Střípek do mozaiky z Deníku N

12

V pondělí 14. března otiskl pravicový Deník N rozhovor Petry Procházkové s ruským amerikanistou a politologem Dmitrijem Jevstafjevem. Chápu, proč se hodil. Odpovídá tomu i titulek. Rozhovor byl velmi konfrontační, ovšem z obou stran. Síly tazatelky i tázaného byly vyrovnané: Petra Procházková je prominentní komentátorkou a ruský politolog je prý také prominent.

Aby si autorka dopředu zajistila před svými čtenáři alibi, že dala slovo jedné z »nejznámějších hlásných trub kremelské politiky, které se výrazně podílejí na laxním postoji části ruského obyvatelstva k válce na Ukrajině«, hnedle v úvodním sloupečku napsala, že se nepokoušela »opravovat jednoznačné omyly, nepřesnosti a nepravdy, které během téměř dvou hodin hovoru zazněly«. Myslela tím omyly ze strany Jevstafjeva, jak jinak. O svých omylech přece psát nebude.

A proč o tom píšu já? Do mainstreamového média se dostalo to, o čem například HaNo píšou neustále: Jevstafjev připomněl pochody ukrajinských nacionalistů s loučemi v den narození Stepana Bandery 1. ledna, což není fejk ani dezinformace. V Haló novinách dokládáme i autentickými fotografiemi z kyjevských ulic, že je to skutečnost. Když si vytáhnete naše noviny z letošního 3. ledna, snímek z tohoto pochodu s obrazem Bandery na čele je uveřejněn na první stránce.

Jevstafjev také zopakoval to, co naši čtenáři a čtenářky vědí – že osm let Ukrajinci vraždili lidi na Donbase. »To je podle vás asi normální, že. Asi ano, protože jste mlčeli. Víte, kolik žalob zaslali obyvatelé Donbasu Evropskému soudu pro lidská práva? Nevíte, protože vás to nezajímá. Protože oni pro vás nejsou lidi. Všichni, kdo jsou pro Rusko, nejsou ve vašich očích lidé,« dodal s hořkým konstatováním. V jiném místě připomněl křičící davy Ukrajinců (známe z videí i militantně křičící ukrajinské děti): »Moskaly pověsit na kandelábry!« Připomněl Oděsu – bez bližších podrobností. Informovaní lidé vědí, o co jde – o bezdůvodné upálení pěti desítek ruskojazyčných Ukrajinců v tamním Domě odborů 2. května 2014. Procházková na to v rozhovoru nereaguje, v úvodním sloupci naopak v číslech sumarizuje, že ukrajinský fašismus (pojem uvádí v uvozovkách) je nicotný a nemůže o něm být vůbec žádná řeč. To je však jen její pohled.

Jevstafjev v rozhovoru zmínil, že Západ počítá s rozmístěním jaderných zbraní na území Ukrajiny, podle jeho slov specialisté z USA na Ukrajině již připravovali základny, kde měly být rozmístěny taktické rakety. Že by tohle byly pohnutky překvapivého Putinova rozhodnutí překročit hranice sousedního státu? Je dobře, že právě toto velmi protežované mainstreamové médium s tímhle přišlo. Další střípek do mozaiky.

Procházková analytikovi oponuje, že si Ukrajina »zkrátka zvolila svou cestu«. No, Ukrajina byla systematicky léta vybízena Západem a USA, aby usilovala o vstup do NATO a EU, a svou cestu si sama nezvolila. O podpoře Majdanu americkými dolary a poradci, o jeho režii zpoza hranic Ukrajiny, resp. z americké ambasády, ví kdekdo, jen paní Procházkové to asi stále uniká.

Monika HOŘENÍ