Důchodová reforma je ve Francii žhavé téma. A nijak nové. Prezident Emmanuel Macron se ji snažil prosadit už během svého prvního prezidentského mandátu. Neuspěl. Francouzi by měli jít do důchodu ve čtyřiašedesáti letech, tedy o dva roky později než doposud. Ale odmítají to. Takový krok považují za asociální záležitost. A je to většina, která je proti.
Tentokrát, v úterý, se protestů po celé zemi zúčastnily skoro tři miliony lidí, které k demonstracím a ke generální stávce vyburcovala CGT, Francouzská odborová ústředna.
Prezident a vláda jsou přesvědčeni, že prodloužení odchodu do důchodu by do státní kasy vlilo miliardy eur. Otázkou je, na co by nakonec byly použity. Možná i na zbraně. Odbory mají jinou představu o značném přílivu peněz do státní pokladny. Jednou z cest by například bylo zdanění velkých boháčů. S tímto názorem francouzští občané souzní, proto vycházejí do ulic. Bojují.
Demonstrovalo se například už loni v říjnu, kdy protest zorganizovala koalice levicových stran NUPES – Nová lidová, socialistická a ekologická unie v čele s autenticky levicovým politikem Jean-Lucem Mélenchonem, kandidátem na prezidenta i na možného francouzského premiéra, který je také lídrem nejvýraznější levicové strany v zemi Francie nepodrobená. Ani v úterý Mélenchon nezůstal stranou a vyjádřil se, že protesty považuje za úspěch. Mluví o porážce Macrona. Masový odpor ještě není u konce. Svolávány jsou další demonstrace. V příštím týdnu hned dvě.
(ava)
