižní vysoké školy mu je často vyčítáno, že je příliš arogantní a nezná problémy »obyčejných« Francouzů. Tématu se ve středeční předvolební debatě chopila i Le Penová a ve čtvrtek večer ho na svém posledním vystoupení označila za »povýšeného« a »bezmezně arogantního«. Její blízkost s pracující třídou je ale do jisté míry jen taktickým tahem, jak získat voliče. Třiapadesátiletá politička je původním povoláním právnička, která vystudovala na pařížské Sorbonně.

Jak chtějí řešit důchody

Francouzi nyní odcházejí do důchodu v 62 letech. Macron se už během svého prvního mandátu pokusil hranici odchodu zvýšit, ale jeho důchodová reforma se setkala s vlnou odporu a nakonec ji přerušila pandemie. V kampani teď navrhuje odchod v 64 nebo 65 letech. Naopak Le Penová původně slibovala odchod v 60 letech pro všechny. V programu ale nakonec upřesnila, že se to vztahuje na občany, kteří začali pracovat před svými 20. narozeninami a v 60 tak budu mít odpracováno přes 40 let. Oba kandidáti chtějí zvýšit minimální starobní důchod ze současných 916 eur (22 300 Kč) na 1000 eur (24 370 Kč) v případě Le Penové a 1100 eur (26 800 Kč) u Macrona.

O výsledku voleb rozhodnou voliči kandidátů, kteří neuspěli v prvním kole. Na třetím místě v něm skončil radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon, který pro druhé kolo sice jasně nepodpořil Macrona, ale prohlásil, že »Le Penová nesmí dostat ani jeden hlas«. Mélenchon získal v prvním kole téměř 22 % hlasů a těchto skoro osm milionů levicově smýšlejících Francouzů má ve druhém kole na vybranou mezi centristou a krajně pravicovou političkou.

Jedno z témat, které Mélenchon vyzdvihoval, ale soupeři často opomíjeli, je ekologie. Před druhým kolem se Macron i Le Penová začali tomuto tématu intenzivně věnovat, ale od médií i veřejnosti za to sklidili spíše kritiku za neupřímnost a oportunismus.

V metropolitní Francii začnou volby v neděli v 08.00 a volební místnosti se uzavřou v 19.00. Ve velkých městech bude možné hlasovat o hodinu déle. Kvůli časovému posunu se v zámořských územích a departementech bude hlasovat už v sobotu. První odhady výsledků se smí zveřejnit po uzavření všech volebních místností, tedy v neděli ve 20.00. Konečný výsledky lze očekávat v noci.

(ici, čtk)