Moskevský seznam požadavků pro Kyjev

20

Rusko zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými aktivisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do »jakýchkoliv bloků«. Reuters to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Prohlásil, že Moskva je připravena boje zastavit ve chvíli, kdy Ukrajina tyto požadavky splní. »Měli by (Ukrajinci) přijmout dodatky k ústavě, na jejichž základě by Ukrajina odmítla veškeré ambice na vstup do jakéhokoliv bloku. Také jsme mluvili o tom, že by měli uznat Krym jako součást ruského území a uznat Doněck a Luhansk (Doněckou a Luhanskou lidovou republiku) jako nezávislé státy,« vypočítal Peskov. Jde zatím o nejjasněji formulovaný seznam požadavků Moskvy od ruského překročení hranic Ukrajiny 24. února. Peskov nastínil body ve chvíli, kdy se ruská a ukrajinská delegace připravovaly na 3. kolo jednání. Moskva své požadavky Kyjevu už sdělila. »Bylo jim to řečeno a vše může být během chvíle zastaveno,« citovala mluvčího Reuters. »Opravdu nyní završujeme demilitarizaci Ukrajiny. Hlavní je, aby Ukrajina zastavila své vojenské aktivity,« prohlásil Peskov.

Kontakt s Michelem

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o Ukrajině s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, oznámil Kreml. Putin EU vyzval, aby přiměla Kyjev »respektovat humanitární právo«, jak je také označováno právo regulující ozbrojené konflikty. Humanitární právo je součástí mezinárodního práva a usiluje o omezení dopadů ozbrojených konfliktů ochranou osob, které se neúčastní bojů, a také usměrňuje prostředky a způsoby vedení války. Putin a Michel mluvili o humanitárních aspektech situace na Ukrajině.

Ukrajina v Haagu

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu ukončil stání týkající se konfliktu na Ukrajině poté, co se na něj nedostavili zástupci Ruska. Ukrajina požaduje od nejvyšší soudní instance OSN »příkaz k přerušení ruské invaze«. Soud po vyslyšení argumentů Kyjeva řekl, že ve věci rozhodne »co nejdříve to bude možné«. »Rusko musí být zastaveno a tento soud musí v jeho zastavení sehrát svou roli,« řekl na úvod ukrajinský zástupce Anton Korynevyč. Soud měl jednat dva dny, byly předneseny argumenty Ukrajiny a Rusku bylo vyhrazeno úterý. Když se Moskva nezúčastnila, soud stání ukončil. Kyjev soud žádá, aby Rusku přikázal »hned zastavit vojenské operace, jejichž uváděným účelem a cílem je zabránění údajné genocidě a její potrestání« v separatistických regionech. Rusko říká, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, a Putin hovořil o »genocidě«. Kyjev stížnost opírá o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, již Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat neshody před Mezinárodním soudním dvorem. Kyjev argumentuje tím, že tvrzení o genocidě je smyšlené.

Dobrovolníci se hlásí

Téměř 20 000 zahraničních dobrovolníků se už ukrajinským úřadům přihlásilo do bojů proti Rusku. Oznámil to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého jsou zájemci z 52 různých států světa. »Momentálně jich je okolo 20 000, pocházejí převážně z evropských zemí.« Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února ohlásil utvoření mezinárodní legie, jež by ozbrojeným silám jeho země pomohla bojovat s Ruskem. O zapojení do bojů proti ruským silám požádalo podle českého ministerstva obrany i 284 Čechů.

Neověřené bilance

»Celkově se bojové ztráty protivníka od 24. února do 7. března odhadují na více než 11 000 osob, 290 tanků, 999 bojových obrněných vozidel, 117 dělostřeleckých systémů, 50 salvových raketometů, 23 prostředků protivzdušné obrany, 46 letadel, 68 vrtulníků, 454 kusů automobilové techniky, tři lodě/čluny, 60 cisteren,« uvedl ukrajinský generální štáb. Mluvčí ruského ministerstva obrany sdělil, že ruské síly na Ukrajině zničily 2396 objektů vojenské infrastruktury. »Mezi nimi 82 velitelských stanovišť a komunikačních center ukrajinských ozbrojených sil, 119 protiletadlových raketových systémů S-300, Buk-M1 a Osa a také 76 radarových stanic,« uvedl Igor Konašenkov. Rusko dále zničilo 827 tanků a obrněných vozidel, 84 raketometů, 304 polních děl a minometů, 603 kusů speciální vojenské techniky a 78 bezpilotních letadel. Kyjev vlastní vojenské ztráty neuvádí. Moskva dříve připustila 500 zabitých a 1600 zraněných vojáků. Uváděné bilance nelze nezávisle ověřit.

(ava, čtk)