Třetího listopadu, v den, na který připadá výročí smrti hrdiny protifašistického partyzánského boje Jána Ušiaka, si připomněli jeho památku a smělé činy obyvatelé obce Čeladná.
Ján Ušiak, první velitel 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, se narodil 5. října 1914 v obci Budiná v okrese Lučenec. Sám ukončil svůj život poté, co byl těžce raněn po přestřelce s Němci, 3. listopadu 1944.Ján Ušiak utrpěl pětinásobný průstřel obou předloktí.
Obec Čeladná si Jána Ušiaka velmi váží a uctívá, o čemž svědčí velká účast na pietním shromáždění u jeho hrobu, které bylo zahájeno troubenou československou hymnou. Všichni občané, kteří mohli přijít ve 13 hodin, tam byli, napsal redakci Naší pravdy Zdeněk Vejpustek, předseda Krajské rady Klubu českého pohraničí Zlínského kraje.»I mládež ze zdejší školy mu zazpívala písničky. Přijely i maminky s kočárky,« přiblížil zájem místních.
Vzácným hostem na pietním aktu byl starosta rodné Ušiakovyobce Marian Cerpak. Dalšími občany, kteří se přišli poklonit jeho památce, byli příslušníci Českého svazu bojovníků za svobodu ze Vsetína MiroslavMikulčáka ČSBS Valašského Meziříčí Karel Kredba.Nechyběli ani zástupci Historické skupiny 1. partyzánské brigády Jana Žižky ze Vsetína, motorkáři z Ostravska a Národní domobrana.
Pietní akt uzavřela vojenská večerka, při které čestnou salvu provedli příslušníci spolku Vize 70 plus v dobových uniformách.
Poděkování zasluhují organizátoři pietního aktu, jak obec Čeladná v čele se svým starostou Pavolem Lukšou, tak i Český svaz bojovníků za svobodu – Oblastní organizace Beskydsko, které zvládly vše na jedničku.
Příslušník zahraniční armády a partyzán
Podle dostupných zdrojů Ušiak dezertoval v lednu 1942 z maďarské armády, kam byl povolán jako obyvatel obce Bakta u Rimavské Soboty spadající do horthyovského Maďarska a zapojil se do partyzánského odboje na Ukrajině. Od prosince 1943 byl příslušníkem 1. československé samostatné brigády v SSSR.
Dne 21. srpna 1944 byl Ján Ušiakvysazen jako velitel prvního desantu na území samostatné Slovenské republiky u vesnice Sklabiňa. Pravděpodobně již 5. září večer obdržel [Z1] radiogramem rozkaz zaujmout nový operační prostor v pohraničí na východní Moravě. Zpočátku se oddíl přesídlil do Rajecké doliny a následně do podhůří Vysokých Javorníků do slovenské obce Štiavnik. Během 17. až 22. září 1944 partyzánský oddíl, přejmenovaný na 1. čs. partyzánský oddíl Jana Žižky, provedl několik průzkumných a diverzních akcí na slovensko-moravském pohraničí, zejména v Malých a Velkých Karlovicích.
Ušiakův štáb a úkryt na hájence Josefa Němčáka ve Štiavniku byl však prozrazen a přepaden německými bezpečnostními složkami. To byl začátek Ušiakova konce.
(vej, mh)
FOTO – Zdeněk VEJPUSTEK
