Rok 2021 byl bohužel dalším z roků „covidových“. Mnoho aktivit bylo paralyzováno jednak různými restrikcemi ze strany státu, ale také tím, že si lidé tak nějak zvykli být v izolaci a nesdružovat se. Přes to všechno se ale podařilo mnoho pěkných akcí v rámci komunistického hnutí mladých uspořádat.
V lednu jsme se přidali k vyjádření solidarity se zaměstnanci pošty, kteří čelili velkému tlaku propouštění a snižování mezd. Únor patřil mezinárodním solidárním akcím, kdy jsme podpořili soudruhy v Indii po státní razii na levicové novináře a také španělského komunistického umělce Pablo Hasela, který byl zatčen za kritiku španělské monarchie. Přidali jsme se také k mezinárodní iniciativě Red Books Day a četli Manifest komunistické strany na pokračování. Ke květnovému stému výročí založení KSČ jsme připravili informacemi nabitý web KSC100let.cz. Zúčastnili jsme se desítek akcí oslavujících svátek nám nejmilejší – První Máj i piet k výročí konce druhé světové války. A pak už jsme se naplno věnovali předvolební kampani. Pevně věřím, že všichni mladí členové strany se snažili vnést do ní trochu vlastní iniciativy a elánu. Na pomyslnou „bednu“ to ale nestačilo, což jsme sebe/kriticky zhodnotili hned další víkend po volbách na Celostátním setkání mládeže.
Kde se znovu lámal chléb byl mimořádný Sjezd KSČM. Jeho výsledek musel zákonitě vlít čerstvou krev do žil všem napříč stranou. Ačkoliv se některé změny mohou v danou chvíli zdát příliš dramatické, věříme, že jsou vždy k lepšímu. Vždyť se ohlédněme ve vlastním životě. Nebýt všech těch dramatických zvratů v něm, nejsme dnes takoví jací jsme – plní zkušeností, vzpomínek a moudrosti.
A přesně to nás čeká v nadcházejícím roce! Nabývání nových zkušeností, sdílení nových zážitků, ze kterých se budeme moci poučit i na jejich základě pokračovat krůček po krůčku dál. A to by mělo být i předsevzetí do roku 2022 – nepřestat! Nepřestat objevovat, sdílet, pracovat, učit se a seznamovat se s novými inspirativními soudruhy a soudružkami.
Dnešní doba rozvoji komunistického hnutí příliš nepřeje. Setkáváme se s tím na každém kroku. Někteří mladí lidé mají strach se projevit, někteří bohužel vzali za své hodnoty dnešního systému a nechtějí pracovat zadarmo, jiní se po letech potácení ode zdi ke zdi cítí vyhořelí. Musíme ale dál věřit síle dobrého příkladu. Neúnavně pracovat, vysvětlovat, přesvědčovat, a to i přes vlastní nepohodlí a jisté oběti. Jen tak se výsledek dostaví.
Petra PROKŠANOVÁ, předsedkyně Komise mládeže ÚV KSČM